Manželé přes dvacet let zachraňují zchátralý kostel. Jejich snem je propojovat setkání lidí z různých církví

8 minut
UK: Oprava zchátralého kostela
Zdroj: ČT24

Před více než dvaceti lety se manželé Viktor a Jana Kačani přestěhovali do Horního Vítkova na Liberecku, a to do budovy někdejší školy. Když si ji opravili, pustili se také do obnovy zchátralého barokního kostela, a to s pomocí dobrovolníků a dárců. A v této činnosti pokračují dodnes.

„Už dopředu jsme počítali, že tím, jak si tady zřídíme trvalé bydlení, tak současně budeme iniciovat opravu kostela a vrátíme tomuto místu genius loci tak, aby zase sloužil kultuře, setkávání lidí i církvi,“ přiblížil Viktor Kačani ze sdružení Svítání. Připomněl, že kostel Navštívení Panny Marie je kulturní památkou, svatyně na místě stála už od poloviny čtrnáctého století a současná raně barokní podoba je z roku 1671.

„Postupně se to dostalo do gesce institucí, které poskytují dotace, a samozřejmě i řada odborníků nebo našich přátel nám ze začátku pomáhala, teď se podílí na investicích ministerstvo kultury, Liberecký kraj, město Chrastava, orgány památkové péče města Liberce, dárci a hlavně také církev. Takže je to takové zajímavé propojení, kdy stavba slouží církevním účelům, ale i pro veřejnost na koncerty, kulturní akce,“ vysvětuje. Od letošního roku přibudou také výstavy, protože se podařilo zrekonstruovat kompletně střechu.

Dotace vyšla

Při získávání dotací sehrál podle Kačaniho především roli fakt, že do místa přenesli kulturní dění. „Potom, když jsme v první iniciační fázi na první dotaci z ministerstva kultury přinesli na orgány Libereckého kraje program toho, co jsme už pořádali a jak to bude pokračovat, co si představujeme, tak první dotace jednoduše vyšla,“ uvedl.

Teď už má péči o objekt v gesci speciální tým jeho přátel, kteří jsou zároveň specialisté na rekonstrukce krovu. „Tím, že je to památka, je pod dozorem památkářů,“ zdůraznil. Z toho důvodu například současná rekonstrukce probíhala tradičním způsobem. „Veškeré spoje byly klínované, vyměnily se stropní trámy, kompletní bednění,“ přiblížil.

V této chvíli podle Kačaniho opravy stály zhruba milion a půl až dva miliony korun, nicméně připomíná, že to je jen zlomek toho, co by stála celková rekonstrukce. „Tady ani už nejde o stavbu jako takovou, ale o dění, které sem přináší a které bude pokračovat, nehledě na epidemii,“ vysvětluje Kačani. Snem manželů je, aby se na místě scházeli lidé z různých církví napříč světem.

„My jsme se teď nedávno, ještě loni, předloni, angažovali v česko-německém porozumění. Skupina lidí, Čechů a Němců, kteří se spolu schází pravidelně. A  prostor jsme jim nabízeli,“ vysvětlují.  A podařilo se. „Byli tady a pokračuje to dál, i když teď s covidovou přestávkou,“ doplnil Kačani. A tento záměr chtějí manželé realizovat a rozvíjet i nadále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
27. 4. 2025

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
27. 4. 2025

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
27. 4. 2025

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025
Načítání...