V polárních krajinách se i dnes odehrávají ryzí příběhy, vypráví dokumentarista Petr Horký

Nahrávám video

Došel na severní i jižní pól, jako jediný Čech přešel Grónsko a točil také na Maledivách nebo na Srí Lance. Jeho film Století Miroslava Zikmunda byl nominovaný na Českého lva. Dokumentarista a cestovatel Petr Horký mluvil v Interview ČT24 o tom, co může i zkušeného cestovatele v Antarktidě překvapit, jak změní dobrodruha rodina a kde všude je vidět, co člověk dělá s planetou.

Horký došel na jižní pól na Silvestra. Antarktida jako kontinent ho fascinuje, je to podle něj jiná tvář Země. „Hromadu lidí překvapuje, když jim řeknu, že Antarktida je jedenapůlkrát větší než Evropa. Když řeknu, že v Antarktidě je srovnatelně suchý vzduch jako v poušti Gobi, a přitom tam člověk šlape po sedmdesáti procentech zásob sladké vody planety Země,“ vypráví s tím, že na jižním pólu člověk jde po tři kilometry vysokém ledovci.

Překvapilo ho také to, že letní slunce zde dokáže silným zářením přes celtu stanu ohřát vzduch uvnitř, což v jiných polárních krajinách nezažil. „Když jsem jeden den vlezl do stanu, venku bylo minus dvacet a uvnitř bylo plus pět nebo deset stupňů. Najednou má člověk výbuch tepla a pocit, že se cítí komfortně,“ říká. Během polárního léta je světlo 24 hodin, což může člověka nabít, ale zároveň mu přivodit problémy se spaním.

„Jsem typ, který usne kdykoliv, kdekoliv a poměrně rychle, ale i tak jsem si ve druhé půli pobytu, druhých třech týdnech, nasazoval masku na oči, abych měl aspoň pocit tmy. Když jsem pak přiletěl zpátky do Patagonie do jižní Ameriky a uviděl západ slunce a tmu, tak to bylo nesmírně příjemné a nesmírně potěšující,“ dodává.

V ústech nejde rozpustit dostatek sněhu

Za alfu a omegu všech polárních výprav označuje pitný režim. „Vždycky říkám, že benzin je nejcennější tekutina, kterou člověk může na polární výpravě mít, protože až díky ohni si rozpustí sníh nebo led, aby měl co pít. V ústech nikdy nerozpustíme dostatek sněhu, abychom se mohli normálně napít,“ popisuje.

Misi na jižní pól měl Horký v hlavě už dlouho, zároveň připouštěl, že by to mohl být sen, který si nakonec nesplní. Cesta pro něj znamená touhu, víru v ideál, který člověka někam žene. „V polárních krajích se až dodneška odehrávají naprosto úžasné, ryzí, zřetelně čitelné, viditelné příběhy, které odkrývají charaktery až na dřeň. Kdo je gauner, kdo je sobec, kdo pomáhá ostatním,“ popisuje.

Lidé musí odvážet své exkrementy

V Antarktidě se nesetkal s neomaleným turismem, vyráží tam podle něj lidé, kteří nejedou za „selfie“, jde o nízké stovky lidí za rok.

„Mezinárodní úmluva o Antarktidě je opravdu dost konzervativní. Platí, že tam například nesmí vstoupit žádný pes, protože by nekontrolovaně kálel a čůral, a to by mohlo znečišťovat. Lidé všechny své exkrementy musí odvézt zpátky, takže ochrana Antarktidy je v tuto chvíli poměrně dobrá a rozumná,“ popisuje.

V krajině se člověk pohybuje pomocí cross-country lyží, za sebou táhne saně s nákladem. Proti mrazu se chrání i několika vrstvami rukavic. Přímo na jižním pólu je potom velká americká vědecká stanice, jeho přesné umístění se ale každý rok o několik metrů posouvá.

Kde přesně je jižní pól?

„Je tam umístěný stabilní ceremoniální jižní pól a pak je tam umístěný ten geografický, který vědci z Amundsen-Scottovy polární stanice každý rok 1. ledna umístí na přesně vyměřené místo tam, kde je,“ říká Horký. On sám díky výpravě na Silvestra viděl dvě umístění zemské osy, jedno poslední den roku 2021 a pak to nové 1. ledna 2022.

Horký na jižní pól cestoval s Václavem Pištorou, na jiná místa se vydává s celou rodinou. Váží si prý podpory své ženy. Říká, že teď díky dětem může nahlížet na svět i jinak. „Určitě jsou jejich oči říznuté internetem a Instagramem, ale příběhy o lásce, o zradě, o důvěře, o splnění nějaké touhy, o selhání, o obstání, to se týká úplně všech. To se týká i největšího závisláka na YouTubu. Prostě to máme všichni lidi nějak dané,“ myslí si.

Se Zikmundem se loučil na dálku

Jedním z Horkého nejznámějších filmů je Století Miroslava Zikmunda. O smrti slavného cestovatele se dozvěděl během cesty. Zikmund zemřel 1. prosince ve chvíli, kdy už Horký seděl v letadle. Loučil se s ním proto na dálku.

„Jestliže člověk ve 102 letech nezemře proto, že by ho roky trápila nějaká těžká choroba, ale stářím, má za sebou tak naplněný život, jako Miroslav Zikmund měl, tak smrt byla v tomto kontextu krásná. Byť mně bylo velmi smutno a pořád mi Mirek chybí,“ říká.

Se Zikmundem se prý bavil o tom, že bílá místa už nejsou na mapách, ale v našich hlavách. „Každý z nás, když se narodí, si o světě vytváří jenom nějaké představy. A jenom tím, že daná místa zažijeme a lidi potkáme, si obzvlášť v dnešním globalizovaném světě začneme dělat trošičku jasno, jak svět funguje. Z obýváku, z obrazovky internetu nebo televize svět nepoznáme. A toto mně připadá důležité,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cizinci se učí češtinu kvůli životu v tuzemsku, kultuře i návratu ke kořenům

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.
před 14 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Spider-Man, František Skála či Dovolená v Českém ráji

V nové kapitole filmového Spider-Mana s podtitulem Zbrusu nový den zasvětil Peter Parker svůj život ochraně New Yorku na plný úvazek. V hlavní roli se opět představuje Tom Holland. Dalším zahraničním počinem je německo-maďarsko-francouzská koprodukce Tichá přítelkyně. Podmanivá meditace pojednává o vztahu člověka k přírodě, času a smyslu lidské existence. Českou kinematografii zastupuje komedie Dovolená v Českém ráji, v níž se manželé vydají na prázdniny s cílem zachránit svůj vztah. V hlavních rolích účinkují Tomáš Jeřábek a Magdaléna Borová. A do kin vstupuje také dokument Veřejný prostor Františka Skály zachycující jednu z nejvýraznějších osobností současného českého výtvarného umění.
před 16 hhodinami

Už nestačí jen číst, AI umožňuje knížkám mluvit

Umělá inteligence posouvá čtení na interaktivní úroveň. Stále více start-upů a digitálních vydavatelů nabízí čtenářům možnost – zejména digitální a anglicky psané – knihy nejen číst, ale i si nechat obsah pomocí chatbotů přeformulovat, vysvětlit, zasadit do kontextu nebo ho probrat s hlasovým asistentem. Nové funkce ovšem prohlubují staré nedořešené otázky ohledně AI a literatury: Kdo z nich těží.
před 19 hhodinami

Při dopravní nehodě zemřel irský zpěvák Glen Hansard

Při dopravní nehodě v Dublinu zemřel ve věku 56 let irský zpěvák Glen Hansard. Společně se svou tehdejší partnerkou, Češkou Markétou Irglovou, získal v roce 2008 Oscara za nejlepší filmovou píseň Falling Slowly, která zazněla ve snímku Once.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

VideoČím jsem starší, tím je tréma větší, říká Saskia Burešová. Slaví 80 let

Legendární moderátorka a hlasatelka Saskia Burešová slaví 80 let. V televizi pracuje skoro 60 let. Posledních 33 let moderuje pořad Kalendárium. „Kalendárium je vzdělávací pořad, který je výsadou veřejnoprávní televize, ale vždycky jsme chtěli spolu s manželem lákat na hravost a humor. Aby to diváky přilákalo k obrazovce a nebyla to jen suchá fakta,“ zavzpomínala Burešová v Událostech, komentářích. Tréma podle Burešové v povolání moderátorky hraje významnou roli zejména při zdokonalování mluveného projevu. „Čím jsem starší, tím je tréma větší,“ dodává. Rozhovor vedla Tereza Řezníčková.
29. 7. 2026

Barvy války dokreslují, jak první světový konflikt viděli Kupka či Váchal

František Kupka či Josef Váchal mají významné místo v historii českého výtvarného umění. Spojuje je ale také zkušenost s první světovou válkou. Ozvěny konfliktu v tvorbě českých malířů a sochařů ukazuje výstava Barvy války v Armádním muzeu Žižkov.
29. 7. 2026

Divadlo je krásnější než politika, říká jubilant Milan Uhde

Dramatik, spisovatel a básník Milan Uhde slaví 28. července devadesátiny. Osudově je spjatý především s brněnskými divadly, výraznou stopu ale zanechal také na české politické scéně. V posledních letech československé federace byl českým ministrem kultury, později také předsedou Poslanecké sněmovny.
28. 7. 2026Aktualizováno28. 7. 2026

Bratříčku, drž sa, vzkazuje slovenský výtvarník s ironií Čechům

Důležité okamžiky českých a slovenských dějin zobrazuje výtvarník Matúš Maťátko. Vystavuje je ostravský Dům umění pod názvem Bratříčku, drž sa. Titul výstavy vychází z textu písně Karla Kryla. Ve svých dílech autor ironicky komentuje minulost bývalého Československa i současnost obou samostatných států.
28. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.