Statečný hrázný zachránil Brno a osvoboditelům cestu přes řeku Svratku

Brno – Mosty a hráze byly na sklonku války důležitější než kdy předtím. Vojáci wehrmachtu proto na Brněnsku zlikvidovali hned několik mostů přes řeku Svratku, aby tak zpomalili postup Rudé armády. Stejný osud měl potkat i hráz Brněnské přehrady. Pokud by ji Němci vyhodili do vzduchu, miliony kubíků vody by zaplavily hned několik městských částí. Zabránila jim v tom chytrost a odvaha tehdejšího hrázného Františka Šikuly a jeho kolegů.

Konec války se blížil a Němci to věděli. Na ústupu proto dělali vše, aby zpomalili postup Rudé armády, která kousek po kousku osvobozovala jižní Moravu. Postupně vyhodili do vzduchu mosty v brněnských Pisárkách, Bystrci a pod hradem Veveří. Jediným volným přechodem přes řeku Svratku zůstávala hráz tehdy téměř nové Brněnské přehrady.

„Toto si dědeček velmi dobře uvědomoval a snažil se, aby k porušení hráze před příjezdem osvobozujících vojsk nemohlo dojít,“ vzpomíná vnuk tehdejšího hrázného Františka Šikuly Jiří Vokurka. A co víc, Šikula si byl vědom i toho, že protržení hráze by nemělo vážný dopad jen na postup Spojenců. „Pokud by došlo k destrukci hráze, vzniklá průlomová vlna by způsobila katastrofální povodeň se záplavou částí Kníniček, Bystrce, Komína, Jundrova, Žabovřesk a Starého Brna až po Modřice,“ dodává Vokurka.

Před Němci o krok napřed

Hrázný František Šikula prožil s Brněnskou přehradou třicet let života a byl i u toho, když se stavěla. „Od roku 1936 pracoval a bydlel v domě hrázného nad přehradou. Po dokončení stavby v roce 1940 pokračoval v práci již jako vedoucí hrázný,“ vysvětluje Vokurka. Už během stavby bylo do tělesa hráze uloženo potrubí, které vedlo od povrchu až k základům. Mělo sloužit k tomu, aby bylo možné hráz v případě nutnosti rychle zničit. To se na začátku války dozvěděli i Němci.

„Proto už na počátku války přikázali, aby hrázný se svými zaměstnanci zajistil její zasypání pískem a na povrchu zabetonování tenkou betonovou zátkou. Tím chtěli zabránit možnému diverznímu zneužití potrubí. V případě nutnosti by však Němci mohli písek tlakovou vodou vyplavit a potrubí sami využít ke zničení hráze. Dědeček proto na svoji odpovědnost přikázal svým zaměstnancům zaplnit potrubí lomovým kamenem, který nelze odplavit tlakovou vodou, a zabetonovat ústí silnou vrstvou kvalitního betonu,“ pokračuje ve vyprávění vnuk Františka Šikuly.

Na tuto sabotáž Němci téměř po celou dobu války naštěstí nepřišli. Až na jejím sklonku nařídili pracovníkům přehrady potrubí vyčistit. František Šikula se se svými zaměstnanci pustil do čištění, ale brzy bylo jasné, že předtím odvedli dobrou práci - uvolnění potrubí nebylo možné.

8 minut
Výročí záchrany brněnské přehrady tématem Studia 6 víkend
Zdroj: ČT24

Varujte Spojence!

S první sabotáží František Šikula díky své předvídavosti z dob začátku války uspěl. Němci ale na jaře 1945 vymysleli další způsob, jak Rudou armádu u Brna zpomalit: rozhodli se pod dlažbu silnice na hrázi položit miny. I tady jim jejich plány zhatil tehdejší hrázný. „Dědeček měl z domku hrázného nad přehradou jako jediný možnost pozorovat přesné ukládání min pod dlažbu. Přístup na hráz byl přísně zakázán, byla hlídána vojáky wehrmachtu. Samozřejmě musel vše velitelům wehrmachtu vysvětlovat, ale pomáhala mu jeho chytrost a dokonalá znalost němčiny,“ vypráví Jiří Vokurka a vzpomíná, že jeho dědeček byl na počátku války zatčen a vyslýchán s podezřením na účast v odboji. Pro nedostatek důkazů ho nakonec Němci pustili.

František Šikula neovládal jen němčinu, ale i ruštinu. Když k Brnu v dubnu 1945 dorazila Rudá armáda, chtěl hrázný sovětské vojáky před minami nastraženými na koruně hráze osobně varovat. „Při plazení přes hráz byl však během palby Němci postřelen. Proto osvoboditelskou armádu nemohl osobně informovat. Se štěstím se mu po průstřelu zad podařilo prolézt zpět přehradní štolou do elektrárny. Tam informoval občana Ladislava Dolníčka, který se plazením křovím nakonec dostal k vojákům Rudé armády a předal jim informaci o uložených minách,“ popsal Vokurka. Brněnská přehrada byla zachráněna, stejně tak cesta osvoboditelů přes řeku Svratku.

Přehrada na celý život

Zachránil se i hrázný František Šikula, který se ze svého zranění později zotavil. Hned po konci války ho prezident Beneš vyznamenal Československým válečným křížem. Na památku jeho hrdinského činu a jeho spolupracovníků byl u hráze postaven památník. Klub českých turistů si ho každoročně připomíná vzpomínkovým pochodem Cestami hrázného Františka Šikuly, který se letos koná už po šestatřicáté.

František Šikula (uprostřed) s potápěči při kontrole hráze Brněnské přehrady (50. léta)
Zdroj: ČT24/Jiří Vokurka

„Dědeček sabotáž inicioval, řídil ji a plně za ni zodpovídal s vysoce pravděpodobným následkem jeho smrti při případném vyzrazení. Provedl ji se svými spolupracovníky: údržbáři a dělníky, kteří byli na hrázi trvale zaměstnaní a svým zástupcem panem Dundáčkem,“ uzavírá vzpomínky na svého dědečka Jiří Vokurka. „Na přehradě jsem v dětství rád trávil volný čas. Stále se tam něco pro kluka zajímavého dělo. Jako vnuka mě dědeček brával na obhlídku hráze, do štoly i elektrárny a do strojovny spodní “jalové„ výpustě. Mohl jsem s ním jezdit i na obhlídky po přehradě ve služebním motorovém člunu. Byl to prostě ideální děda, na kterého nikdy nezapomenu a který mě nepochybně velmi významně ovlivnil,“ dodal Vokurka.

František Šikula zůstal hrázným až do roku 1966, kdy odešel do penze. Zemřel o pět let později. V roce 1978 byla na jeho památku v městské části Kníničky jedna z ulic pojmenována Šikulova. Ta dodnes připomíná jeho hrdinství - spolu s památníkem, neporušenou hrází a městem, které nenechal na sklonku války zatopit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Česko zasáhnou silné mrazy, v noci může být i minus patnáct stupňů

Meteorologové varují před silnými mrazy. Hlavně v severní polovině České republiky mohou podle výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) teploty od pondělí do čtvrtka v noci a ráno klesat na minus deset až minus patnáct stupňů Celsia. Pod minus patnáct stupňů ukázal teploměr na několika místech už v noci na neděli.
před 13 hhodinami

Turisté častěji ruší přírodní klidové zóny, strážců je málo

České národní parky a CHKO nemají dostatek strážců. Pro zajištění ochrany přírody by jich jen na Šumavě a v Krkonoších potřebovali alespoň dvojnásobek, sdělili ČT oslovení tiskoví mluvčí. Lidí vstupujících v zimě do klidových zón v chráněných oblastech v posledních letech neustále přibývá. Rušení zimní přírody může vést k vymizení některých druhů chráněných ptáků.
před 18 hhodinami

Piloti trénují na F-35 pomocí „Nebeských lišek“

V Centru leteckého výcviku na základně v Pardubicích mají na přípravu bojových pilotů dvě nová letadla Aero L-39 Skyfox. Jsou první předzvěstí dodávky amerických stíhaček F-35 páté generace. Těch má Česko od USA objednaných 24, první mají dorazit v roce 2031. Právě podzvukové lehké bojové letouny Skyfox (neboli Nebeská liška) uznává americká strana jako vhodné pro výcvik pilotů stíhaček F-35. Věnoval se tomu pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa.
15. 2. 2025

Regulovat výdejní boxy jako tržnice? Nesmysl, oponuje šéf asociace pro e-komerci starostovi

Některá města omezují možnosti instalace boxů na výdej zásilek. Přistoupila k tomu například Litomyšl a uvažuje o tom i Brno. Podle kritiků velký počet výdejních boxů znehodnocuje prostředí hlavně v centrech měst. Někteří z provozovatelů boxů se ale brání, že k výběru místa i designu přistupují s ohledem na okolí. O tématu diskutovali v Událostech, komentářích starosta Litomyšle Daniel Brýdl (za Generaci 89) a ředitel Asociace pro elektronickou komerci Jan Vetyška.
15. 2. 2025

Přežila hladomor na Ukrajině. Hlad je horší než nemoc, říká Poldina Semančinová

Poldina Semančinová se narodila v roce 1927 v Čechohradu na jihovýchodní Ukrajině. Vzpomíná na důsledky kolektivizace vesnice, kdy mužskou část odvlekli do gulagu, a také na hladomor, který byl jejím důsledkem. Hlad je podle ní horší než nemoc a nikomu by ho nepřála zažít. Ženin otec gulag přežil a se Svobodovou armádou osvobodil Prahu. V Československu zůstal, v pohraničí dostal dům po odsunutých Němcích. Rodina se za ním do Hodonic na Znojemsku postupně přestěhovala.
15. 2. 2025

Jídlo bylo poté plné skla, vzpomínají pamětníci na bombardování Prahy

Přesně před 80 lety zažila Praha ničivé bombardování, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Osudové dopoledne má v paměti Pavel Beneš, kterého nálet zastihl, když byl doma, kde se chystal oběd.
14. 2. 2025Aktualizováno14. 2. 2025

Spojenecké bomby na sklonku války omylem připravily o život sedm set Pražanů

Před 80 lety proběhl nálet na Prahu, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Poškozeno bylo 2500 domů, zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Praha přitom vůbec neměla být cílem tohoto útoku.
14. 2. 2025Aktualizováno14. 2. 2025

Neodborně připravené topení může vést k požáru, varují hasiči

S nastupujícími mrazivými dny začínají lidé zase víc topit. Pokud ale nedodržují správné postupy, může dojít k požáru. Podle požárních techniků bývají často na vině neodborně namontovaná kamna nebo špatně vyčištěný komín. Tři požáry jen v noci ze čtvrtka na pátek museli řešit třeba hasiči na jihovýchodní Moravě. Minimálně za dva z nich mohl podle vyšetřovatelů právě problém v topné soustavě. „Oba případy bezprostředně souvisí s vytápěním domácností, my vždy apelujeme, aby lidé instalovali krbové vložky pokud možno odborně,“ uvedl mluvčí hasičů Jihomoravského kraje Jaroslav Mikoška.
14. 2. 2025
Načítání...