Docela slušný servis v menším městě za Prahou, vyzvedávám auto po technické. Probírám se papíry, když něco podepisuji, mám ve zvyku si alespoň letmo pročíst i přílohy. Nad emisním protokolem jsem ale neměl zrovna bystrou chvilku.
Teda, to má ten traktor fakt takovej výkon?
No, moc to nezkoumejte.
Hele a ty maximální otáčky, to je na ten nafťák nějaký divný…
Fakt to nechte být.
Než mi došlo, o co jde, papír zmizel kamsi do stolu a přede mnou zůstaly jen faktura a velký techničák. Podepsat, zaplatit, jezdit a hlavně moc neřešit. Tato příhoda se stala někdy v létě 2012, ale teď mi znovu vytanula před očima.
Stanice, kde neprošla žádná dieselová felicie
Na stanicích technické kontroly se totiž začalo v posledních dnech něco měnit. Už jsme o tom točili s kolegyní Zuzanou Kozákovou, ale od té doby přicházejí od lidí z branže nové a nové střípky.
Stanice, ve které neprošla čtvrtina aut. Stanice, kde vyhodili kvůli emisím každé druhé. Stanice, kde zatím neprošla žádná dieselová felicie. Starší audi, které čtyřikrát nemělo s emisemi problém, ale teď najednou ano.
Události: Emisní kontroly jsou přísnější
Od Nového roku se totiž zpřísnil celý proces technické. Technici musí do státního systému dokladovat mnohem víc dat, včetně fotografií auta i některých jeho detailů. Ale právě na emisní zkoušce je patrné, jak podivně byl celý systém kontrol v Česku nastavený. „Znamená to, že mohlo docházet k podvodům. (…) Není to vyloučeno,“ odpovídal mi na tyto otázky minulý týden mluvčí ministerstva dopravy.
Kolikrát jste si za volantem říkali, že to auto před vámi přece nemohlo dostat emise? A obráceně: Kolik známých vám vyprávělo, že jejich auto mělo s emisemi problém? Nejpravděpodobnější odpovědi: Mockrát a ani jednou.
Kouřící auta dřív emise nějak získala
V tom je ten problém. Kouřících aut sice bylo hodně, ale kontrolou nějak prošly. Můžeme se teď jenom dohadovat, jestli byla diagnostika nějak ošizená, nebo se auto k přístrojům vůbec nenapojovalo, což se zřejmě stalo v tom popisovaném případě.
Na protokolu, který jsem dostal k sedmdesátikoňovému dieselu, totiž byly hodnoty odpovídající spíš mnohem silnějšímu benzinu. Můžu se skoro s určitostí domnívat, že na téhle stanici měli pár protokolů, které střídali. Proč, to se můžu také leda domnívat. Buď to byla nějaká nepsaná dohoda se všemi zákazníky, nebo tam měl můj autoservis, který technickou zařizoval, nějaký zvláštní režim.
Pro to druhé hovoří statistiky: v předchozích letech končila neprodloužením technické každá desátá kontrola. Někdo tedy smůlu měl. Často zřejmě ten, kdo si sám přivezl auto v dobré víře, že je v pořádku. Ale až na opravdu beznadějné případy se dala najít cesta – buď závadu spravit, nebo…
Až sem je to vlastně dobrá zpráva. Jenže důsledky nového trendu budeme zřejmě objevovat až v dalších týdnech a měsících. Zatímco u technické jsou často důvodem neudělení banální chyby, opravitelné za pár korun, jak chcete opravit za rozumné peníze motor, aby nekouřil?
Začnou přibývat neprodejná auta
Nejpravděpodobnější scénář: na trhu začne přibývat aut, která budou v Česku neprodejná. Možná o ně bude zájem směrem dál na jih nebo východ, ale jejich cenu to určitě ovlivní. Dosud byly mezi ojetinami v kurzu naftové motory, ale tohle může zcela změnit situaci. Možná se zase motoristi naučí používat pojem „generálka motoru“, který už od časů embéček notně zapadal prachem.
Anebo se nestane vůbec nic. S tím samým autem a servisem jsem udělal zajímavou zkušenost i o dva roky později. Odpojený boční airbag, se kterým auto kontrolou pětkrát prošlo, najednou vadil. Vysvětlení? „Máme tu nové kamery, to víte, to už nepůjde…“
Za měsíc auto technickou získalo. Bez jakéhokoli uplácení, samozřejmě.
Jsme přece v Česku, že ano.
Jan Beránek
Redaktor domácí redakce České televize. Vystudoval žurnalistiku na FSV UK, od roku 2007 působil v ČTK, od ledna 2013 pracuje v České televizi. Zaměřuje se hlavně na dopravní tematiku. Při studiu pracoval v železničním strojírenství.
