Navzdory protestům má Zlínský kraj v radě komunisty

Zlín – Staronového hejtmana má Zlínský kraj. Zastupitelstvo na svém ustavujícím zasedání zvolilo do čela regionu Stanislava Mišáka (ČSSD), který vedl už minulou krajskou radu. Do rady se potom dostalo pět zástupců ČSSD a po dvou z KSČM a Strany práv občanů – ZEMANOVCI. Kvůli účasti komunistů na „krajské vládě“ proběhla před krajským úřadem demonstrace.

Nejvyšší vedení Zlínského kraje zůstává oproti minulému období zpola nezměněno. Hejtman Mišák dostal po bok statutárního náměstka Jaroslava Drozda (ČSSD), který byl náměstkem již před volbami, ačkoli nebyl prvním hejtmanovým zástupcem. Další dvě náměstenská místa nově připadla Ivanu Mařákovi (KSČM), v jehož gesci bude životní prostředí, a Lubomíru Nečasovi (SPOZ), který bude mít na starost zdravotnictví.

Nová rada Zlínského kraje

  • hejtman: Stanislav Mišák (ČSSD)
  • 1. náměstek (pro rozvoj a investice): Jaroslav Drozd (ČSSD)
  • náměstek pro živ. prostředí: Ivan Mařák (KSČM)
  • náměstek pro zdravotnictví: Lubomír Nečas (SPOZ)
  • radní pro sociální věci: Taťána Nersesjan (ČSSD)
  • radní pro školství: Petr Navrátil (ČSSD)
  • radní pro kulturu a cest. ruch: Ladislav Kryštof (ČSSD)
  • radní pro dopravu: Jaroslav Kučera (KSČM)
  • radní pro zemědělství: František Čuba (SPOZ)

Hejtman Mišák dostal při volbě hlasy od zastupitelů všech koaličních stran – celkem 25 z 45. Do opozice odešla ODS, do rady se mohou „obouvat“ také zastupitelé za TOP+STAN a především lidovci, kteří v krajských volbách skončili druzí a mají tak největší opoziční klub.

KSČM v radě vyvolala demonstraci

Před krajským úřadem se sešlo několik stovek lidí s transparenty, jimiž ironicky uvítali účastníky zasedání zastupitelstva nikoli Zlínského, ale Gottwaldovského kraje. Objevily se tu i portréty někdejších komunistických pohlavárů a z reproduktorů zazněly budovatelské písně. Organizátoři akce zamířili přímo do budovy úřadu s peticí, kterou na jednání předali hejtmanovi. Petice vznikla před sedmi dny, na internetu ji zatím stihly podepsaly asi čtyři tisíce lidí, na papírových arších pak další zhruba tisíc.

Protest zorganizovali zlínští podnikatelé Radek Hegmon a David Karásek, kteří doufali, že se politici ještě rozmyslí a komunisty nakonec k moci nepustí. Když se tak nestalo, oznámil organizátor demonstrace Radek Hegmon, že se lidé nespokojení s KSČM v čele kraje budou scházet při každém jednání zastupitelstva. „Dnešek je úplná rozcvička. Budeme na každém dalším zastupitelstvu, dokud budou komunisté ve vedení kraje,“ slíbil Hegmon.

  • Protikomunistická demonstrace ve Zlíně zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/42/4115/411486.jpg
  • Protikomunistická demonstrace ve Zlíně zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/42/4115/411489.jpg
  • Protikomunistická demonstrace ve Zlíně zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/42/4115/411485.jpg
  • Protikomunistická demonstrace ve Zlíně zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/42/4115/411484.jpg

Volební lídr komunistů Ivan Mařák konstatoval, že odpůrci koalice mají právo na svůj názor, sami se ale podle něj nechovají demokraticky, protože nerespektují výsledky voleb. „Žijeme v demokratickém státě, takže tuto akci považuji z pohledu zákona za legální. Chci však říci jednu věc - petici podepsalo zhruba pět tisíc lidí. My jsme dostali 30 tisíc hlasů. To je také číslo, které je třeba respektovat,“ řekl Mařák. Dodal, že by ho zajímalo, kolik signatářů skutečně přišlo k volbám.

Demonstranti ale Mařákovo tvrzení odmítli. „Nemáme nic proti demokratickým volbám, naopak s nimi plně souhlasíme. Do zastupitelstva se dostalo 80 procent demokratických stran. Apelujeme, aby z Baťova mrakodrapu vládla koalice složená z těchto stran,“ řekl mluvčí aktivistů Radek Pelz.

Hejtman Stanislav Mišák (ČSSD) se nechal slyšet, že koaliční dohoda je výsledkem možného a že ji sociální demokraté uzavřeli s těmi, kdo nejlépe pomohou plnit jejich volební program. Volební lídr Zemanovců Lubomír Nečas přiznal, že ho protest občanů netěší, že se ale dal čekat. O koalici podle něj rozhodla ČSSD a koaliční dohodu nelze vzít zpět. 

Demonstrovalo se již podruhé

Dnešní protest není první v kraji. Předevčírem se v centru Zlína odehrál happening u památníků dvou zakladatelů moderního Zlína, Tomáše Bati staršího a jeho bratra Jana Antonína Bati. Jejich bronzové postavy se dívají na hlavní zlínskou dominantu, tzv. Baťův mrakodrap, který kdysi býval sídlem obuvnických závodů. Dnes v něm sídlí krajský úřad. Organizátoři happeningu nechali sochy zakrýt stěnami, na nichž jsou z vnějšku sochy vyobrazeny, ale obráceně, v pozici zády k sídlu úřadu. Symbolicky tím dávají najevo, že se již nemohou na změny ve vedení kraje dívat. Toto zdánlivé otočení baťovského sousoší mělo upozornit na existenci petice.

Mezi známá jména nejen ve Zlínském kraji, která se pod peticí objevila, patří například lyžařka Olga Charvátová-Křížová, sochař Otmar Oliva, hudebník František Segrado nebo architekt Svatopluk Sládeček. K petici se připojila také Konfederace politických vězňů. Organizátoři přiznávají, že se ale setkávají i s negativními názory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 2 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 3 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...