Křeček: Důchodové komise vznikají a zanikají. Výsledky však chybí

Ve čtvrtek Martin Potůček rozpustí svou důchodovou komisi. Při té příležitosti předá doporučení k úpravám důchodového systému, kterým se bude moci věnovat příští vláda. Osud těchto doporučení je však předem známý – skončí v šuplíku a nikoho nebudou zajímat. Takový byl koneckonců osud všech důchodových komisí v České republice. I když se snažily a měly dobré nápady, politici je nikdy nebrali vážně.

Už v roce 2000 vznikla první důchodová komise, která měla řešit podobu důchodového systému. Přestože v tehdejším parlamentu seděli jiní lidé z jiných politických stran, ani tehdy se žádný koncensus na reformě důchodů nenašel a celá věc se odložila.

Následně byla v roce 2004 ustanovena další komise, které se říkalo Bezděkova. Ta vypracovala ucelený soubor doporučení pro dlouhodobě udržitelný důchodový systém. Na základě těchto doporučení byl dokonce zpracován návrh Dohody politických stran o dalším pokračování důchodové reformy. Jednání o dohodě probíhala až do roku 2006, ale ani poté nebyla žádná reforma přijata.

Další 4 roky se nedělo nic. Až v roce 2010 byla ustanovena druhá Bezděkova komise, která nesla název Poradní expertní sbor. Na tomto půdorysu byly vytvořeny dvě varianty možné důchodové reformy. Přitom bylo zdůrazněno, že se nedoporučuje zavedení dobrovolného 2. pilíře z důvodu očekávaného nízkého zájmu občanů. Politici i proti tomuto doporučení 2. pilíř zavedli a ten dopadl přesně podle původních očekávání.

Potůčkova komise stála u zániku 2. pilíře

Po neslavné historii byla založena dosud poslední, a právě končící důchodová komise, které se přezdívá Potůčkova. Ta stála u zániku 2. pilíře, ale vytvoření nové podoby důchodového systému se jí nepodařilo prosadit. Zřejmě nejzajímavějším jejím návrhem byla každopádně diferenciace sazeb pojistných odvodů pro rodiny s dětmi, tedy princip „ čím více dětí, tím menší odvody“. Vláda to sice schválila, parlament už ne.

Komise tak dosáhla spíše dílčích parametrických změn. Tou asi nejvýznamnější jsou úpravy ve 3. pilíři. Především rozšíření osvobození od daně z příjmů i na výplaty penzí prováděné po dobu nejméně 10 let. Dále snížení minimálního věku pro účast z 18 na 0 let. Zvýšení limitu pro kolektivní investování do standardních fondů z 35 na 40 % (nakonec zvýšeno na 60 %) a do speciálních fondů z 5 na 10 % (nakonec zvýšeno na 20 %) z hodnoty majetku v účastnickém fondu. A také povinnost bank držet peněžní prostředky vyplácené účastníkům odděleně od ostatních prostředků. Tyto prostředky nespadají do majetkové podstaty v případě úpadku penzijní společnosti.

Hlavní ekonom BH Securities. Vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze, na které aktivně pedagogicky působí. Odborně se zaměřuje především na analýzu české ekonomiky, sociální systémy a veřejné rozpočty. Při svém studiu strávil nějaký čas na London School of Economics a díky studiu MBA si rozšířil své znalosti a dovednosti také v oblasti byznysu.

Vzhledem k mimořádně dobré ekonomické situaci to tedy dnes vypadá tak, že současný důchodový systém je udržitelný a celá záležitost se zas na pár let odloží. Až se ale ekonomice přestane dařit, zdání udržitelnosti důchodového systému se rozplyne jako pára nad hrncem. Politici pak zřejmě sáhnou po svém obvyklém řešení – založí důchodovou komisi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...