Ministr kultury neudělí jednu z cen za přínos filmu. Rodina režiséra Schorma ji odmítla kvůli politice

Ministerstvo kultury letos neudělí jednomu ze dvou vybraných laureátů cenu za přínos v oblasti kinematografie a audiovize. Jedním z oceněných měl být in memoriam režisér československé nové vlny Evald Schorm. Filmařova rodina ale ocenění z politických důvodů odmítla převzít. Zastoupit ji chtěla asociace režisérů, ministr kultury nicméně sdělil, že rodina si nepřeje, aby cena byla převzata v jakémkoli zastoupení. Ministerstvo už dříve oznámilo, že letos nebude udělena ani Státní cena za literaturu.

„Myslíme si, že by bylo ironií osudu, kdyby měl Evald Schorm, který byl téměř celý svůj život osobně i profesně deptán komunistickým režimem, přijmout in memoriam cenu od současné vlády, jež vznikla za výrazné podpory komunistické strany a jež je vedena člověkem, který spolupracoval s StB,“ napsala filmařova manželka Blanka Schormová ministrovi kultury Antonínu Staňkovi (ČSSD). 

Ocenila, že Staněk i jeho předchůdce Ilja Šmíd návrh rodiny akceptovali.„Rozhodnutí, na které má rodina samozřejmě právo, ministerstvu zástupci rodiny také sdělili a já jako ministr kultury nemám jinou možnost než takové přání respektovat,“ vysvětlil své rozhodnutí Staněk.

Odborná komise hrozí rezignací, pokud nebude cena udělena

Komise, která Schorma na ocenění navrhla, před několika dny prohlásila, že pokud Staněk cenu neudělí, rezignuje. „Udělení ceny je vzdáním úcty výrazné osobnosti české kultury. Nic víc, nic míň. Jakékoliv další důvody vedoucí k neudělení ceny jsou zcela marginální a eticky i lidsky nepřijatelné,“ uvedla tehdy komise.

Ta navrhovala, aby ocenění jako zástupce Schormovy rodiny převzala Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů (ARAS). Ministerstvo se ale kloní k názoru, že když není laureát, tedy nikdo, kdo by si cenu převzal, nelze cenu udělit.

Mládí Evalda Schorma (1931–1988) bylo poznamenáno problémy s tehdejším komunistickým režimem, které měla jeho rodina hlavně kvůli svému statkářskému původu. Poté, co jim byl vyvlastněn majetek, se Evald živil jako dělník a traktorista. Mezi lety 1954 a 1956 účinkoval v operním souboru Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Až v roce 1957 se mu naskytla příležitost nastoupit na studium FAMU. Pozornost odborné veřejnosti si Schorm získal poměrně záhy. A to především pro své neotřelé nápady a postupy, díky nimž byl často označován jako filozof nové filmové vlny. Začínal s kratšími dokumentárními snímky, od kterých přešel k celovečerním filmům. Většina z jeho prvotní tvorby však neprošla schvalovacími procesy a zůstala na dlouhou dobu divákům nepřístupna. Po roce 1968 mu režim zakázal točit takřka úplně. Schorm se režie nevzdal, přesunul se k divadlu, spojen je s Laternou magikou. Do jeho filmografie patří tituly Každý den odvahu, Farářův konec nebo Den sedmý - osmá noc.

Evald Schorm
Zdroj: archiv respondentů Zlatých šedesátých II/ČT

Politika, i když jiným způsobem, zasáhla i do udělení Státní ceny za literaturu. Ta letos předána nebude, její laureát Jiří Hájíček ji totiž odmítl převzít. Ocenění vnímá jako zpolitizované poté, co někteří členové komise odstoupili, aby tak vyjádřili nesouhlas s politikou vlády ANO a ČSSD s podporou komunistů.

21. října budou podle vyjádření ministerstva uděleny tedy jen ceny, které laureáty mají. Tzn. Státní cena za překlad a Ceny ministerstva kultury v oblasti divadla a hudby.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
před 17 hhodinami

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
před 21 hhodinami

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
před 22 hhodinami

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026
Načítání...