Dovedeni k sebezpytu

Nová – a tentokrát filmová - adaptace knihy Gottland, jež se v těchto dnech promítá na nákladovém nádraží Žižkov, ukazuje, že před sedmi lety nepřišel na knižní trh jen komerčně úspěšný titul, ale i fenomén svého druhu. Celebrita polské žurnalistiky Mariusz Szczygiel před tuzemskou společnost znovu postavil otázku, co znamená být Čechem.

Paradoxně nejvýstižnější pasáží Gottlandu je reportážní rozhovor, který se objevil až ve Szczygielově druhé české knize Udělej si ráj. Autor v něm rozpráví s náhodným společníkem nedaleko kostela, kde zemřeli strůjci atentátu na Heydricha. Vstupní větu „v Čechách není snadné provést hrdinský čin“ ilustruje na slovech pražského taxikáře, který zásluhy Gabčíka a Kubiše soustavně zpochybňuje – šlo podle něj o shodu okolností, zfušovanou náhodu a zejména jednání samotného protektora, že se operace Anthropoid vůbec zdařila.

Když byl potom Szczygiel den po premiéře filmového Gottlandu hostem DVTV, moderátor Veselovský si mu posteskl, že je Gottland depresivním čtením, ze kterého Češi vycházejí jako poseroutkové. Polský reportér, který sám sebe označuje za čechofila, taková slova odmítl. Řada Čechů podle něj knihu naopak považuje za zábavnou, principem jeho práce navíc není „soudit“, ale „pochopit“.

Slovo „pochopit“ je klíčové zejména s ohledem na publikum. Všechny Szczygielovy reportáže jsou totiž primárně určeny Polákům čili národu, který sám sebe považuje za hrdinské rytíře, a mentalita plná furiantství a tichého vzdoru je mu zákonitě vzdálená. Polský úspěch Szczygielových textů trefně glosoval Adam Michnik: „Nabízí osudy tak podobné, a přitom tak odlišné od těch našich.“ 

Z filmu Gottland
Zdroj: ČT24/ČT

Helenin džbán

Helena Vondráčková začala psát polskou linku své pěvecké kariéry v roce 1977. S písní Malovaný džbánku tehdy vyhrála jantarového slavíka, hlavní cenu soutěžního festivalu v baltských Sopotech, a v průběhu následujících let v zemi získala takovou popularitu, že ji tamní posluchači začali považovat za svou.

Právě s Vondráčkovou Szczygiel před více než deseti lety pořizoval rozhovor pro svůj mateřský list Gazeta Wyborzca a tehdy se od ní také poprvé dozvěděl o Martě Kubišové, s níž v 60. letech spoluvytvářely populární trio Golden Kids. Na rozdíl od Vondráčkové ovšem Kubišová polštinu neovládá, a aby s ní mohl Szczygiel o nečekaném přerušení její kariéry promluvit, musel se naučit česky. Studium mu podle jeho slov zabralo rok. Výsledkem byla normalizační reportáž Život je chlap, první text pro knihu Gottland.

Kromě příběhu perzekvované zpěvačky rodák z polského Slezska postupně odkryl známé i méně známé osudy Čechů ve 20. století a na jejich příbězích vytvořil praktickou encyklopedii československých dějin. Začal Tomášem Baťou, pokračoval Lídou Baarovou, sledoval životní peripetie Otakara Švece, autora Stalinova pomníku na Letné, marně se pokoušel o rozhovor s Kafkovou neteří, v textu Miláček nabídl obraz společenského pádu scenáristy a spisovatele Jana Procházky.

Dovyprávět Szczygiela

V Polsku Szczygielovy texty otiskoval Velký formát, čtvrteční příloha Gazety Wyborczy. V Česku je před sedmi lety knižně vydala partnerská nakladatelství Dokořán a Máj. O ohlasu Gottlandu dostatečně svědčí to, že se dnes prodává v bezmála dvacátém dotisku a že nakladatel, stimulovaný Szczygielovým úspěchem, vyslal na český knižní trh i další autory tzv. polské školy reportáže – Wojciecha Tochmana a Pawla Smoleńského (detaily zde).

Na popularitu Gottlandu navíc reagovala divadelní dramaturgie. V lednu 2011 se série reportáží představila v nastudování Národního divadla moravskoslezského a o dva měsíce později ji pražskému publiku nabídl soubor smíchovského Švandova divadla (s nepříliš příznivými kritikami). Tento týden Gottland premiérově vešel i do sféry kinematografie.

Knihy Mariusze Szczygiela a Wojciecha Tochmana
Zdroj: ČT24/Dokořán/Máj

Filmové zpracování inicioval před pěti lety Tomáš Hrubý, producent Hořícího keře, s cílem „dopsat Szczygiela“. Tématu jednotlivých reportáží se tehdy chopili studenti FAMU Viera Čákanyová, Petr Hátle, Rozálie Kohoutová, Lukáš Kokeš a Klára Tasovská. Výsledkem, který se v pondělí představil v industriálních kulisách nákladového nádraží Žižkov, je pásmo pěti krátkometrážních snímků oscilujících na pomezí mezi dokumentem a filmovou povídkou.

Texty polského reportéra v případě filmového Gottlandu opravdu představují pouze prvotní stimul a tematické východisko. Dokládá to hned vstupní povídka 86 400, která se víc než Baťou zabývá tím, co dal Baťa Česku a co po něm v 21. století zbylo. V bez přestání ubíhajícím filmovém pásu nabízí dokumentarista Kokeš průhled pásovou výrobou v dějinách a především v současnosti Zlína. Stejně se Szczygielem pracuje i Rozálie Kohoutová. Diváka bere na Letnou, ovšem víc než příběh Stalinova pomníku ji zajímá dědictví, které za sebou fronta na maso nechala ve chvíli, kdy vyletěla do povětří. Nádavkem zde zní potměšilý smích, a to při rozprávění ženy, jejíž muž Stalina likvidoval.

Jízlivý sarkasmus povídky Petra Hátleho potom předesílá už její samotný název – „Panenství Lídy Baarové“. Zpomalené černobílé záběry rozdychtěné herečky se v dokumentu prolínají s obrazem staré ženy, která se i na sklonku života trucovitě vzpírá vzpomínkám na románek s Goebbelsem – a to vše doplňuje cynický komentář o nacistickém pohlavárovi pronikajícím do těla prvorepublikové star.

Hlavní přínos filmu ovšem nespočívá ani tak v jeho obsahu, kvalitě, formě, jako spíš ve zprávě, kterou přináší.

Gottland žije

Jedním z důvodů, které stojí za úspěchem Szczygielovy knihy, je to, že na rozdíl od tematicky obdobných prací Pavla Kosatíka (České snění) nebo Josefa Jedličky (České typy) nabídl Gottland osvěžující pohled cizince, který si může dovolit odstup. Pětice českých dokumentaristů o tuto výsadní perspektivu z logiky věci přišla, což se ve výsledném snímku projevilo tím, že s jedinou výjimkou (animovaný příběh o Eduardu Kirchbergerovi) povídky nedávají mnoho prostoru Szczygielově snaze „pochopit“ – a místo toho zvou dějiny na čestný soud, chtějí se s nimi vyrovnat a vypořádat.

Baťovský příběh Lukáše Kokeše a povídka Kláry Tasovské o živé pochodni z roku 2003 volí cestu ztišené kritiky. Hátle a Kohoutová se dějinám smějí, humorizují je a zesměšňují (byť zcela jinak, než to ve svých Opráscích dělá Jaz). Ve chvíli, kdy se s nimi chtějí vyrovnat prostřednictvím smíchu, používají Čechům nejbližší a nejvěrnější zbraň, vrací se k mýtu o smějících se bestiích, čímž nejen potvrzují existenci Gottlandu, ale stávají se také jeho přímou součástí.

Gottland ovšem žije i v jiné rovině významu. Szczygielovy reportáže nejsou jen komerčně úspěšný titul a rukověť českých dějin atraktivní formou literární reportáže. Fakt, že i sedm let po vydání je stále potřeba se k němu vracet (divadlem, filmem), upozorňuje i na hlubší podstatu věci.

Gottland byl intenzivním impulsem, který před tisíce čtenářů, návštěvníků divadel a nyní i filmových projekcí položil záznamník se ztracenou historickou pamětí. A ačkoli v Česku není Polsko nikterak atraktivní, byl to Polák, kdo tuzemské publikum znovu přiměl hledat odpověď na otázku, kterou si národ obvykle klade ve vypjatějších historických momentech, než je posledních pětadvacet let: „Kým jsme v minulosti byli? A co znamená být Čechem dnes?“

Szczygiel dovedl Čechy k sebezpytu. Za to se mu sluší poděkovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Svět letos nejvíc poslouchal Bad Bunnyho či Bruna Marse, v Česku se líbí Calin

Hudební platformy zveřejňují žebříčky nejposlouchanějších skladeb a umělců za letošní rok. Nejstreamovanějším umělcem byl na Spotify vyhlášen Bad Bunny, který „sesbíral“ téměř dvacet miliard přehrání. Ze skladeb se na špici často opakují písničkové spolupráce Bruna Marse. V tuzemsku nedají posluchači dopustit na Calina či Viktora Sheena.
před 55 mminutami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nemáme ambici být v rádiu, říkají The Ecstasy Of Saint Theresa k písni po 19 letech

Hudební skupina The Ecstasy Of Saint Theresa stvrdila svůj návrat novou skladbou po devatenácti letech. Vznikl k ní i videoklip. Uskupení patří k hlavním zástupcům české elektronické hudby. Stojí za ním hudební producent a skladatel Jan P. Muchow a zpěvačka a herečka Kateřina Winterová.
před 2 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 8 hhodinami

Zemřel Theodor Pištěk. Držitel Oscara, jehož uniformy nosí Hradní stráž

Ve věku 93 let zemřel malíř a výtvarník Theodor Pištěk, informovala o tom rodina. Za kostýmy k filmu Amadeus Miloše Formana získal v roce 1985 Oscara. Spolupráce s ním mu vynesla i Césara za Valmonta. S Formanem natočil i film Lid versus Larry Flynt. Jako malíř proslul fotorealistickou malbou hlavně automobilů, letadel a strojů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Pohádky tisíce a jedné noci se vrací do kin, je na ně zase vidět

Po více než půlstoletí se na filmová plátna vrací Pohádky tisíce a jedné noci. Animovaný snímek Karla Zemana prošel u příležitosti sto patnáctého výročí narození tohoto tvůrce digitálním restaurováním. Podílela se na něm i režisérova dcera Ludmila, která je spoluautorkou výtvarné podoby původního dobrodružství námořníka Sindibáda.
včera v 11:00

Soud v USA poslal do vězení lékaře, který poskytl herci Perrymu ketamin

Soud v americkém Los Angeles poslal na 2,5 roku do vězení kalifornského lékaře za nelegální poskytnutí ketaminu Matthewovi Perrymu. Herec zemřel v roce 2023 kvůli předávkování touto látkou. Doktor Salvador Plasencia se už dříve přiznal k prodeji ketaminu Perrymu v týdnech před jeho smrtí, napsala agentura AP. Lékař je prvním odsouzeným v případu, v němž figuruje celkem pět obžalovaných, informují tiskové agentury.
3. 12. 2025

Záhada strašidelného zámku i Anděl Páně. ČT o Vánocích nabídne přes 120 pohádek

Letošní štědrovečerní pohádka České televize Záhada strašidelného zámku je hotová. Tvůrci na ní v těchto dnech dokončili poslední práce. Premiérový příběh pro nejsledovanější večer roku natočil režisér Ivo Macharáček, který je mimo jiné autorem Tajemství staré bambitky. Princeznu hraje Sofie Anna Švehlíková, prince Oskar Hes. ČT, která tradici premiérových příběhů na Štědrý den udržuje od roku 1993, nasazuje celkem do programu o letošních Vánocích více než 120 pohádek. Patří mezi ně také Anděl Páně. První díl tohoto filmu měl v kinech premiéru přesně před dvaceti lety. Letos ho ČT odvysílá 23. prosince. Kromě Vánoc se navíc letos Anděl Páně objeví na obrazovkách i v rámci silvestrovského speciálu Výborné show.
3. 12. 2025
Načítání...