Jestli si vybavujete deset let starou korupční kauzu točící se kolem Ivana Horníka a jeho přátel, nešlo jeho jméno minout. Obst byl tehdy už třetím rokem předsedou Českomoravského fotbalového svazu, i když v kuloárech se o něm vždy hovořilo jen jako o loutce Vlastimila Košťála a „asistentovi“ Františka Chvalovského. Toho dokonce považoval na „dynamickou osobnost“. Ostatně i po zatčení se někdejšího fotbalového bosse obviněného z miliardového „tunelu“ zastával. Asi správně, protože po Klausově amnestii je Chvalovský volný.
„Neplánuji žádné revoluční změny. Z fotbalu se musí stát důvěryhodný fenomén, aby sponzoři byli přesvědčeni, že investovat do něj je výhodné.“ Tato slova pronesl Jan Obst v roce 2001, o čtyři roky později byl český fotbal kvůli mohutné úplatkářské aféře v dezolátním stavu. Obst, jenž byl členem předsednictva fotbalového svazu už před rokem 1989, se k problémům stavěl lhostejně, povrchně, váhavě, nejednoznačně. Během korupční bouře nikdy neuvažoval o rezignaci, nepřiznal, že vlnu nevole tlačila spíš média než tlak z nitra svazu. Ten by byl nejradši, kdyby se celá záležitost ututlala.
„Aféra skončí, fotbal bude žít,“ řekl Jan Obst, na jehož podnět vznikla jen obskurní protikorupční komise bez názoru. „Trochu jsem to podcenil. Ale s aférou nemám nic společného a ani si nemyslím, že bych při jejím šetření udělal něco vyloženě špatně,“ dodal. Jeho největším tématem ve funkci šéfa ČMFS tak byla výstavba národního stadionu. Ten měl podle Obstovy vize stát nejpozději do roku 2009. Ale znáte to, vize…
Kromě fotbalové politiky to, původní profesí právník, zkoušel i na poli té klasické. Od roku 1990 byl Obst členem pražského zastupitelstva a později měl v úmyslu se jako první za ČSSD dostat do Senátu, marně. Na předsedu svazu nekandidoval a přesunul se na post předsedy Legislativní rady ČMFS. Letos v únoru skončil ve fotbalové asociaci úplně. Je celkem příznačné, že Obstovo jméno figuruje i v registrech svazků StB pod krycím jménem… Politik.
Zda Cenu Václava Jíry dostal Jan Obst za svůj odchod do důchodu, nebo jen proto, že v nejvyšších patrech tuzemského fotbalu pracoval šestadvacet let, je vcelku jedno. Obojí je totiž špatně. Během jeho předsednictví sice reprezentace válela pod Karlem Brücknerem na ME 2004 v Portugalsku, to ale nebyla jeho zásluha.
Pokud by se český fotbal snažil dívat fanouškům zpříma do očí, kamarádský ceremoniál v Břevnovském klášteře by se bez Obsta obešel. Takhle to působí jen jako výsměch všem, kteří chtějí věřit, že by se mohlo někdy blýskat na lepší časy.
