Socha prezidenta Wilsona je zpět před nádražím

Praha – Ve Vrchlického sadech v Praze byl v poledne slavnostně odhalen pomník amerického prezidenta Woodrowa Wilsona. Replika bronzové sochy, kterou ve válečných letech strhla německá okupační vojska, se do parku naproti hlavnímu (též Wilsonovu) nádraží vrátila po 70 letech. Slavnostní odhalení doprovodila řada čestných hostů zastupujících Prahu, Česko i Spojené státy včetně prezidenta Václava Klause, arcibiskupa Dominika Duky, primátora Bohuslava Svobody a velvyslanců Normana Eisena a Petra Gandaloviče.

Myšlenku vytvořit kopii 3,5 metru vysoké bronzové sochy iniciovala společnost Američtí přátelé České republiky (AFoCR), která také zajistila finanční prostředky a zorganizovala slavnostní odhalení. „Pomník zde stál jako symbol vazby mezi občany Spojených států a Československa,“ připomněl smysl původní Wilsonovy sochy předseda Amerických přátel České republiky Fred Malek. Tentýž účel má mít i nový památník. „Symbol přátelství mezi Spojenými státy a Českou republikou se vrací do centra Prahy. Podobně jako se vrací tato socha, i my jsme se v průběhu posledních dvou desetiletí vrátili k myšlenkám svobody, tržní ekonomiky a demokracie, které mnozí z nás se Spojenými státy vždy sdíleli,“ dodal ve svém projevu prezident Klaus.

Hosté slavnostního odhalení sochy Woodrowa Wilsona
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

„Památník je také uznáním pro ty, jako jsem já, Fred (Malek), Madeleine (Albrightová), kteří jsme se mohli vrátit zpět do své staré vlasti,“ upozornil před odhalením sochy také americký velvyslanec Eisen, jehož kořeny – stejně jako kořeny předsedy sdružení přátel ČR nebo bývalé americké ministryně – sahají do českých zemí.

Novou sochu od června roku 2008 připravoval sochařský tým Václava Frýdeckého, Michala Blažka a Daniela Talavery. Před měsícem byla socha umístěna před nádražní budovu. K památníku přibude ještě takzvaná Cesta svobody složená z desek se jmény lidí, kteří na projekt finančně přispěli.

Původní pomník Woodrowa Wilsona, který byl od roku 1913 do roku 1921 prezidentem USA, stál naproti historické budově nádraží od roku 1928. Nacisté dílo sochaře Albína Poláška zničili v roce 1941. „Když Německo vyhlásilo válku Spojeným státům americkým v prosinci roku 1941, hned druhý den německá vojska zničila sochu,“ popsala zánik původního pomníku historička Marie Neudorflová. Podle Madeleine Albrightové tak je odhalení nové Wilsonovy sochy dodatečným úderem proti Hitlerovi a Heydrichovi. „Tito muži jsou mrtví, ale myšlenky Woodrowa Wilsona a duch Tomáše Masaryka se dále rozvíjejí,“ řekla Albrightová.

Nová socha se tak u železniční stanice objeví po rovných 70 letech, ale stojí jinde než ta původní. Místo, kde Poláškova socha stála, je nyní zastavěno novou nádražní halou.

Na odhalení sochy dorazila česká společenská a politická špička.
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Po Woodrowu Wilsonovi pojmenovali Pražané své nejvýznamnější nádraží a věnovali mu sochu především pro jeho vliv na vznik samostatného Československa a dalších středoevropských států. „Nevzniklo by to, co vzniklo v roce 1918, a to samostatné státy, původně všechny demokratické. Koncepty, jak ty státy budou vypadat, vypracoval Wilson s představiteli těchto států a hlavně s T. G. Masarykem,“ řekla historička Marie Neudorflová.

Vznik nového památníku nebyl snadný. Poznamenal ho spor sochařů, kdy se kvůli soše nejprve verbálně, potom fyzicky střetli umělci Michal Blažek a Oldřich Hejtmánek. Neměli jasno v tom, kdo by měl dílo vytvořit, ani v tom, kdo komu co ukradl. Podle Hejtmánka byla soutěž, kterou vyhrál Blažek a jeho společníci, zfalšovaná. Blažek zase tvrdil, že Oldřich Hejtmánek ukradl hlavu původní sochy, která patří Národnímu muzeu. Tvůrci nové sochy tak museli vytvořit i dodatečnou Wilsonovu hlavu.

Odhalení pomníku je vrcholem Wilsonova týdne, během kterého se v Praze koná řada kulturních a společenských akcí. Včera začala výstava věnovaná odkazu prezidentů Wilsona a Masaryka a jejich spolupráce. Společnost Amerických přátel České republiky odhaluje už druhou sochu. V roce 2002 představila ve Washingtonu sochu Tomáše Garrigua Masaryka.

Wilsonova socha, Wilsonovo nádraží a Wilsonova ulice

Nádraží, které sloužilo Praze od roku 1871 a postupně se stalo nejvýznamnější železniční stanicí ve městě i celých českých zemích, se zprvu jmenovalo nádraží Císaře Františka Josefa – stálo ostatně na konci dráhy Císaře Františka Josefa, která vedla z Vídně přes jižní Čechy. V roce 1919 však bylo pojmenováno po muži, který se zasloužil možná nejvíc ze všech o vznik Československa, nadále tedy šlo o Wilsonovo nádraží. Jméno amerického prezidenta nesla i ulice před nádražím. V roce 1928 k desetiletému výročí existence samostatného státu byla odhalena i jeho socha v parku před nádražím. V roce 1940 bylo nádraží přejmenováno na Praha-hlavní nádraží/Prag-Hauptbahnhof. O další rok později nacisté zdemolovali Wilsonovu sochu. V letech 1945–1953 bylo nádraží opět Wilsonovo, ale sochu už se obnovit nepodařilo navzdory snahám Jana Masaryka. Naopak, Wilsonův odkaz byl brzy opět pošlapán, když se komunistický režim inspiroval nacistickým, takže označení stanice opět znělo Praha-hlavní nádraží. Od roku 1990 nese stanice dlouhý oficiální název Hlavní nádraží, nádraží prezidenta Wilsona. Navíc opět dostala Wilsonovo jméno část Severojižní magistrály, která prochází kolem nádraží (dříve třída Vítězného února) v trase původní Wilsonovy ulice. Návrat k prvorepublikové tradici dnes konečně završila i socha před nádražím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Radila jsem estébákům, jak napsat cvičení z ruštiny, vzpomíná na výslech Dvořáková

Šestadevadesátiletá Bohumila Dvořáková zažila nacistickou okupaci i komunistické represe. Jako mladá pomáhala otci v protinacistickém odboji, později ji vyslýchala Státní bezpečnost. Zapojila se také do podpory podzemní církve. Krátce před rokem 1989 emigrovala za dcerou do Austrálie, kde šířila informace o pronásledování věřících v Československu.
před 6 hhodinami

VideoNoční jízdy i závody v ulicích. Policie i radnice cílí na hlučná auta i motorky

Hlučná a často nelegálně upravená auta a motorky řeší policisté i některé radnice. Obyvatelé si stěžují především na noční jízdy, hlasité výfuky nebo závodění v ulicích. V Ostravě policisté při třech speciálních akcích za poslední měsíc zkontrolovali přes čtyři sta vozidel a odhalili desítky přestupků. Praha zase po vzoru Olomouckého kraje pořídila mobilní hlukoměr, který má pomoci odhalovat vozy překračující povolené limity. Pokud se jeho využití v praxi osvědčí, dopravní policie by mohla pořídit další přístroje.
před 19 hhodinami

Dopravní fond má mít rekordních 183 miliard. Opozice volá po jasných prioritách

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) by měl příští rok hospodařit s rekordní částkou přesahující 183 miliard korun. Oproti letošku tak má mít k dispozici bezmála o čtrnáct miliard více. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by mělo získat 87 miliard korun, Správa železnic téměř 78 miliard. Podíl státu na financování dopravních staveb bude příští rok větší než v minulosti. Opozice požaduje jasnější stanovení priorit u jednotlivých projektů.
před 19 hhodinami

V Česku přibývá řidiček tramvají. V Liberci už tvoří většinu

Dříve vzácnost, dnes už běžná realita. V kabinách českých tramvají jsou čím dál častěji vidět ženy. Že řidiček tramvají dlouhodobě přibývá, potvrdily všechny oslovené dopravní podniky. V Liberci už ženy mezi řidiči tramvají dokonce převládají. K trendu přispívá hlavně rozvoj technologií. Řízení už díky nim není fyzicky náročné.
včera v 08:30

VideoPřestavba nádraží v Kolíně se prodražuje, úsek do Kutné Hory zlevnil

Přestavba nádraží v Kolíně má půlroční zpoždění a vyjde o 200 milionů dráž. Stavba bude delší a dražší kvůli problémům v geologickém podloží. Skutečnost podle Správy železnic neodpovídala projektu. Tento železniční uzel patří mezi deset nejvytíženějších v Česku. Cestující mezi Prahou a Brnem se už přitom musejí chystat i na další výluky. Železniční správa připravuje modernizaci úseku z Kolína do Kutné Hory, která má začít v říjnu. Ta má být naopak levnější. Místo dvou miliard by se za práce mělo zaplatit 1,6 miliardy korun.
včera v 07:30

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
včera v 06:30

Ve Znojmě a Mikulově začala vinobraní. Konají se i v dalších místech

Ve Znojmě a Mikulově začaly dvě největší vinařské akce roku. Historické průvody, koncerty, víno a burčák lákají desetitisíce návštěvníků. Vinobraní se ale během září konají i na dalších místech jižní Moravy a v Čechách, například v Praze nebo v Mělníku. Letošní sklizeň hroznů bude podle vinařů kvůli počasí asi o třetinu nižší než dlouhodobý průměr, kvalita hroznů je ale dobrá.
11. 9. 2026

Nebagatelizujme, říká o Šumavě Červený. Sanovalo se už za Brabce, namítá Hladík

Firmy pro sanaci Dobré Vody na Klatovsku má najít ministerstvo financí. Šéfce resortu Aleně Schillerové to zadal premiér Andrej Babiš (oba ANO). O výskytu nebezpečných látek podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) věděl resort už v roce 2023, ale nekonal. Sanace podle něj vyjde na 192 milionů korun. Podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministerstvo obdrželo zprávu až loni a náklady na sanaci neodpovídají. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.