Třetí pilíř: Bez garance výnosů ze spoření

Praha – V rámci důchodové reformy dozná od ledna 2013 zásadních změn i třetí pilíř důchodového systému - penzijní připojištění. Kromě ledna 2013 je pro tento pilíř klíčové ještě datum 30. listopadu 2012. Do té doby totiž mohou lidé ještě uzavírat penzijní připojištění za stávajících podmínek. S novými smlouvami uzavíranými od ledna 2013 se podmínky změní.

Změny ve výši státní podpory

Třetí pilíř projde v souvislosti se spuštěním důchodové reformy celou řadou změn. Tou nejviditelnější jsou zřejmě úpravy výše státního příspěvku. Ty se budou týkat všech smluv, tedy i těch uzavřených podle starých podmínek. Penzijní připojištění - do budoucna ponese název doplňkové penzijní spoření - je sice poměrně oblíbenou formou spoření na penzi již nyní, většina z téměř 5 milionů účastníků si však spoří jen částky, které nebudou v penzi znamenat zásadní zvýšení životního standardu. Průměrná úložka nyní činí zhruba 450 korun měsíčně.

A právě to chce ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci důchodové reformy změnit. Doposud dosáhli na maximální státní příspěvek lidé, kteří si spořili 500 korun měsíčně. Při vyšších úložkách již zůstával příspěvek beze změny ve výši 150 korun měsíčně. Od ledna 2013 nebudou mít nově na státní příspěvek nárok lidé, kteří si spoří méně než 300 korun měsíčně. Naopak ti, kteří si pošlou na důchodové připojištění nebo nové doplňkové spoření tisícovku, nově od státu dostanou 230 korun.

Státní příspěvek na penzijní připojištění
Zdroj: ČT24/MPSV

Staré připojištění versus nové spoření

Mnohem zásadnější jsou však změny podmínek týkající se uzavírání nových smluv. Smlouvu za stávajících podmínek lze uzavřít pouze do 30. listopadu 2012. V prosinci uzavírat smlouvy nepůjde a od ledna už nové účastnické fondy předloží zájemcům jen smlouvy nové - o penzijním spoření. Co to ale v praxi znamená?

Lidé, kteří mají uzavřený starý typ smlouvy o důchodovém připojištění, se budou moci se startem důchodové reformy rozhodnout, zda zůstanou v transformovaných fondech, ve které se přemění stávající penzijní fondy. Druhou možností pak bude převést starou smlouvu do nových účastnických fondů. Pokud si střadatelé vyberou první variantu, budou pro ně dál platit podmínky, za kterých uzavírali smlouvu o penzijním připojištění (s výjimkou změny ve výši státního příspěvku). Nevýhodou však bude to, že mezi jednotlivými transformovanými fondy nebude možné přecházet. Možnosti měnit fond odzvonilo už s letošním posledním únorovým dnem.

Současné podmínky penzijního připojištění

zůstanou v platnosti také pro ty střadatele, kteří se rozhodnou setrvat v transformovaných fondech. Patří mezi ně především:

  • garance nezáporného zhodnocení
  • státní příspěvky (avšak mění se výše)
  • daňové zvýhodnění
  • možnost výplaty výsluhové penze a možnost jednorázového vyplacení peněz

Uzavře-li střadatel smlouvu u nového účastnického fondu, budou pro něj platit stejná pravidla jako pro střadatele v transformovaných fondech, co se týče výše státního příspěvku a daňových úlev. Účastnické fondy nicméně nebudou garantovat nezáporné zhodnocení vložených finančních prostředků. To jinými slovy znamená, že místo výnosů mohou z naspořených peněz ukousnout střadatelům ztráty. Klienti účastnických fondů přijdou také o možnost čerpat výsluhovou penzi, tj. nebudou mít možnost vybrat si naspořené prostředky po 15 letech spoření ve fondu. O jednorázovou výplatu penze si navíc lidé budou moci říct až při dosažení důchodového věku.

Naopak uzavřením nové smlouvy klient získá možnost přecházet mezi účastnickými fondy a volit si investiční strategii. Bude tak mít možnost sáhnout například po dynamičtějších strategiích, v rámci kterých budou fondy investovat svěřené prostředky více do akcií a nemovitostí. Tím poroste podle ministerstva práce a sociálních věcí očekávaný výnos, zároveň ale budou střadatelé podstupovat vyšší riziko.

Jak přejít ze stávajícího penzijního připojištění na doplňkové spoření?

Přestup z transformovaných penzijních fondů do nových účastnických fondů bude možný od 1. ledna 2013. Lidé však musí počítat s tím, že návrat zpět nebude možný. Rozhodne-li se střadatel přesto vsadit spíše na doplňkové penzijní spoření, uskuteční se přechod tak, že s toutéž penzijní společností, u které má sjednané penzijní připojištění, uzavře smlouvu o doplňkovém penzijním spoření. Tato změna je bezplatná.

V rámci třetího pilíře lze mít sjednanou pouze jednu platnou smlouvu. Nelze tedy mít staré penzijní připojištění a souběžně s ním nové doplňkové penzijní spoření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...