Ekonomové: Za rok bude Grexit opět na stole

Londýn/Atény – Řecký parlament schválil první balík reforem, země získala překlenovací půjčku přes 7 miliard eur a jednání o třetím záchranném programu můžou začít. Evropští politici mluví o obnovené důvěře v řecké partnery. Ekonomové oslovení agenturou Bloomberg ale varují předtím, že řecká krize rozhodně není u konce a že odchod Atén z eurozóny se může už za rok dostat opět na pořad dne.

Stále je zde riziko, že Řecko bude muset v roce 2016 opustit měnovou unii – takto odpovědělo 71 procent z 34 ekonomů oslovených agenturou Bloomberg. Vedle toho si 70 procent z nich myslí, že dokonce tohoto roku je už tamní ekonomika v bezpečí – ovšem je zde jedno velké ale. Téměř polovina oslovených odborníků se totiž domnívá, že 86 miliard eur z třetího záchranného programu nebude plánům premiéra Alexise Tsiprase stačit.

Tsipras si sice postupně odškrtává podmínky, které jsou nutné k získání dalších peněz, mezi odborníky ale vyvolávají obavu nedostatky, které se vyskytují v dohodě mezi Řeckem a eurozónou – pro Atény bude podle ekonomů v důsledku těchto chyb velmi těžké uvést slíbený tříletý program do praxe.

Evropští věřitelé totiž odmítají jasně vyslovit svůj závazek k restrukturalizaci řeckého dluhu. Mezinárodní měnový fond zase říká, že podpoří pouze takový program, který skutečně postaví zemi na nohy, učiní její dluh udržitelným a umožní, aby Řecko opět mohlo získávat peníze na finančních trzích. Mnozí navíc pochybují o přínosnosti plánované privatizace ve výši 55 miliard eur i o výhodách dalších úsporných opatření na už tak vyčerpané hospodářství.

  • "Bez nějaké formy oddlužení nebude balíček pomoci nikdy dostatečně velký,„ uvedl globální ekonom Commerzbank AG v Londýně Peter Dixon. “Poskytování dalších úvěrů zemím, které si je nemohou dovolit splácet, odpovídá Einsteinově definici šílenství: Dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiné výsledky," dodává ekonom.

Finanční trhy zatím čekají 

Během nekonečného půlročního vyjednávání mezi Tsiprasovou vládou a věřiteli řecké dluhopisy stále klesaly, dokud nebyla 26. června většina obchodování pozastavena. A řecké finanční trhy zůstanou podle všeho zavřené nejméně do středečního hlasování o druhém balíčku reforem, řekli Bloombergu dva tamní úředníci.

Ve středu by totiž měl řecký parlament hlasovat o směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank, která poskytuje národním orgánům dohledu nástroje pro rychlé vypořádání se se zkrachovalými bankami a má zajistit bezpečnější a spolehlivější fungování finančního sektoru.

V pondělí uvedly Atény v praxi první z reforem - zvýšení DPH. Vedle toho ale po třech týdnech také otevřely tamní banky a vláda dokázala uhradit část splátky Evropské centrální bance (ECB) i Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF).

Země má ale ještě spoustu splátek před sebou a vůbec není jisté, zda je zvládne uhradit. Právě proto vyzval minulý týden šéf ECB Mario Draghi měnový fond k částečnému oddlužení země. MMF je v zásadě pro, ale jakékoliv seškrtání řeckého dluhu odmítá německá kancléřka Angela Merkelová. Na druhou stranu ale dala najevo, že je ochotná jednat o snížení úrokových sazeb či prodloužení splatnosti, pokud bude Řecko plnit podmínky nového záchranného programu.

Druhý balík reforem na cestě

Řecká vláda předložila parlamentu druhý balík reformních opatření. Poslanci mají na schválení čas do středy. Nová legislativa se týká zejména modernizace státní správy, včetně urychlení soudních řízení a právě prosazení pravidel pro ozdravení bank.

Podle agentury Reuters se neočekává, že by druhý reformní balík vzbudil takový rozkol ve straně premiéra Alexise Tsiprase jako první sada reforem, která minulý týden prošla jen díky hlasům opozičních poslanců. Hlasování ale i tak nebude jednoduché, píše Reuters.