Návrat pomluvy

Před třemi lety, v červenci 2004, poslala vláda do parlamentu návrh nového Trestního zákoníku, který měl nahradit starou právní normu, jejíž datum a místo zrodu, rok 1961 a socialistické Československo, ji i přes četné dodatečné úpravy diskvalifikuje k perspektivnímu využití v 21. století.

Předložený návrh byl výsledkem několikaleté práce týmu vedeného soudcem Nejvyššího soudu JUDr. Pavlem Šámalem. Sněmovní tisk č. 244 měl včetně důvodové zprávy přes 300 stran. Osud této právní normy byl smutný, neboť její dvouletý běh parlamentem skončil těsně před cílovou páskou. Přijetí zákona ztroskotalo na sporu mezi Sněmovnou a Senátem ve věci známého „tunelovacího” paragrafu.

Někteří novináři si možná oddychli, protože zákon obsahoval nový trestný čin „Porušení důvěrnosti ústního projevu a jiného projevu osobní povahy,“ podle něhož bylo možné potrestat zveřejnění záznamů natočených skrytým mikrofonem a kamerou. Další nemilou zprávou pro novináře bylo zachování trestného činu pomluvy, podle něhož můžete jít do vězení až na dva roky, když soudce rozhodne, že jste nepravdivým údajem způsobili někomu škodu.

O tom, že trestný čin pomluvy se dá zneužít proti svobodě projevu, je známá věc. Není náhodou, že dekriminalizace pomluvy je pravidelným bodem jednání mediálního výboru Rady Evropy, tedy instituce, která je přes štrasburský soud hlavním hlídačem lidských práv a svobod v Evropě.

Ke cti navrhovatelů Trestního zákoníku patří, že před třemi lety trestný čin pomluvy vypustili s tím, že bychom se mohli bránit pomluvě v civilním, nikoli trestním řízení. Byli to však naši poslanci, kteří se ve výborech rozhodli pomluvu do Trestního zákoníku vrátit. Jak už bylo řečeno, takto upravený návrh zákona nakonec parlamentem neprošel.

Jiří Pospíšil, který byl jako opoziční poslanec ve Sněmovně zpravodajem tohoto zákona, se mezitím stal ministrem spravedlnosti a na nový Trestní zákoník nezapomněl. Jeho navrhované znění dokonce nabídl na internetu k diskusi. Když jsem ho v červenci procházel, provázely mne smíšené pocity. Na jedné straně zde pomluva chyběla, na straně druhé se tady v doslovném znění opakoval paragraf umožňující trestat skrytý mikrofon a kameru.

Dnes se však k tomuto návrhu nedostanete. Na stránkách Ministerstva spravedlnosti je ke stažení pouze verze, kterou ministerstvo posílá do vlády s komentářem, že do ní „jsou promítnuty i některé z 330 připomínek a podnětů veřejnosti.“

Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že se trestný čin pomluvy do textu Trestního zákoníku opět vrátil. Na druhé straně však z návrhu, který putuje do vlády, zmizel paragraf o skrytém mikrofonu a kameře.

Co bylo asi příčinou těchto změn? 330 připomínek? Nebo tady předkladatel zákona nabízí médiím výměnný obchod: nebudeme vám trestat skryté kamery, když vy na oplátku uznáte pomluvu jako trestný čin?

x x x

Citace ze sněmovního tisku č. 244 z roku 2006:

§ 159 Porušení důvěrnosti ústního projevu a jiného projevu

odst. 1: Kdo v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného majetkový nebo jiný prospěch, způsobit jinému škodu nebo jinou vážnou újmu, anebo ohrozit jeho společenskou vážnost, poruší důvěrnost neveřejně pronesených slov nebo jiného projevu osobní povahy tím, že ho neoprávněně zachytí záznamovým zařízením a takto zhotovený záznam zveřejní nebo ho jiným obdobným způsobem použije, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo zákazem činnosti.

§ 160 Pomluva

odst. 2: Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným obdobně účinným způsobem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...