Praha – Přenesení rozhodování o doplatku na bydlení na samosprávy může ve svých důsledcích připravit v příštích měsících o bydlení až 17 tisíc lidí. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla Agentura pro sociální začleňování. Podle ministra pro lidská práva a šéfa legislativní rady Jiřího Dienstbiera je nutné zákon o pomoci v hmotné nouzi novelizovat a rozhodování o doplatku obcím odebrat.
Dienstbier: Obcím je nutné vzít rozhodování o doplatcích na bydlení
Než dojde ke změně zákona, bylo by podle Dienstbiera nejrychlejším řešením, kdyby ministerstvo práce dalo obcím návod, jak přesně o doplatcích rozhodovat. Zatím v tom měly radnice volnou roku a postupovaly různě. Některé dávky schválily plně, jiné s omezujícími podmínkami, další, například Bohumín nebo některé ostravské obvody, je zcela odmítly.
„V důsledku toho hrozí zásah do práv řady lidí a zhoršení sociální a bezpečnostní situace v obcích, kterých se to dotýká,“ uvedl šéf legislativní rady vlády, která doplatky projednávala. Zdůraznil, že právo na pomoc v hmotné nouzi nemůže být omezeno něčí libovůlí. „Zákon nesmí být nastaven tak, že může být velké skupině osob toto právo zcela odepřeno,“ řekl. Změnu zákona by mělo v součinnosti s vládními legislativci připravit ministerstvo práce a sociálních věcí, a to co nejdříve.
GALERIE
videogallery_541414
Obce by měly dostat jiný nástroj, jak řešit ubytovny
Obce by ale podle Dienstbiera měly dostat jiný nástroj, jak problém ubytoven pro chudé ovlivňovat. Boj proti byznysu s chudobou totiž byl motivem přenesení rozhodování o doplatcích na samosprávy, které si stěžovaly na rostoucí počet ubytoven. V těch bydlí asi sto tisíc lidí, většinu z nich tvoří právě příjemci doplatku na bydlení, bez kterého by na předražené ubytovny neměli. „Legislativní úprava musí odstranit souhlas obcí v této podobě, ale musí jim umožnit situaci s ubytovnami řešit,“ řekl ministr.
Možnost další novelizace zákona o dávkách v hmotné nouzi připustila již dříve ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. „Pokud to bude potřeba, budeme jednat o novele zákona, která by schvalování doplatků upravila,“ uvedla ministryně, která také apelovala na obce, aby nedělaly z lidí bezdomovce.
Doplatek na bydlení
Patří mezi dávky hmotné nouze, které vyplácí stát lidem s nízkými příjmy. Dostávají ho žadatelé, kteří mají podle výše příjmů nárok na příspěvek na bydlení, avšak ani s touto pomocí jim po zaplacení bydlení nezbývají peníze na živobytí. Doplatek dorovnává výdaje za byt tak, aby jim zůstalo na jídlo a základní potřeby. Od 1. května rozhodovaly na základě příjmů žadatelů o doplatcích úřady práce. V květnu začala platit novela zákona o hmotné nouzi, která přenesla pravomoc přiznávat tuto dávku na obce. Stát jim k tomu nedal žádné pokyny, takže mohou rozhodovat podle vlastního uvážení. Loni stát vyplatil na doplatcích přes 3,2 miliardy korun.
Ztráta bydlení hrozí podle agentury 17 tisícům lidí
Právě to hrozí. Agentura pro sociální začleňování přišla s údajem, že o bydlení by mohlo v důsledku postupu některých obcí přijít až 17 tisíc lidí. Vychází především z šetření z minulého týdne v Ostravě a v Bohumíně. „Ztráta bydlení na ubytovně hrozí starým lidem, mladým, těm, kteří pracují, i těm, kteří nepracují, a také velkému množství dětí,“ uvedl ředitel agentury Radek Jiránek. Pouze přechodným řešením je dávka mimořádné pomoci, kterou mohou po tři měsíce vyplácet úřady práce.
Starosta Bohumína Petr Vícha uvedl, že na možné problémy obce upozorňovaly od začátku. „Ten zákon platí půl roku. Celou dobu jsme poukazovali na nedostatky a žádali, aby se situace řešila. Prvního května nabyl účinnosti a najednou jsou všichni chytří,“ řekl Vícha, který v Bohumíně plošně zamítl všechny žádosti o doplatek.
Lidé z ubytoven, kterým radnice doplatky neschválily, podepisují petice a jsou prý připraveni i na protest v ulicích.