Zklamané Ground Zero

11. září 2001 spadla newyorská dvojčata a s Amerikou to od toho dne začalo jít z kopce. Místo, kde stálo Světové obchodní centrum (WTC), se přejmenovalo na Ground Zero. Bod nula. Začneme znovu, řekli si Američané. Na stejném místě postavíme ještě lepší budovy. Ještě vyšší. Budou ještě lepším symbolem země svobody. Po osmi letech od útoků toho ale na Ground Zero moc nestojí a pohled na toto místo v roce 2009 se moc neliší od konce roku 2001. Lidé si toho všímají a spokojení právě nejsou.

Věž svobody, která má být moderní podobou Sochy svobody a má být dominantou jižní části Manhattanu, měla být podle původních plánů dokončená ke konci roku 2010 a slavnostně otevřená k desátému výročí útoků – tedy v září 2011. Zatím stojí jen konstrukce několika málo pater. Podle nejnovějších zpráv města to navíc vypadá, že se tak nestane před rokem 2014 a že stavba se o několik milionů dolarů prodraží. Podle novinářů je na tom ale ve skutečnosti stavba ještě hůř a její dokončení bude trvat ještě déle. Nikdo ale zatím neví, jak dlouho přesně, protože momentálně neexistuje žádné konkrétní datum, do kdy nejpozději by měla Věž svobody, památník a přebudovaná klíčová stanice metra v podzemí stát. Důvodem průtahů jsou kromě nejrůznějších stavebních problémů hlavně peníze – i tato stavební priorita narazila kvůli ekonomické krizi.

Newyorčané, kteří v okolí pracují, anebo jen používají vlakovou dopravu v blízkosti staveniště, už jsou ze zdlouhavé a pomalé práce unavení. Nejenže doufali, že nový mrakodrap bude novým symbolem síly Ameriky, ale hlavně že bude každodenní cestování do práce konečně příjemnější. Momentálně je vlaková stanice v podzemí v blízkosti bývalého Světového obchodního centra jedním z nejpřeplněnějších a nejnepřehlednějších míst v New Yorku.

Nové mrakodrapy s přilehlým parkem byly projektem, který se rozběhl brzy po útocích. Politici a Newyorčané chtěli na tragédii, při které zemřelo skoro 2800 lidí, zapomenout a prázdné místo zaplnit novým životem. Komplex budov měl být velkolepou ukázkou americké síly a symbolem svobody. I proto dostala hlavní budova název Věž svobody. Zatím ale zůstává projekt prázdným gestem. Agentura AP zveřejnila nedávno průzkum, kde se 60 procent obyvatel New Yorku vyjádřilo, že nevěří, že by budovy stály včas, tedy v termínu desátého výročí. Lidé jsou zklamaní.

 Na stavbě momentálně pracuje přibližně tisícovka dělníků. Mezi nimi jsou i takoví, kteří v dvojčatech ztratili své příbuzné. O to víc je pro ně dokončení nových budov důležité. Pokud bychom stavby nedokončili, byl by to hrozný vzkaz veřejnosti, říkají. Znamenalo by to, že jsme prohráli, vzdali se. Na stavbě pracuje i devětačtyřicetiletý Brian Lyons, který 11. září přišel o bratra. Nové budovy jsou teď pro něj symbolem zadostiučinění a poctou všem obětem. „Jsem rád, že konečně po těch letech vidím, že alespoň jedna budova vyrůstá ze země. Naši práci sleduje celý svět,“ řekl Lyons americkému tisku.

Jako by byla v několika výškových budovách uložena všechna americká hrdost a svoboda. Uvidíme, jak dlouho ještě budou turisté z Ground Zero odjíždět s fotkami staveniště místo obrázků nablýskaných mrakodrapů.

  • Ground Zero autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/415/41468.jpg
  • Stavba na Ground Zero autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/146/14592.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...