Brněnské Bolero přemýšlí o smrti, genderu i překážkách ve vztazích

Nahrávám video

Tři tvůrce, tři choreografie a tři rozdílná pohybová vyjádření spojuje nová baletní inscenace v Národním divadle Brno. Novou sezonu zahájil brněnský balet komponovaným večerem Bolero, nazvaným podle skladby Maurice Ravela. Tématem jednotlivých choreografií jsou vztahy, základní otázky lidského bytí i otazníky nad vlastní identitou.

Choreografii s názvem Mountain Call vytvořil na míru brněnskému souboru jeho bývalý demi-sólista Dan Datcu z Rumunska. „Oslavuje kulturní identitu, v kontextu rumunského folkloru se věnuje třem tématům, a to je život, manželství a smrt,“ vysvětlil.

Z rumunského folkloru vychází i hudba k choreografii. „Protože je hudba tak plná barev a má tak silnou identitu, rozhodli jsme se, že vše na pódiu zůstane černobílé. Vše, co se týká výpravy a kostýmů, zůstane zcela minimalistické,“ popisuje Datcu.

Nezodpovězené otázky

Choreografie uměleckého šéfa brněnského baletu Mária Radačovského se věnuje hledání genderové identity a souvisejícím tématům, která jsou sice intimní, ale přesto plní veřejný prostor. „Pohybujeme se na tenkém ledě, protože tyto otázky vyvolávají vždycky hodně emocí a vášní,“ připouští.

„Chtěl jsem, aby to byl velmi esteticky ztvárněný duet dvou téměř nahých mužů na scéně. Chtěl jsem, aby to bylo umělecky estetické, ale aby to nebylo na hranici perverznosti,“ dodal Radačovský ke své choreografii nazvané Unanswered Question.

Walking Mad (z představení Bolero)
Zdroj: Národní divadlo Brno/Ctibor Bachratý

Na hudbu Ravelova Bolera, které dalo název celé inscenaci, vytvořil choreografii Walking Mad švédský choreograf Johan Inger. Scénu rozděluje pohyblivá stěna, která umožňuje různé členění a interakce. Symbolizuje například překážky, které si lidé vzájemně vytvářejí ve vztazích. Do repertoáru brněnského baletu se choreografie Walking Mad vrací v obnovené premiéře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 3 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 7 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 22 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...