Ostrava - Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a polská Rada kapitánů usiluje o vytvoření nové vodní cesty na řece Odře mezi polským souměstím Kedzierzyn-Kozle a Mošnovem na Novojičínsku. Znamenalo by to dalších 50 splavných kilometrů na polské a 40 kilometrů na české straně. Po nové vodní cestě by se měly plavit hlavně nákladní lodě.
Iniciativa chce splavnění Odry od polského Kedzierzyn-Kozle po Mošnov
Projekt prodloužení Oderské vodní cesty, který by umožnil propojení průmyslových podniků v česko-polském příhraničí, je teprve na začátku. Dosud není vytvořena studie proveditelnosti a s hledáním peněz na jeho provedení iniciátoři nápadu ještě nezačali. „Usilujeme o zařazení tohoto bodu do jednání vlády, které se uskuteční v červenci v Ostravě,“ uvedl vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Jiří Cienciala.
Vodní cesta by měla sloužit hlavně průmyslu
Tato vodní cesta by se mohla v budoucnu stát součástí připravovaného mezinárodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, ale může fungovat i samostatně. Měla by sloužit především průmyslu. „Budeme potřebovat jiný plyn, než je ruský. Naskýtá se možnost dopravovat touto cestou plyn, ropné produkty, pohonné hmoty,“ uvedl prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš.
Část průplavu Dunaj - Odra v Polsku
Podle polského sdružení pro rozvoj vnitrozemské plavby a vodních cest by tato oderská trasa ušetřila oběma státům hodně peněz. „Jedna loď pojme tolik nákladu jako až třicet aut nebo půlka vlaku. Spotřeba paliva je přitom stejná jako u jednoho nákladního vozu,“ uvedl mluvčí Rady kapitánů Andrzej Podgórski.
Splavnění by mohlo fungovat i jako ochrana před povodněmi
Odra je v úseku od hranice do polského města Kedzierzyn-Kozle regulovaná, splavná je ale pouze pro malá plavidla. Nákladní lodě se touto vodní cestou plavily už v letech 1975 až 1981. Přístav byl v bohumínské městské části Kopytov. Během sedmnácti plaveb se tehdy přepravilo více než tisíc tun válcovaného materiálu. Záměr by měl přinést nová pracovní místa do regionu a například Kopytovu také ochranu před velkou vodou, která tam opakovaně působí velké škody. „Vznikla by celá řada regulačních prvků, které by povodně jednoznačně eliminovaly,“ uvedl Cienciala.
Prodloužení Oderské vodní cesty by také otevřelo přímou cestu k námořním přístavům u ústí řeky Odry ve Štětíně a Visly v Gdaňsku. Prostřednictvím evropské sítě vodních cest by se zpřístupnila západní aglomerace a atlantické přístavy. Velmi užitečná by tato vodní cesta mohla být pro budované logistické centrum u letiště v Mošnově.
Při podpoře splavnění je možné využít již existující jezy. Celkem by jich na úseku 90 kilometrů mohlo být devět až deset.
Česko-polská iniciativa usiluje o splavnění části Odry (zdroj: ČT24)