Brněnec - Továrna v Brněnci byla místem, které znamenalo záchranu pro 1200 Židů, kteří pracovali ve smaltovně Oskara Schindlera. Vyhnuli se tak transportům smrti do Osvětimi. Zatímco sám kontroverzní německý podnikatel má stálou výstavu ve svitavském muzeu, v Brněnci jeho pomník nevznikl a ze samotné továrny zbyly jen ruiny.
Stříbrné plátno Schindler dobyl, Brněnec na něj zapomíná
Už deset let měl v Brněnci stát pomník bezpráví, místo toho tady zůstávají jen ruiny. „Lidé, kteří tu trpěli, by si zasloužili, aby se na ně vzpomnělo a aby to bylo jakýmsi mementem,“ uvedl starosta Brněnce Blahoslav Kašpar. Torzo továrny dnes odborníci považují za ekologickou časovanou bombu. Podloží je plné chemikálií. Továrnu zatěžují nejen ty, ale také nepřehledné vlastnicko-právní vztahy. Ekologickou zátěž tak zřejmě bude sanovat stát, pokud získá evropské dotace.
Oskar Schindler
Schindler, majitel krakovské továrny na smaltované výrobky, zaměstnával vězně z tamního ghetta původně jako levnou pracovní sílu. Zlomem pro něj byl rok 1943, kdy se stal svědkem likvidace krakovského ghetta. „Najednou si uvědomí, že Žid je člověk jako kdokoliv jiný, jako já, jako ty, a začíná těmto vězňům budoucím v krakovském táboře pomáhat,“ dodává Fikejz.
Příběh Židů zachráněných továrníkem Schindlerem dobyl stříbrné plátno, (zdroj: ČT24)
Přesun Židů z Krakova do Brněnce, jenž tehdy nespadal pod protektorát, ale přímo pod Třetí říši, proběhl v roce 1944. Nacisté tak reagovali na přibližující se Rudou armádu; seznam židovských zaměstnanců, které Schindler označil za nezbytné pro chod své továrny, nakonec zachránil 1 200 lidí. I přes záchranu stovek dětí, žen a mužů je Oskar Schindler rozporuplnou postavou. Profitoval totiž z jejich práce i majetku a byl také členem NSDAP. Osud továrníka i jím zachráněných Židů byl zfilmován v oscarovém snímku Schindlerův seznam.
Česká továrna byla pobočkou koncentračního tábora Gross Rosen a Židé v ní vyráběli protiletadlovou munici. „Vězni tu byli celou dobu, nejen při práci. Vlastně zde strávili celý pobyt,“ vysvětluje starosta Brněnce Blahoslav Kašpar. Dřevěné budovy, které sloužily částečně jako ubytovna, se ovšem do dneška nedochovaly a zpustlé jsou i cihlové objekty pozdější textilky.