Filmová upoutávka týdne: Tanec, nebo politika? Ralph Fiennes sleduje emigraci Rudolfa Nurejeva

Životopisný snímek The White Crow (Bílá vrána) je novým režijním kusem Ralpha Fiennese. Ve filmu se věnuje osobnosti světoznámého baletního tanečníka Rudolfa Nurejeva, jenž se mezinárodně proslavil hlavně po emigraci ze Sovětského svazu.

Ruská baletní hvězda Nurejev se narodil na Sibiři a po absolvování renomované baletní školy v Leningradě v roce 1958 byl v tamním Kirovově divadle opery a baletu okamžitě angažován jako sólista.

Snímek se soustředí hlavně na počátek šedesátých let, kdy Nurejev vycestoval s uměleckým souborem mimo Sovětský svaz do Paříže. Byť pod dohledem agentů KGB, nakonec se rozhodl, že se do vlasti už nevrátí.

Věhlas si pak získal v Evropě, v Severní Americe a Austrálii. Nakonec se stal i šéfem baletu pařížské opery. Zemřel v roce 1993 kvůli AIDS.

Film The White Crow
Zdroj: thewhitecrowfilm.co.uk

Z herce režisérem

Nurejevův příběh zaujal Ralpha Fiennese, který je spíš než jako režisér znám jako herec. Fiennes začínal u divadla a od devadesátých let se objevoval i u filmu. Už v roce 1994 si vysloužil první oscarovou nominaci za úlohu nacistického důstojníka v Schindlerově seznamu. On sám neuspěl, ale film v hlavní kategorii zvítězil. Situace se de facto opakovala o tři roky později s Anglickým pacientem.

Fiennes nakonec pronikl i do světa velkofilmů, když byl obsazen do klíčové role v sérii Harry Potter. Ztvárnil černokněžníka Voldemorta, a to ve čtvrtém, pátém, sedmém a osmém díle.

Ralph Fiennes
Zdroj: Reuters/Andrew Winning

A právě ten rok, co se naposledy ve filmu oháněl kouzelnickou hůlkou, šel do kin i jeho první režijní výtvor. Coriolanus byl adaptací jedné ze Shakespearových tragédií, ovšem převedený do moderních kulis. Fiennes navíc režíroval sám sebe, když se ujal titulní role. Dál se mu povedlo obsadit Gerarda Butlera, Briana Coxe, Vanessu Redgraveovou nebo Jessicu Chastainovou. Od kritiků se ozývala převážně chvála, diváky ale nestandardní pojetí látky nevzalo.

O dva roky později to zkusil tradičněji, ovšem opět se Fiennes držel velkého jména. Ve snímku Vášeň mezi řádky přiblížil život Charlese Dickense, kterého si rovněž zahrál.

The White Crow o baletním tanečníkovi Nurejevovi je jeho třetím režijním dílem. A asi není překvapením, že si v něm i zahrál, ovšem tentokrát pouze v jedné z vedlejších rolí. Ústřední úlohu přenechal mladšímu herci, debutujícímu Olegu Ivenkovi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 35 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...