Zemřel skladatel Vadim Petrov, vytvořil symfonie i hudbu k večerníčkům

Ve věku 88 let v pondělí zemřel po dlouhé nemoci skladatel, klavírista a hudební pedagog Vadim Petrov. ČTK to oznámil jeho syn Vadim Petrov mladší. Autorovo dílo čítá na čtrnáct set titulů, od symfonií přes soubory písní až po hudbu k večerníčkům a filmům. Jeho skladby poslouchali lidé v koncertních síních i několik generací dětí sledujících v televizi pohádky o Krtkovi, Krkonošské pohádky nebo příhody Spejbla a Hurvínka.

Petrov se narodil 24. května 1932 v Praze v rodině ruského emigranta a lékaře ze starobylé ruské šlechtické rodiny Repninů-Rěpninských. Jeho matka byla sólistkou pěveckého sboru. Díky otci a prarodičům z otcovy strany poznal sborový zpěv v pravoslavném chrámu. Později vystudoval skladbu a hru na klavír na Akademii múzických umění v Praze.

Působil na generace hudebníků jako učitel. Založil v 60. letech v Praze Lidovou konzervatoř, dnešní Konzervatoř Jaroslava Ježka, kde působil jako její první ředitel. Když musel po roce 1968 kvůli perzekuci ze strany komunistického režimu místo ředitele konzervatoře opustit, působil na Konzervatoři Jana Deyla a Pražské konzervatoři. Mezi Petrovovy žáky patřili například skladatel a pianista Petr Malásek, pěvkyně Dagmar Pecková nebo zpěvačka Anna K.

Jeho vlastní tvorba se rozpínala přes mnoho žánrů. Složil například přes dvě desítky symfonických skladeb, stovky písní, scénickou hudbu pro desítky divadelních her a hudbu ke stovkám filmů, seriálů nebo rozhlasových her. „Vždy jsem měl tolik scénářů, že jsem pomalu zapomněl hrát na klavír,“ řekl před osmi lety při oslavách svých 80. narozenin.

Svou tvorbou si vysloužil řadu ocenění v Česku i zahraničí. Získal například Prix Monte Carlo za hudbu k televiznímu filmu Chvíle pro píseň trubky (1981), ve kterém si i zahrál. Dostal řadu dalších cen, například na festivalech v Moskvě a španělském Gijonu ceny za hudbu k animovanému snímku Krtek ve snu (1985). Mimo jiné byl také držitelem zlaté a platinové desky Supraphonu.

V roce 2018 mu prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy I. stupně v oblasti školství a kultury. Loni mu ruský prezident Vladimir Putin udělil Řád přátelství, který je nejvyšším ruským státním vyznamenáním pro cizince. „Ve své tvorbě se Vadim Petrov často obracel k ruskému hudebnímu dědictví, vytvořil originální symfonická díla založená na ruských lidových písních a tvorbě ruských skladatelů: Ruské evangelium, Stříbrná serenáda, Obrázky staré Rusi, Ruské balady a romance,“ uvedlo při té příležitosti ruské velvyslanectví.

Podle jeho vlastních slov je velice těžké se dostat na umělecký vrchol, ale je daleko těžší se na tom vrcholu udržet až do penze. „A nejtěžší je umět včas odejít. To by si mnozí dnešní umělci měli uvědomit. Já jsem celý umělecký život razil krédo, co se v mládí naučíš, ve stáří jako když utne,“ uvedl před lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...