Agnetha z kapely ABBA nazpívala po deseti letech novou píseň

Ve čtvrtek vydám po deseti letech nový sólový singl, oznámila zpěvačka kapely ABBA Agnetha Fältskogová. Premiéru písně Where Do We Go From Here? načasovala do ranního vysílání stanice BBC Radio 2. Skladba předznamenává zároveň její nové album, které ale bude jen diskotékovější variantou toho předchozího. Agnethu spolu se zbytkem slavné čtveřice mohou fanoušci kapely vidět navíc v září v kinech. V celosvětové distribuci se do biografů pouze na dvě promítání dostane remasterovaná a rozšířená verze pseudodokumentu ABBA ve filmu, natočeného původně během australského turné v roce 1977.

V letním popovém songu Agnetha zpívá o milostných vztazích. „Co kdybys byl ten, na koho si vzpomenu, až budu stará a šedivá a budu se ohlížet za životem?“ ptá se. „Každá píseň, kterou posloucháte, je o lásce. Tak to prostě je. Zpívat o politice by nebylo to samé,“ uvedla v rozhovoru pro BBC.

Zpátky do studia ji nalákal producent Jörgen Elofsson. Psal pro Britney Spearsovou, Celine Dionovou a také dohlížel na zatím poslední album Agnethy Fälstkogové s prostým názvem A, které vydala v roce 2013.

„Nevím, jestli to zvládnu“

Novou skladbu Elofsson napsal s mladou švédskou zpěvačkou Kamillou Bayrakovou a hned si uvědomil, že skvělou interpretkou by byla právě exčlenka ABBY. „Přehrál mi demo a bylo velmi dobré,“ říká zpěvačka. „Říkala jsem si: 'Nevím, jestli to zvládnu'.“

Nervózní byla třiasedmdesátiletá Agnetha především kvůli svému věku. „Když člověk stárne, mění se mu hlas,“ vysvětlila. „Myslím, že trochu poklesl můj tón nebo výška hlasu, takže možná zním trochu víc ne temně, ale níž,“ míní. „Ale stále ráda interpretuji písničky. A to se mi podařilo, myslím, že to dopadlo velmi dobře,“ dodala.

Podle Elofssona by si Agnetha Fältskogová měla věřit více. „Když si věří, tak se to projeví – ten hlas z doby, kdy jí bylo patnáct a začala zpívat,“ říká.

Nové album se starými písněmi

Singl Where Do We Go From Here? má být jedinou novou písní na zpěvaččině připravovaném albu A+, které orchestrální balady z předchozí desky nabídne v popově roztančenější verzi. „Slyšela jsem jednu ze starých písní v rádiu a začala jsem přemýšlet, co by se stalo, kdybych udělala remix a další verzi alba,“ uvedla Fältskogová.

Producent Elofsson přiznal, že inspirací byl nedávný remix Cold Heart, jímž posluchače v pohodové disko náladě roztančili Elton John a Dua Lipa. Elofssonova produkce dělá nemyslitelné – filtruje hlas Agnethy Fältskogové přes vocodery, Auto-Tune a velké množství digitálních efektů, všímá si BBC.

„Chtěli jsme s jejím hlasem zacházet jako se svátostí, takže když ty věci používáme, je to spíš na efekt,“ podotýká producent. Zpěvačka přiznala, že zůstává v úžasu, jak je možné její hlas a písně proměnit.

Eurovize se vrací do Švédska, ABBA ale návrat nechystá

Letos uplyne pětapadesát let od momentu, kdy mladá telefonní operátorka vydala svůj debutový singl Jag var så kär (Byla jsem tak zamilovaná). O pár let později už byla hvězdou, popularita kapely ABBA překročila daleko hranice Švédska. Po jedné dekádě disko jízda skončila.

Po dalších čtyřiceti letech se ABBA vrátila na turné, ovšem v zastoupení digitálních avatarů. Příprava hologramové show přivedla členy kapely zpátky do nahrávacího studia. Vzniklo album Voyage, které čtveřici vyneslo vůbec první nominaci na Grammy.

Příští rok uplyne půlstoletí od vítězství skupiny v písňové soutěži Eurovize se skladbou Waterloo. Následně švédská čtveřice pobláznila celou Evropu. Shodou okolností hostí soutěž v roce 2024 právě Švédsko, což zavdává důvod ke spekulacím, jestli se na pódium, případně do studia, nevrátí i ABBA.

Kapela ABBA pózuje po vítězství v soutěži Eurovize (1974)
Zdroj: Olle Lindeborg/TT News Agency/Reuters

Mužská část kapely, Björn Ulvaeus a Benny Andersson, už podle BBC vyloučili, že by na Eurovizi zpívali. „U kapely ABBA člověk nikdy neví. Neodvažuji se nic říkat, protože nevím, co se plánuje. Raději budu mlčet,“ uvedla teď k možnosti návratu Agnetha Fältskogová.

ABBA (opět) ve filmu, v Československu skončil v trezoru

ABBU v době její největší slávy si fanoušci můžou připomenout aspoň v kinech. Ve dnech 17. a 19. promítnou biografy nově remasterovaný pseudodokument ABBA ve filmu. Vznikl v roce 1977 během turné po Austrálii a kombinuje autentické záběry z pódia a zákulisí se smyšleným příběhem diskžokeje regionálního rádia, který se snaží získat interview s těmito hudebními hvězdami.

Nové uvedení mají doplnit mimo jiné záběry z příprav onoho turné nebo záběry z muzea ABBY ve Stockholmu.

V Československu skončil původní film v trezoru, stažen byl pouhé dva dny před zamýšleným vysíláním v televizi. Ani koncertu svých idolů se českoslovenští fanoušci nikdy nedočkali. Důvodem byla mimo jiné otevřená podpora, kterou ABBA vyjádřila polskému hnutí Solidarita, jež později výrazně přispělo k pádu komunistického režimu v této zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Ta druhá bývá přehlížená, v dokumentu ale mluví za skleněné děti

Osmnáctiletá Johana chce po maturitě pryč z rodného města. Je takzvané skleněné dítě, tedy nezáměrně přehlížená přetíženými rodiči, protože středobodem jejich péče je mladší sestra trpící autismem. Johanin příběh zaznamenal dokument Ta druhá, který vznikl v koprodukci České televize a v režii Marie-Magdaleny Kochové. Od 20. března se promítá v kinech.
před 8 hhodinami

Smrt Hackmana a jeho ženy stále provázejí otázky

Kolem smrti herce Genea Hackmana a jeho manželky, klavíristky Betsy Arakawaové zůstává spousta nejasností. Ani téměř měsíc po objevení jejich těl se nedaří rekonstruovat, jak se události přesně seběhly.
před 9 hhodinami

Cyrusová prý zkopírovala Marse. Plagiáty řešili i Zeppelini či Adele

Kalifornský federální soud nepřistoupil na zamítnutí žaloby, kterou navrhovala Miley Cyrusová ve sporu kvůli písni Bruna Marse. Americká zpěvačka se brání obvinění, že zkopírovala Marsovu skladbu When I Was Your Man. Za problematický hit Flowers získala svou první cenu Grammy. Obvinění z plagiátorství řešily a řeší i jiné hudební hvězdy.
20. 3. 2025

Velký knižní čtvrtek přináší Andersenovy pohádky i příběh Gazy od Jakuba Szántó

Velký knižní čtvrtek přestavuje opět vybrané novinky, na které chtějí upozornit tuzemští nakladatelé. Do výběru se dostalo dvanáct titulů od českých i zahraničních autorů napříč žánry. Ke čtenářům se dostávají nové knihy od prozaičky Pavly Horákové, reportéra Jakuba Szántó, thriller od irské autorky Michelle Dunneové, životopis papeže Františka i kompletní vydání Andersenových pohádek.
20. 3. 2025

Louvre představuje umění z doby Rudolfa II.

V pařížském Louvru začala výstava zaměřená na umění, které vznikalo na pražském dvoře Rudolfa II. Zajímá se také o to, jak se v jeho době propojovaly a vzájemně ovlivňovaly věda s uměním. Návštěvník může rovněž sledovat, jak pozorování přírody inspirovalo umělce k novým technikám a materiálům. Vystavené předměty pocházejí z francouzských sbírek i muzeí po celé Evropě, hlavně z pražské Národní galerie. Akce potrvá do konce června.
20. 3. 2025

Vyhnání Gerty Schnirch ožije ve filmu

Režisér Tomáš Mašín natáčí česko-německý film Vyhnání Gerty Schnirch, inspirovaný románem Kateřiny Tučkové, který zachycuje tragické události spojené s odsunem brněnských Němců. Příběh sleduje život Gerty Schnirch, dívky z česko-německé rodiny, která se stala obětí divokého odsunu a s jeho důsledky se vyrovnává celý svůj život. Ve snímku, který sleduje dobu od druhé světové války až do začátku devadesátých let, si postavu starší Gerty zahraje herečka Milena Steinmasslová, mladší verzi ztvární Barbora Váchová. Dvoudílný film budou moci diváci zhlédnout příští rok.
19. 3. 2025

Magnesia Litera má své nominace. O debut i prózu roku se uchází Hlaučovy Letnice

Celkem 33 titulů v jedenácti kategoriích získalo z více než 550 posuzovaných knih nominace v letošním 24. ročníku soutěže Magnesia Litera. V kategorii debut roku nominaci získaly román Letnice - Rozpomínání na konec světa Miroslava Hlauča, příběh pro děti a mládež Zvon Martina Čepy a básnická sbírka Místní od Lubomíra Tichého. Vyhlášení cen se uskuteční 24. dubna na Nové scéně Národního divadla.
18. 3. 2025Aktualizováno18. 3. 2025

Zemřel spoluzakladatel Činoherního klubu Jaroslav Vostrý

Ve věku 94 let v úterý ráno zemřel divadelník Jaroslav Vostrý. Uznávaný dramaturg, režisér, dramatik, publicista, divadelní kritik, teoretik a pedagog stál v polovině 60. let u vzniku Činoherního klubu v Praze. Slavnou divadelní scénu v ulici Ve Smečkách zakládal s režisérem Ladislavem Smočkem. Vostrý se stal jeho prvním uměleckým šéfem, za normalizace ale musel Činoherní klub opustit. Vrátit se mohl až po roce 1989.
18. 3. 2025
Načítání...