Liberecký kraj zastavil jednání o koupi Ještědu

Liberec – Liberecký kraj zastavil kvůli nedostatku peněz jednání o koupi horského hotelu na Ještědu. České radiokomunikace požadují za stavbu 80 milionů korun, jenže dalších 20 milionů by stála projektová dokumentace a zhruba 200 milionů by pak musel kraj zaplatit na samotnou rekonstrukci stavby. Ta má stát celkem asi 400 milionů, polovinu nákladů by ale kraj mohl získat z evropských fondů.

Rekonstrukce více než 45 let staré stavby je podle odborníků nezbytná. Opravy potřebuje plášť, technické zázemí i vybavení objektu. O možnostech čerpání evropských dotací z programu ministerstva kultury na obnovu Ještědu jednal hejtman Stanislav Eichler (ČSSD) s ministrem Jiřím Besserem (TOP 09). „V programu je zhruba miliarda korun, ale je do něj přihlášeno jedenáct projektů. Největší překážkou je fakt, že na projekt rekonstrukce Ještědu se z programu může čerpat pouze 50 procent celkových nákladů,“ řekl hejtman. Pro kraj je podle něj tak velká spoluúčast příliš velkou zátěží zvlášť v době, kdy je pro něj prioritou obnova silnic zničených loňskými povodněmi. Na jejich obnovu bude třeba více než dvou miliard korun. 

Pro Ještěd, který je od roku 2006 národní kulturní památkou, je tak zřejmě největší šancí nový nájemce, kterého hledají České Radiokomunikace. Jednou z podmínek jsou totiž investice do obnovy unikátní stavby. Radiokomunikace horský hotel a vysílač získaly v roce 2000 za 85 milionů korun. Do objektu už v minulosti investovaly přes 20 milionů korun. Stavba dokončená v 70. letech minulého století však potřebuje kompletní rekonstrukci. 

Reportáž Milana Brunclíka (zdroj: ČT24)

Konec jednání o koupi Ještědu komplikuje snahu Libereckého kraje zapsat Ještěd na seznam památek UNESCO. Návrh totiž může poslat jen vlastník objektu a bez rekonstrukce nemá moc šancí na úspěch.

Horský hotel Ještěd je českou stavbou století. Hyperboloid vysoký 94 metrů unikátním způsobem slučuje funkci vysílače, hotelu a restaurace. Základní kámen stavby byl slavnostně položen před 45 lety - v červenci 1966. Jeho autor Karel Hubáček získal za projekt v roce 1969 Perretovu cenu udělovanou Mezinárodní unií architektů. Odborníky i laiky dodnes upoutává způsob, jakým budova dotváří siluetu 1 012 metrů vysoké hory.