Město Ostrava ve spolupráci s tamním archivem vydalo knihu, na níž se podíleli sami místní obyvatelé. Pro snímky vypovídající o sto letech slezské metropole totiž archiváři nesáhli do depozitářů, ale požádali veřejnost, aby do publikace Století objektivem Ostravanů zapůjčila fotografie z rodinných alb.
Na 185 fotografií, které byly do knihy zařazeny, nepořídili profesionálové a nebyly určeny k veřejnému vystavování. Přesto z momentek uložených v rodinných albech Ostravanů archiváři vytvořili jedinečné obrazové dějiny města.
„Ani jako archivář se u některých fotografií nostalgii neubráníte. Někdy fotografující zachytil motivy velice dobře a nálada a atmosféra Ostravy třeba padesátých nebo šedesátých let na vás dýchne,“ připouští Jozef Šerka, který publikaci spolu s Hanou Šústkovou a Antonínem Barcuchem sestavil. Nejtěžší prý bylo vybrat snímky, které se do knihy dostanou – klíčem byla snaha pokrýt všechna desetiletí a co největší počet ostravských obvodů.
Publikované fotografie původně vznikaly jako vzpomínky na rodinné sešlosti, výlety, pracovní i školní kolektiv. Po letech nesou ale i další informační hodnotu. „Z pohledu nás historiků a archivářů zachycují spoustu detailů, například jak se lidé oblékali, jak byla organizovaná svatba nebo jak vypadalo okolí, které už dneska není,“ upřesnil Jozef Šerka.
Takový, jaký život je
Záměrem autorů publikace bylo podle něho zachytit život v Ostravě po všech stránkách, proto se do výběru dostaly i snímky, které na první pohled mohou působit banálně – nevznikly pro zvěčnění zásadnějšího okamžiku, ale prostě jen jako momentka všední chvíle, třeba na koupališti nebo při škrábání brambor na oběd.
„Nahlédli jsme do životů Ostravanů za posledních sto let. Za každým snímkem se ukrývá příběh či osud, některé fotografie jsou veselé, jiné dojemné, jsou prostě takové, jaký život je,“ poznamenal ke Století objektivem Ostravanů ostravský primátor Tomáš Macura. Publikace tak tvoří nevšední rodinné album města.
