Libeňský most přežije ve své současné podobě, Praha jej nechá opravit. Zvažovalo se přitom jeho zbourání. Když před devadesáti lety překlenul Vltavu mezi pražskými Holešovicemi a Libní nový betonový most architekta Pavla Janáka, stal se obdivovaným dílem moderní architektury. Už před půl stoletím chtěli komunističtí plánovači poslat most k zemi. K tomu sice nedošlo, ale před deseti lety ožily plány na zbourání Janákova mostu znovu. Současné úvahy o demolici podporoval jeho špatný stav.
S rekonstrukcí v rámci diskuse souhlasila ve čtvrtek drtivá většina pražských zastupitelů „Bourat Libeňský most je nesmysl. Neřešme megalomanské projekty a podpořme rekonstrukci,“ řekl například zastupitel Ondřej Profant (Piráti). Uvažovanou částečnou demolici a přestavbu mostu kritizovali také zastupitelé Ondřej Mirovský (SZ) a Petr Štěpánek (SZ). „Kdybychom podrobili Karlův most kritériím, kterými byl hodnocen Libeňský most, tak nám také vyjde, že levnější je demolice. Striktní technické hodnocení nemusí být vždy to nejlepší,“ řekl Štěpánek. Kdy přesně a za kolik bude most opraven, zatím není jasné.
Most mezi pražskými Holešovicemi a Libní navrhl v meziválečném období Pavel Janák, jeden z nejvýznamnějších českých architektů dvacátého století. A použil na něm prvky kubismu, výtvarného stylu, kterým si Češi vydobyli světový unikát. Kromě obrazů a soch ho použili také v architektuře. „Kubismus pracoval se světlem a stínem a právě ten stín a slunce modeluje jednotlivé tvary. Pilíř mi připadá trochu jako obličej, jako nos, pusa a zuby. To není most, to je socha,“ vysvětlil architekt Petr Kučera.
Most se po dokončení v roce 1928 stal obdivovaným dílem moderní architektury. „Libeňský most je výjimečný příklad implementace kubismu do dopravní stavby,“ potvrdil architekt Luca Leoni. „Myslím si, že by mělo určitě význam tento most zařadit do turistických průvodců, určitě by se našli lidé, kteří by přišli k tomuto mostu a obdivovali ho,“ dodal.
Most je teď ve špatném stavu, o demolici se ale mluvilo už dříve
Podle posudků Technické správy komunikací je Libeňský most v nejhorším stavu ze všech pražských mostů. Úvahy o zbourání mostu jsou ale starší. Nejkonkrétnější úvaha je ze sedmdesátých let, kdy v prostoru nádraží Bubny měla vzniknout obrovská dálniční křižovatka. „A za dob Pavla Béma došlo k rozhodnutí, že se bude pokračovat v projektování širšího mostu,“ dodal starosta Prahy 7 Jan Čižinský.
Dvacet let je tak zanedbaná údržba, protože se dvacet let počítá s tím, že se most bude bourat. „Najednou jsem objevil, že tu máme úplně krásný most, ale na první pohled vypadá hrozně. Nikdo nechystá ten most udržovat a opravit, ale naopak že se ho chystají zbourat a nesmyslně rozšířit,“ řekl organizátor petice Libeňský most Nebourat, nerozšiřovat Adam Scheinherr.
Adam Scheinherr a Petr Kučera téměř rok organizovali akce na záchranu mostu. Pražský magistrát totiž má už několik let platné povolení na zbourání mostu a výstavbu nového, které by mohl kdykoliv použít. Za bezmála dvě miliardy korun měl podle existujících plánů vzniknout už před lety nový a mnohem větší most.
- Petici proti bourání unikátní stavby podepsalo během týdne 2021 lidí, z toho 1974 podpisů je platných.
Adam Scheinherr začal důkladně prověřovat dva argumenty, kterými se nutnost demolice Libeňského mostu už deset let odůvodňovala. Jedním byla opravitelnost. „Ten most je opravitelný, což už říká průzkum z roku 2010. V lednu si náměstek primátorky Petr Dolínek nechal zpracovat od Českého vysokého učení technického další posudek, který je rešerší předešlých průzkumů, a který opět říká, že most je opravitelný,“ argumentuje Scheinherr.
Druhou otázkou byl růst doprava v okolí, který by si vynutil stavbu většího mostu. V roce 2003 jezdilo kolem dvaceti tisíc vozidel denně a předpoklad byl, že v roce 2010, kdy už měl být most hotový, bude jezdit kolem dvaceti osmi tisíc vozidel denně. „V roce 2014 jezdilo kolem sedmnácti tisíc dvou set vozidel denně, takže intenzita se nezvyšovala, ale naopak snižovala,“ uvedl Scheinherr.
Ministerstvo kultury nyní řeší návrh na prohlášení mostu památkou. Aktuální podnět podal v lednu Scheinherr. Poprvé návrh podal již v roce 2004 Národní památkový ústav. Ministerstvo ale tehdy most za památku neprohlásilo s odkazem na to, že jej nelze opravit a zachovat přitom jeho památkové hodnoty.
- Podle loňské zprávy Technické správy komunikací je Libeňský most v nejhorším stavu ze všech pražských mostů. Od roku 1928, kdy byl uveden do provozu, nebyla ani jednou opravena jeho nosná konstrukce. Kvůli velmi špatnému stavu byl v roce 2009 zakázán na most vjezd vozům těžším než 7,5 tuny. Navíc tu byla snížena rychlost tramvají na 20 kilometrů za hodinu a přímo na mostě se nesmějí potkat protijedoucí tramvaje.
- Autory Libeňského mostu, který spojuje Holešovice a Libeň, jsou architekt a kubista Pavel Janák a konstruktér František Mencl.
