S atomy to umíme, s city ne, ukazuje Její pastorkyňa ve Slováckém divadle

2 minuty
Do Slováckého divadla se vrací Její pastorkyňa
Zdroj: ČT24

Do Slováckého divadla se vrací Její pastorkyňa. Drama z moravského venkova, jímž uherskohradišťská scéna před pětasedmdesáti lety začínala, se v nejnovějším nastudování obejde bez krojů a od původní hry z konce předminulého století se liší i jazykem. Tragickému příběhu o síle mateřské lásky, pýše a odpuštění ale změny nijak neubírají na síle.

Po premiéře v roce 1890 kritika dramatičce Gabriele Preissové vyčítala, že příběh o svobodné matce se hodí sice do novinové rubriky „ze soudní síně“, kde námět našla, ale ne na vznešené jeviště Národního divadla. Kritici se mýlili, rodinná tragédie se i po sto třiceti letech hraje stále. O její známost i za hranicemi se postaral zhudebněním Leoš Janáček,  dočkala se také dvou filmových verzí.  

„Její pastorkyňa je hra se zápletkou až antického rozměru, a není tedy možné, aby dopadla dobře. Konec bude vždy jistým způsobem tragický a my hledáme příčiny a pohnutky postav, které k tomu konci vedly, a pokoušíme se je pochopit,“ podotýká režisér aktuálního uvedení a zároveň ředitel Slováckého divadla Michal Zetel. Nové chápání podle něho zaručuje vždy jiná doba uvedení.

Ukazuje se, že jsme schopni nakládat s atomy a kosmickými loděmi, ale s vlastními city pracovat nedokážeme. Zejména mezi těmi úplně nejbližšími lidmi.
Michal Zetel

Kostelnička se po smrti svého manžela ujme dcery z jeho prvního manželství Jenůfy, která se tak stane její pastorkyňí. V mládí se Kostelnička zamilovala do marnotratníka a manželství s ním byl očistec. Jenůfa jakoby osud své nevlastní matky kopírovala. I ona se nechá pobláznit lehkovážným mládencem – a navíc otěhotní. Tím ale tragédie jejího života teprve začíná. 

Jenůfu představuje na uherskohradišťském jevišti Petra Staňková, Kostelničku Jitka Hlaváčová. „Dostala jsem příležitost ukázat ji trochu jinak, než by možná diváci očekávali, a rozehrát její vlastní problém, jímž se celá jakoby zavřela a stala se z ní bezcitná žena,“ míní o Kostelničce její představitelka.

Jitka Hlaváčová a Petra Staňková
Zdroj: Marek Malůšek/Slovácké divadlo

Její pastorkyňa se odehrává na slováckém venkově, ve Slováckém divadle se ale tentokrát postavy neoblékají do krojů a původní jazyk vystřídala současná slováčtina. Úpravy se ujal jeden z herců Pavel Šupina, který pochází z Bánova.

„Chtěli jsme, aby text přeložil tak, jak on a jeho vrstevníci mezi sebou mluví, když jsou tady doma. Uvidíme, jak to bude fungovat. Nám to pomohlo v tom, že jazyk není tak šroubovaný,“  přiznává režisér.

Publiku Její pastorkyňu v premiéře představí v sobotu 11. ledna. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 4 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 14 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...