Kde byla EU během krize v Mali?

V pondělí 18. února 2013 byla oficiálně zahájena pětisetčlenná výcviková mise Evropské unie v Mali (EUTM Mali), do které zhruba 50 vojáky hodlá přispět i ČR. Nebýt však rázného zásahu Francie, který započal 11. ledna, možná by dnes ani nebylo koho cvičit, protože by skoro celé Mali bylo pod kontrolou zahraničními džihádisty vedených povstalců.

Když jsem měl před časem možnost zapojit se do jednoho z projektů řešících roli EU na Blízkém východě, odmítl jsem jej na základě subjektivního názoru, že s Unií jsem se na Blízkém východě ještě nesetkal. Na jednu stranu je to nadsázka, protože EU uskutečnila či realizuje na Blízkém východě, v severní Africe a Sahelu (Niger) několik misí a řadu dalších aktivit, na druhou to ale je oprávněně cynické konstatování související se slabostí EU ve sféře Společné bezpečnostní a obranné politiky (CSDP).

Na Blízkém východě rozhoduje síla nebo aspoň peníze. Kdo si nemůže v případě nutnosti svůj názor vynutit nebo alespoň koupit souhlas ostatních, má smůlu. Například Izrael je toho v jistých ohledech vhodným příkladem. Evropská unie je na současném Blízkém východě naopak vnímána jen jako dojná kráva, navíc v poslední době ne zrovna nejlépe živená, případně jako kýžené místo pro azyl či zisk pracovního místa, a ne jako ideový vzor, demokratizátor či snad dokonce obávaná velmoc.

Pro nezúčastněného pozorovatele může být matoucí diskurs EU v otázkách její role v mezinárodní bezpečnosti. Pokud se však prodere záplavou propagačních materiálů a honosných prohlášení, zjistí, že brzo už nebude mít EU co do zahraničí poslat, případně jak to tam dopravit. Bez schopnosti projekce síly se totiž v zahraničí intervenovat jaksi nedá. Další věcí je utkvělá představa Unie, že vytvořením institucionální struktury se dá nahradit nedostatek politické vůle. EU tak sice disponuje svými “battle groups”, avšak ty budí spíše dojem cínových vojáčků, které se nehodí vyndávat z krabice, protože by se jim mohlo něco stát. Asi proto nebyly nikdy nasazeny…

Nebýt Francie (a prezidenta Hollanda) a jejího rozhodnutí nasadit vlastní vojáky, bylo by Mali vydáno napospas islamistickým radikálům a s ním částečně i teritoria dalších států v sousedství. Nakonec dobytí pouštního území o rozloze Francie vyžadovalo nasazení jen kolem 4000 dobře vycvičených vojáků a měsíc času… Příště ale už nemusí Francie chtít hrát roli hasiče, který zachraňuje, na co Afričané nemají schopnosti a Evropská unie vůli.

Tréninkové mise s vojáky, kteří se přímo nezapojí do bojových operací, jistě vypadají dobře v médiích a nepokouší tolik veřejné mínění. Dovolím si však tvrdit, že terorista představuje i pro politika větší hrozbu než jeho volič. EU, a to jsme i my, by si to měla uvědomit dříve, než bude pozdě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...