Nikdy jsem nebyl přesvědčenější, že naše profese je důležitá, v základní práci nás ale můžou nahradit roboti, odhaduje šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery. Investigativní žurnalistika podle něj slábne, protože se novináři více věnují jednoduchým tématům. „Zatímco zjistit, proč něco nefunguje, je těžké a má to nejistý výsledek. A mnohdy to veřejnost nechce ani číst,“ dodává. V podcastu Background ČT24 mluví i o těžkých začátcích v Respektu nebo o tom, kdy časopisu hrozil zánik.
V Respektu chtěl Erik Tabery psát už jako středoškolák – a právě díky studiu do časopisu poprvé nakoukl. „V roce 1997 jsem šel dělat seminární práci o Respektu a tehdejší šéfredaktor Vladimír Mlynář mi řekl, ať se přijdu podívat na poradu. Přišel jsem a už jsem odtamtud neodešel,“ usmívá se Tabery, který se o dva roky později stal kmenovým redaktorem.
Na začátku prý dělal hodně chyb, učit se musel například to, jak se ptát nebo jak poznat, co je důležité. „Odboural jsem blok a naučil jsem se vnímat svět novinářskýma očima,“ vypráví s tím, že až po čtyřech měsících mu vyšel první článek. Později ale začal dělat rozhovory s politiky. „Musel jsem se naučit, že nemám naskakovat na první věc, co politici řeknou, protože hrají hru. A to vůči nim nemyslím zle, je to jejich role.“
Politici se s Respektem podle Taberyho většinou bavili ochotně, výjimkou byla zejména doba takzvané opoziční smlouvy v letech 1998 až 2002. Tehdejší vláda Miloše Zemana dokonce hrozila týdeníku milionovými žalobami. „Bál jsem se, ale mělo to i pozitivní rozměr. Kontaktovali nás novináři a mezinárodní organizace a vyjadřovali nám podporu. Něco to zlomilo,“ říká Tabery s tím, že žaloba, kterou vláda nakonec nepodala, byla vzkazem všem médiím.
Roboti a média
Opoziční smlouva, o které Tabery napsal oceňovanou knihu Vládneme, nerušit, měla podle něj i pozitivní vliv. „Veřejnost najednou viděla, proč potřebujeme mít Senát nebo Ústavní soud,“ vysvětluje a dodává, že důležitá byla i investigativní odhalení novinářů. „S MF DNES jsme se tehdy přetahovali, kdo jich bude mít víc. Pak přišel vrchol a od té doby média slábnou. Pochopitelně mají pořád vliv a politici reagují na jejich odhalení, ale globálně jejich vliv slábne,“ myslí si.
Za důvod označuje to, že se novináři méně věnují složitým tématům. „Novinařina se posouvá k zachycování slov, protože to je ta nejjednodušší zpráva. Když někdo o někom řekne něco negativního, tak se tomu hned věnuje pozornost. Zatímco zjistit, proč něco nefunguje, je těžké, zdlouhavé a má to nejistý výsledek. A mnohdy to veřejnost ani nechce číst,“ vysvětluje s tím, že proto oslabuje investigativní žurnalistika.
Novinařina se podle něj v posledních letech rychle mění – velký vliv na ni mají globální témata, sociální sítě i nové technologie. Některé by podle Taberyho mohly novináře v budoucnosti částečně nahradit. „Jsem přesvědčen o tom, že v základní práci nás můžou nahradit roboti,“ poukazuje například na automaticky generované texty. U složitějších témat ale budou dál potřeba lidé.
Velkým předělem nejen pro média byla podle Taberyho covidová pandemie. Novináři museli i navzdory omezením chodit do terénu, informovali navíc o tématech, která rozdělovala společnost. „Jeden tok informací z mailu byly zprávy od doktorů, sester a příbuzných obětí, kteří prosili, abychom vysvětlovali, jak je to vážné. Druhý tok psal, že pandemie neexistuje a všechno je vymyšlené. Nebo že existuje, ale není to vážné,“ nastínil.
Někteří novináři náš editorský systém nepřijali
Tabery píše zejména politické komentáře, za které v roce 2003 obdržel cenu Novinářská křepelka pro žurnalisty do 33 let. V roce 2009 získal Cenu Ferdinanda Peroutky a stal se také šéfredaktorem Respektu. Sám přiznává, že do podoby časopisu výrazně zasahuje. „Musím si uvědomovat, že vidím celek,“ popisuje s tím, že občas dá na úvodní stránku méně populární, ale důležité téma, jindy zase něco lehčího.
Podobně zasahuje do důležitých textů, některé i upravuje. Právě editorský systém v Respektu je podle něj velmi pečlivý, některé články tak musí autoři i několikrát přepracovávat. „Pamatuju si řadu lidí, kteří přišli z jiných médií a ten systém nepřijali. Je to trochu útok na ješitnost, ale je potřeba vnímat editora jako partnera,“ říká a popisuje, že to platí zejména u mladých novinářů. Sám psal první text pro Respekt asi tři měsíce. „Každý návrat textu přinesl další poučení.“
V Česku podle Taberyho chybí film o žurnalistice, který by ukázal práci novinářů. „Myslím si, že se teď ukázalo, proč média potřebujeme. Nikdy jsem nebyl přesvědčenější, že naše profese je důležitá,“ uvedl.
Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud a Podcasty Google a Apple.
