Kostel uprostřed novomlýnské nádrže se možná zpřístupní veřejnosti

Ivaň - Nepřístupnému ostrůvku s kostelem svatého Linharta uprostřed novomlýnské nádrže svítá naděje na záchranu. Obce Ivaň a Pasohlávky požádaly o evropskou dotaci, aby kostel zpřístupnily návštěvníkům. Památka, která jako jediná stavba přežila zánik obce Mušov, je už desítku let v dezolátním stavu. Kostel je vidět z břehu jen díky klientům kyjovské komunity Krok, kteří se starají o jeho okolí.

Ivaň jako vlastník kostela a nedaleké Pasohlávky jako správce daného území požádaly o evropskou dotaci na zpřístupnění kostela. „Momentálně je naděje, že získáme dotaci z Regionálního operačního programu, protože je vypsaná výzva, která výborně sedí právě na zpřístupnění. Na podzim se dozvíme, jestli s naší žádostí uspějeme,“ uvedla starostka Ivaně Ivana Macková (nez.). Pokud obce dotaci získají, chtějí se do oživení kostela pustit už příští rok.

Projekt počítá s vybudováním odpočinkové zóny pro návštěvníky na hrázi s posezením, lodní dopravou na ostrov a vytvořením vyhlídky ve věži kostela. Návštěvníci by tak z výšky mohli pozorovat hnízdící ptactvo, lesknoucí se hladinu Nových Mlýnů a Pálavu. Podle předběžných odhadů se náklady vyšplhají na pět milionů korun.

Kostel sv. Linharta v Mušově

Kostel sv. Linharta vznikl před polovinou 13. století v souvislosti se založením obce Mušov. Původní kostel měl o polovinu menší půdorys než dnes. K jeho zvětšení došlo při gotické přestavbě – nová loď byla rozšířena a starý presbytář nahradilo prostorné kněžiště. Kostel se stal cílem poutníků putujících ke svatému Linhartovi, patronovi vězňů a zločinců. Tradice se zachovala až do poloviny 17. století. Za třicetileté války zanikly poutě a zdejší fara byla přičleněna k obci Perná. Ve 2. polovině 18. století se kostel dočkal další přestavby, tentokrát barokní. Největší změnou byla výstavba nové severní věže, která nahradila původní románskou. Poslední výraznou změnou vzhledu prošel kostel na počátku minulého století, kdy získal novogotickou podobu.

(zdroj: www.jizni-morava.cz)

Ostrov by ale byl přístupný pouze na čtyři měsíce v roce. Leží totiž v srdci přírodní rezervace s přísným režimem ochrany zejména kvůli ptákům, proto není možné, aby byl přístupný po celý rok. „Zpřístupnění je představitelné v době, kdy ptáci nehnízdí a zároveň tady ještě není koncentrace ptáků na zimu. To znamená od července do října. Umím si to představit s tím, že by byli lidé dopravováni nějak organizovaně s průvodcem, který by jim vysvětlil, proč je provoz takhle omezen a co tady mohou vidět,“ vysvětlila Vlasta Škorpíková z Odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Dodala, že dodržování režimu by muselo být hlídáno.

2 minuty
Reportáž Ivy Zigmundové
Zdroj: ČT24

O kostel a jeho okolí se už čtvrtým rokem starají klienti kyjovské komunity Krok pro drogově závislé. Aby se na nepřístupný ostrov dostali, postavili si dokonce vlastní loď. Na brigádu vyráží vždy v druhé půlce prázdnin a tři týdny pak okolí kostela čistí, aby tam mohli hnízdit ptáci. „Když jsme sem přijeli poprvé, tak tady byl jen takový úzký chodníček ke kostelu. Byla to tady taková džungle. Každým rokem se to nádherně posouvá, letos se tady objevily vzácné kytky. Kopřiva a bodlák pořád vítězí, ale pokrok je vidět, má to nějaký smysl,“ popsal ředitel Občanského sdružení Krok Milan Čamlík.

Právě smysluplná práce je základem terapie klientů Kroku. „Jsme za tu práci nesmírně vděční, protože, jak říkám – nestačí jenom přestat pít a brát drogy, je potřeba změnit životní filozofii. Tahle práce je každý den vidět, je návazná na přírodu,“ vysvětlil význam pravidelné úklidové akce Čamlík. Klienti vstávají každý den v šest hodin ráno a pak až do večera sečou, kosí a hrabou trávu a uklízí ostrov.

Demolice a zatopení Mušova

Navzdory odporu obyvatel Mušova musela obec na konci 70. let ustoupit výstavbě novomlýnských nádrží. Ještě předtím v roce 1975, kdy začala stavba Horní nádrže, zanikly rozsáhlé lužní lesy evropského významu s vzácnými druhy mokřadní fauny a flóry.

Vojska ministerstva vnitra srovnala se zemí více než sto rodinných domů, přestěhovat se muselo zhruba pět stovek lidí. Starousedlíci si mohli vybrat – buď získat náhradní bydlení, nebo finanční kompenzaci. V lednu 1980 byl Mušov vymazán ze seznamu obcí v Československu, o sedm let později obec definitivně pohřbily miliony kubíků vody. Díky úsilí památkářů zůstal zachován alespoň kostel sv. Linharta, který dodnes stojí na malém ostrůvku uprostřed Věstonické nádrže.

Zatopení Mušova a vzniku novomlýnských nádrží se věnoval i pořad ČT Zatopené osudy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na Štědrý den se objeví sněhové přeháňky

V Česku se na Štědrý den objeví sněhové přeháňky, občasné sněžení očekávají meteorologové zejména v jižní polovině území a na horách. Nejvíce sněhu by do Štědrého večera mělo napadnout hlavně na Šumavě, v Pošumaví a Novohradských horách, lokálně kolem pěti centimetrů, výjimečně až deset centimetrů. Souvislejší sněhovou pokrývku očekávají meteorologové také v Jeseníkách a okolí. Zbývající sváteční dny budou slunečnější a také mrazivé.
07:56Aktualizovánopřed 14 mminutami

Piety i mše uctily oběti předloňské střelby na filozofické fakultě

Lidé v Česku si v neděli připomněli památku obětí předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Už dopoledne uctili jejich památku například někteří senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS). Po poledni si památku obětí připomněl i premiér Andrej Babiš (ANO). Konaly se i další akce, které připravily spolky Spojeni nadějí a Uši pro duši s podporou fakulty a univerzity. Při tragédii zemřelo čtrnáct lidí z řad studentů a pedagogů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven po 14:40, uvedla Správa železnic. Vlaky kvůli krádeži na trati v úseku Vršovice – Hlavní nádraží nabíraly hodiny zpoždění. Omezení se dotklo podle webu dopravce České dráhy desítek vlaků, lokálních spojů i rychlíků. Některé regionální spoje musely dráhy odřeknout. Omezení provozu trvalo více než devět hodin.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Krádež kabelů omezila provoz desítek vlakových spojů v centru Prahy

Krádež kabelů omezila v neděli ráno provoz desítek vlakových spojů v centru Prahy. Krádež se stala v úseku Praha Vršovice – Praha hlavní nádraží, zpoždění tam může dosáhnout až dvacet minut. Situace se dotýká lokálních spojů i rychlíků. Vyplývá to z informací na webu dopravce České dráhy. Podle drah může omezení trvat až do 12 hodin.
včera v 09:13

Nouzové tlačítko v metru zachraňuje životy

Přibývá pádů do kolejiště pražského metra. Lidé na nástupišti by v takovém případě měli stisknout tlačítko nouzového zastavení vozu. Jen málo pasažérů však vědělo o jeho existenci, pražský dopravní podnik ho proto nechal nedávno zvýraznit. Jeho využití roste, ze 108 případů v období leden–listopad roku 2023 na 140 za stejné období letos. Příčinou pádů do kolejiště často bývá alkohol, zdravotní problém nebo nešťastná náhoda. Tlačítko však slouží jen pro situace, kdy jde o život. Cestující, který ho zmáčkne například kvůli mobilu spadlému do kolejiště, musí počítat s pokutou. Výjimkou jsou velké předměty, které můžou vykolejit metro.
včera v 09:05

V Krabici od bot lidé darovali rekordních 65 tisíc dárků pro děti v nouzi

V letošní vánoční sbírce Krabice od bot lidé darovali o čtyři tisíce krabic s dárky více než loni. ČT to sdělil Dalibor Hála, mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické, která sbírku pořádá. Řada dárců také využila možnost poslat příspěvek do on-line sbírky, která potrvá až do 6. ledna. Zatím se vybralo přes 4,8 milionu korun.
včera v 08:00

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
20. 12. 2025

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
20. 12. 2025
Načítání...