Proti všem

„Proti době proti frakům/Proti sobě proti mrakům/Proti pánům proti pannám/Proti plánům proti stranám/Proti prachu proti blátu/Proti strachu proti státu/Proti sněmu proti dýmu /Proti všemu protivnýmu/Proti hromu proti bleše/Proti tomu kdo se češe/Proti všem co přes protesty/Mluví stále ale z cesty…“ Zpívají Jiří Suchý a Jiří Šlitr v songu Proti všem. Vyznání i posměch anarchii, které je zcela neanarchisticky smířlivé svou poetičností.

To pradávný anarchistický buřič František Gellner je hořký: „Všichni mi lhali, všichni mi lhali,/blázna si ze mne dělali./Přede mnou citem se rozplývali,/za zády se mi vysmáli…“

Jakoby dnes obojí resonovalo v místech, která se módně nazývají „veřejný prostor“. Občanstvo je proti všem. A proti všemu. Současně „My“ máme pocit, že „Oni“ nám jenom lžou a smějí se nám; kdyby alespoň za zadkem, už rovnou bezostyšně do obličeje! Do kolonky „Oni“ je postupně zahrnováno stále více položek, roztahuje se v kolektivním i osobním vědomí, podvědomí i povědomí, produkuje nedůvěru, podezíravost, hloupost, závist, surovost, nevíru, nenávist…

Pravda, občané již začínají být směšní tím, jak jsou jednou naštvaní, že je teplo a pak že je zima. Projevy na demonstracích jsou mělké, jednostrunné, nevyargumentované výkřiky zoufalců a nesnášenlivců. Případně demagogů, kteří zoufalstvím umějí dobře oslovit nesnášenlivost. A skrýt za obojím svou touhu po sebeuplatnění a prodloužení malého mužství. Jenomže jejich slova dopadají na zemi zoranou politikou mnoha desetiletí, tedy pro vše, co kážou, velmi úrodnou. „Role národa dědičná“ je už natolik zprzněná, že začíná být jalová pro pozitivní a čestný vzmach. Dokráčeli jsme do stavu společnosti, v níž, kdyby Platón vystoupil v Akademii se svým: „Všechno zlato světa na zemi i pod zemí nevyváží svou hodnotou ctnost,“ byl by označen za pomateného vyznavače „pravdy a lásky“. A takto by na něj, prosím, plivli vlivní zástupci skupin „Oni“ i „My“. Neboť obojí jsou političtí sofističtí šmokové, kteří za nejvyšší dobro pokládají bohatství a moc a za spravedlivou pokládají vládu silných nad slabými. Ti první otevřeně, zatímco druzí skrývají touhu být bohatými, mocnými a silnými za hezká slova o dobru a spravedlnosti. Samozřejmě té jejich.

Vzpomeňme si, jak jsme soudili své otce a dědy, že uvěřili komunistům! Jak jsme jim vyčítali. Jak jsme se jim posmívali. A byli jsme při tom stejně hloupí. Skočili jsme na vějičku partě, která kázala lahodné víno funkčního svobodného trhu a čestného ideového sporu stran. Zatím nám nalila močůvku, z níž vyrostlo místo podnikání parazitování na společném rozpočtu a namísto politického soutěžení rozeřvané chřtány navenek protivníků, ve skutečnosti kšeftařských spřeženců v duchu opoziční smlouvy. A my jsme se nepozvraceli, nýbrž jsme pili, zapíjejíce drobty, za něž jsme byli vděční, a které padaly z korupčního stolu. Stejně jako před časem naši předkové (i my starší) činili předpodělané ústupky minulému odpudivému režimu za drobné ještě odpudivější výhody v šedivé existenci.

Tak, jak my se ptali tátů a dědků: „Jak jste mohli po válce bolševikům tak naletět?!“, budou se i nás ptát naše děti a vnukové, kterak jsme se mohli nechat tak pitomě ošálit po devětaosmdesátém. Těžko mladým radikálům vysvětlovat: ten systém není vůbec špatný, jenom jsme, bohužel, dovolili, aby ho vzali do umazaných rukou nepraví lidé. Byť jsme (alespoň já ano) o tom pevně přesvědčeni, a možná to naše přesvědčení je i pravda. Obávám se, že nás pošlou kamsi.

Nejpitomější je, že všeobecný odpor je nejvíc vyhrocen proti současné vládě, která (přes mnoho svých trapností, podrazů, vylomenin, zločinů, ba, řečeno s Tayllerandem, čehosi ještě horšího – chyb) se snaží s odpudivým dědictvím, které jí bylo uděleno, v rámci svých možností seč může něco provést. Ten rámec možností a „sečmůže“ jsou navíc velmi omezeny minulostí i současností české politiky. Petr Nečas kupříkladu: brodí se v kališti vztahů uvnitř své strany. Občas musí k proražení cesty v bahnisku použít i velmi páchnoucího proudu. Věřím, že doufá, že kdesi daleko na konci vyplyne alespoň relativně čistý nepatrný pramínek. Univerzální čistička politického prostředí ještě nebyla vynalezena. A ti, kdož říkají, že je to revoluce, patří mezi zlovolné šamany, zneužívající člověčí beznaděj a naivitu; takoví se v důsledku živí lidskou krví. Obrazně i doslova.

I přímé demokracie v nějaké krystalizované podobě, ničím nevázané, kráčející, jak doba dá a lid žádá, se obávám. Byť touhu po ní chápu. Jsem sice například proti lidové volbě prezidenta, ovšem jak se podivovat lidem, že po ní baží; poté co byli v přímém přenosu diváky hanebné volební komedie v roce 2008, kdy se o hlavě státu (!) rozhodovalo i na parlamentních záchodech. Bohužel si nedělám iluze ani o budoucím určování hlasů ve všeobčanském podhradí. I tam se rozhodnutí může rodit v hajzlících.

Také mě občas nocí honí podivný sen, v němž slyším, jak sám sobě říkám: „Jak lituji ty, kteří, když někdo ve volbách zvítězí, radují se, smějí, až hýkají jako osli. Či -- když někdo prohraje -- jsou smutní, pláčou, až bučí jako volci. A současně jak jim závidím jejich neochvějnou víru, že umějí najít ty pravé.“

Při tom jsem poctivým, dochvilným voličem všech voleb od roku 1990. V poslední době ale chodím sice k urnám už rozhodnut, s jedním lístkem v ruce, však s pocitem, že možná za chvíli tím, jak zvolím, udělám pitomost.

Chtěl bych patřit mezi ty, kteří mají jasno v tom, co změní dobu, politiku, občanstvo… Být součástí party, kterou charakterizují Suchý se Šlitrem: „My jsme ti stoprocentně rozhněvaní muži/My máme v srdci vzdor a v oku plno zloby/Ta naše píseň burcuje a paže tuží/Tomu na koho náhle padla tíha doby.“ Najít tu správnou cestu a pomoci ostatním vydat se po ní.

Když ale současně se v duši chvěje Gellner: „Srdce mé stále po lásce prahne,/nikomu však již nevěřím./Když někdo ke mně ruce své vztáhne,/ustoupím bojácně ke dveřím.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...