Památník ticha představuje veřejnosti nově objevené fotografie, které dokumentují židovské transporty a terezínské ghetto. Výstava je umístěna v prostorách někdejšího pražského nádraží Bubny, odkud byly transporty vypravovány.
Badatel Jaroslav Čvančara se domníval, že dvě fotografie v jeho sbírce zachycují transport Židů procházející v dobách protektorátu Bohušovicemi nad Ohří. Ukázalo se ale, že snímky jsou svědectvím z dění v pražských Holešovicích, přestože se mělo za to, že fotodokumentace transportů z těchto míst neexistuje.
Spoušť zřejmě zmáčkl někdo z okna domu, kde tehdy bydleli Němci. Podrobnosti o fotografiích je třeba ale teprve vypátrat. „Jak se dochovaly a kdo je po válce komu předal, to je záhada,“ potvrzuje kurátor výstavy Pavel Štingl. Badatel Čvančara přesně neví, jak snímky do své sbírky získal. Památník ticha se chce po jejich stopách vydat s pomocí odborníků, pamětníků i studentů.
Terezín fotil, ale nemluvil o něm
Neméně překvapivým objevem se stalo album nalezené v rodinné pozůstalosti po novináři Milanu Weinerovi. Prošel Terezínem a Osvětimí, zemřel v roce 1969. Jeho fotografie z terezínského ghetta jsou ojedinělé intimitou záběrů. „Propašoval tam zřejmě fotoaparát a podle rodinné legendy pak propašoval negativy ven pomocí nějakého policisty. Po válce fotky nechal vyvolat, ale nikdy o tom s nikým nemluvil,“ doplnil Štingl.
Do Terezína jezdil několik let fotit i Richard Homola. Památník ticha ukazuje jeho nově objevené negativy. Zachycují detaily a stopy někdejšího života v ghettu jako kresby skryté ve zdech nebo nápisy vyryté na půdních trámech. „To, že někdo vzpomínky na domov vyškrábal do stěny nebo si dal práci, že je za ty roky vydřel do cihly, vedle které lehával, je úplně neuvěřitelné,“ podotýká Štingl.
Masakr v Babím Jaru i falešné pasy
Výstava Obrazy a hlasy Bubnů zahrnuje také část fotografického cyklu Karla Cudlína z místa masakru v Babím Jaru poblíž Kyjeva, kde bylo v září roku 1941 zastřeleno více než třicet tisíc Židů. Fotografie Jana Lukase zase přibližují Dvojí život Vendulky V. Další osudy dívky z Lukasovy fotografie pořízené jen několik hodin před transportem se podařilo vypátrat až po desítkách let.
Komiksové příběhy připomínají Irenu Sendlerovou, která zachraňovala židovské děti z varšavského ghetta, a Witolda Pileckého, jenž se nechal dobrovolně zavřít do koncentračního tábora Osvětim, aby získal zpravodajské informace. Část expozice nazvaná Pasy pro život pak přibližuje skupinu kolem polského konzula ve Švýcarsku, která vyráběla falešné dokumenty pro evropské Židy.
Výstavní projekt umístěný v bývalých drážních bytech je navíc příležitostí zažít genius loci bývalého nádraží, než projde proměnou v moderní výstavní prostor.
