Praha – Tento příběh byl natočen podle skutečné události, kterou na vlastní kůži prožila jedna hračka, tvrdí Zdeněk Svěrák v upoutávce na nový film svého syna Jana – Kuky se vrací. Tou hračkou je plyšový medvěd, který má nemožnou růžovou barvu a který by se chtěl vrátit domů, jenže neví kudy. Hrdiny Svěrákova filmu jsou nejen, ale především loutky ožívající ve světě dětské fantazie.
Velké plyšové dobrodružství: Kuky se vrací domů a diváci do dětství
Dobrodružný a poetický příběh se odehrává ve fantazii šestiletého kluka Ondry. Jmenuje se stejně jako o něco starší syn Jana Svěráka, který svého tátu přivedl na nápad natočit film o Kukym. Filmový Ondra trpí astmatem, a proto jeho maminka vyhodí „ze zdravotních důvodů“ do popelnice i jeho oblíbenou hračku – růžového medvídka. Ondra ale ve své fantazii prožívá s Kukym největší dobrodružství jeho plyšového života.
Svěrák už dlouho prý toužil udělat film, v němž by se mohl věnovat drobným detailům. Ve snímcích, které dosud točil, to šlo ale těžko. „Napadlo mne tedy změnit měřítko a zasadit příběh přímo do mikrosvěta, jeho protagonisty udělat dostatečně malé, aby kořeny stromu byly dekorací, světlo v malinových listech dělalo atmosféru, chmýří bylo rekvizitou a veškerý hmyz přirozeným komparsem,“ popisuje Svěrák první impulsy k trikově i filmařsky náročnému natáčení.
S loutkami chtěl totiž pracovat v živé přírodě, což vylučovalo běžný způsob animace po jednotlivých oknech. „Stále jsem dělal nějaké zkoušky,“ prozradil Svěrák o přípravách, „s figurkami z lega doma na video i s velkou kamerou na film, protože mne třeba zajímalo, co při jakém zaostření uvidíme – zda s postavou pět centimetrů od objektivu nezůstanou z okolní přírody jen rozmazané fleky.“
Ne zrovna jednoduché bylo i hledání exteriérů. Tuhá zima se točila na Ještědu, zajímavé kořeny u Bechyně, mechový les a potok na vrchu Melechově, borovice a skály u Drábských světniček, nejkrásnější listnatý les byl na podzim natáčen ve Voděradských bučinách u Jevan, zajímavá červená půda se našla v okolí Nové Paky a k tajemnému svícnovému smrku si štáb vyrazil až k Vyškovu u Brna.
„Když hrdina bydlí na tajemném stromě, tak to musí být opravdu tajemný strom. A když je zima v lese, tak nestačí pocukrované smrčiny, to musí být peřiny jako v Mrazíkovi. Ale tohle všechno nenajdete na jednom místě,“ vysvětlil Svěrák, proč se z natáčení stal výlet po vlastech českých. Mimo jiné i proto se původně plánovaných 35 natáčecích dnů protáhlo na sto.
Trpělivost vyžadovalo i filmování zvířecích hrdinů. Ježka, lišku, motýly, ptáky nebo mouchy snímala kamera i několik hodin, dokud neudělali pohyb, jaký si režisér představoval. Nejvíce plaché prý byly veverky, které se před kameramanem osmělily až po šesti hodinách.
Rodinný dobrodružný film Kuky se vrací, na kterém se podílela Česká televize, je podle tvůrců možností pro dospělé vrátit se na chvíli do dětství. S růžovým medvědem a ostatními lesními loutkami – Dubánkem, Anuškou nebo kapitánem von Hergotem – se děti i dospělí mohou poprvé setkat 20. května letošního roku.
GALERIE
Kuky se vrací