Americká vojenská přítomnost v Latinské Americe

„Mowler jedna nula. Letoun armády Spojených států, rozumím.“ „OK, Maiquetía vás žádá: Jaký je váš záměr ve vzdušném prostoru Maiquetíe, pane?“ Mělo jít o konverzaci mezi pilotem amerického vojenského letectva a kontrolní věží na venezuelském letišti Maiquetía. Její přepis tento týden zveřejnila venezuelská televize Telesur a doložila i zvukovou nahrávkou v angličtině. Kontrolní věž se ptala ještě několikrát:

Kontrolní věž: „Maiquetía požaduje od vás informaci o tom, jaký je váš důvod k letu uvnitř vzdušného prostoru Maiquetíe, pane.“

Pilot: „Chystáme se k opuštění vašeho vzdušného prostoru a k návratu na Curazao.“

Kontrolní věž: „OK, směřujete na Curazao. Ale Maiquetía od vás požaduje informaci o tom, jaký je váš důvod k letu uvnitř vzdušného prostoru Maiquetíe, pane.“

Pilot: „Vracíme se na základnu.“

Kontrolní věž: „Takže místem vašeho odletu bylo Curazao a cílem je opět Curazao. A jaký je důvod vašeho letu. Potvrďte Maiquetíi prosím důvod vašeho letu.“

Pilot: „Místem odletu bylo Curazao, cílem je Curazao. Výcvik na severu a východě.“

Kontrolní věž: „Můžete mi říct, máte nějaké povolení od venezuelských úřadů k letu ve vzdušném prostoru Maiquetíe?“

Pilot: „Nikoli. Neměl jsem vědomí o tom, že jsem ve vašem vzdušném prostoru.“

Kontrolní věž: „Takže nemáte povolení venezuelských úřadů?“

Kontrolní věž: „Mowlere jedna nula, Maiquetía má informaci o tom, že letíte v zakázané zóně v rámci leteckého informačního regionu Maiquetía, pane.“

Pilot: „Ano, pane, byl to omyl. Nevěděl jsem, že letím ve vašem vzdušném prostoru, takže se vracím na Curazao.“

Kontrolní věž: „Ok, Maiquetía rozumí, vracíte se zpět na Curazao. Pane, víte, že vojenský letoun potřebuje zvláštní povolení k letu uvnitř Maiquetíe?“

Pilot: „Pane, nevěděl jsem…“

Kontrolní věž: „Mowlere jedna nula, Maiquetía požaduje změnu frekvence. Dobrou noc a díky za vaši spolupráci.“

Pilot: „Mowler jedna nula přepínám, dobrý den.“ 

Pokud se informace o tom, že americký vojenský letoun skutečně porušil venezuelský vzdušný prostor, potvrdí, konflikt mezi oběma zeměmi se jistě ještě prohloubí. Už teď jsou vztahy mezi Venezuelou a Spojenými státy dost napjaté. Ačkoli s nástupem Baracka Obamy do Bílého domu blýskla naděje na určité zlepšení, vojenské aktivity Spojených států v blízkosti venezuelských hranic dráždí Cháveze až dost. A nejen jeho. Například v diskusi pod článkem na internetovém serveru venezuelské televize VTV převládají třeba takovéhle názory:

„Kdybych byl Chávezem, už bych měl připravený některý z našich letounů Suchoj 30. Není to poprvé, co narušují náš vzdušný prostor… A nevybavoval bych se tak slušně v té vysílačce. Nechal bych vzlétnout některý z našich Suchojů, přilepil bych se na něj a přinutil bych ho přistát. Ať nám pak na zemi vysvětlí, co zamýšlejí.“

„Chtěj s námi udělat to, co s Panamou při invazi v roce 1989. Jejich záměr byl, abychom na ně zaútočili, a ten letoun sundali. Pak by měli záminku na nás zaútočit a obsadit nás. Ale nedosáhli toho, protože jsme se nenechali vyprovokovat. No pasarán!“

„Naše země teď musí odpovědět. Jde o mimořádně vážné narušení naší suverenity a vzdušné bezpečnosti. Pane prezidente, lid je s vámi a podporuje vás ve všech vašich krocích.“

Novou fázi nevraživosti mezi Caracasem a Washingtonem rozpoutal loni podpis vojenské dohody mezi Spojenými státy a Kolumbií. Na jejím základě Bogotá umožňuje Washingtonu užívat sedm svých vojenských základen, oficiálně ke spolupráci v boji proti narkoobchodu. Caracas od počátku protestoval s tím, že hlavním cílem Spojených států je příprava útoku proti Venezuele. Proti americké vojenské účasti v Kolumbii pak měly hlasité výhrady prakticky všechny země Jižní Ameriky, snad s výjimkou Peru. 

Teď ale do konfliktu zabředly i další země. Jednou z nich je Nizozemsko. Právě jemu patří malé karibské ostrovy Aruba a Curazao v těsné blízkosti venezuelských břehů. Případ s americkým vojenským letounem (citovaný v úvodu), který startoval právě z Curazaa, by pak potvrzoval obvinění, že americká armáda využívá ke svým strategickým operacím proti Venezuele právě i základny na Arubě a Curazao. Britská stanice BBC k tomu na svém serveru píše: „Americká politika využívat oblasti v Latinské Americe k vojenským operacím není nová a jde o rozsáhlejší strategii, než se zpočátku zdálo.“

Podle BBC má řízení těchto operací na starosti tzv. Jižní komando (Southcom) se základnou na Floridě. Už déle než jedno století pod něj spadá americká základna Guantánamo na Kubě. Dál působí americká armáda také na základnách v Salvadoru a Hondurasu. V minulých letech ale ztratila svoji základnu v Panamě a nedávno musela opustit ekvádorskou základnu Manta. Právě tu má podle všeho nahradit vojenská přítomnost v Kolumbii. 

Caracas má naprosto jasno v tom, jaké jsou skutečné záměry Spojených států na vojenských základnách v Latinské Americe. Má jít o strategii k umožnění amerických vojenských operací určených k destabilizaci, nebo dokonce ke zničení „revolučních procesů“ na kontinentu. Daniel Ericsson ze střediska Interamerický dialog se sídlem ve Washingtonu k tomu říká: „Jistěže Spojené státy mají vojenskou kapacitu, kterou mohou použít i jinak, ale jejich hlavním cílem je čelit hrozbě narkoobchodu.“ 

Ať je to mezi Spojenými státy a Venezuelou, jak je to, jisté je, že Spojené státy jsou dál v Latinské Americe velmi aktivní. A to i přesto, že hlavní pozornost Washingtonu už léta zaujímá především boj proti terorismu, Afghánistán, Irák, Írán či Severní Korea. Ovšem kontinent, kde po téměř dvě století uplatňovaly svůj rozhodný vliv, je stále významným bodem jejich zájmu.

  • Venezuela autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/226/22561.jpg
  • Álvaro Uribe autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/31/3058.jpg
  • Hugo Chávez autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/424/42324.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...