Češi po čtení sahají méně než před pěti lety, ale pořád dost

Češi čtou méně, ale pořád dost, ukázal průzkum (zdroj: ČT24)

Alespoň jednu knihu za rok přečtou v Česku více než tři čtvrtiny lidí starších patnácti let. Zájem o literaturu v porovnání s předchozím průzkumem tak sice mírně klesl (méně lidí také knihy kupuje nebo si je půjčuje v knihovnách), přesto Češi stále patří k evropskému čtenářskému nadprůměru. Více čtou ženy než muži a nejoblíbenější jsou detektivní příběhy.

V nejnovějším průzkumu oslovily Národní knihovna a Ústav pro českou literaturu přes dva tisíce respondentů ve věku nad patnáct let. Jejich odpovědi porovnaly se statistikami z let 2007, 2010  a 2013.

Z výzkumu vyplynulo, že 78 procent lidí si přečte za rok alespoň jednu knihu, 44 procent si ji koupí a 28 procent jednou za rok zajde do veřejné knihovny. Oproti datům z dotazníků před pěti lety ukazují čísla pokles o čtyři procenta (nákup knih a návštěva knihoven), respektive o šest procent (přečtení alespoň jedné knihy za rok).

Výzkum Čtenáři a čtení 2018
Zdroj: Národní knihovna/Nielsen Admosphere

„Čtenářů ubývá, ale není to pokles nijak dramatický,“ domnívá se Jiří Trávníček, který se na českou čtenářskou kulturu zaměřuje. „Oproti často sdíleným názorům o úpadku čtení se ukázalo, že česká čtenářská kultura si i v dobách velkých digitálních změn udržuje poměrně stabilní úroveň,“ zní závěr průzkumu.

Potvrzuje mimo jiné, že na rozdíl od mnohých jiných zemí nelze vysledovat věkové bariéry nebo zásadní rozdíly podle toho, zda dotazovaní bydlí ve velkém městě nebo v malé obci.

Jsme národ, který vzrostl z jazyka, a tím pádem z knihy. Pro nás kniha byla osou, kolem které se točí česká kultura.
Jiří Trávníček

„Dnešní čtenář není tak trpělivý jako čtenář před pětadvaceti třiceti lety, protože je zhýčkán velkou nabídkou knížek. Knihy se o něho ucházejí a on to moc dobře ví, takže přečte pár stránek – a pak uvidí,“ říká Trávníček, podle kterého jsou tak dnešní čtenáři vybíravější, protože mají z čeho vybírat.  

Po knihách nejčastěji sáhnou kvůli napětí a humoru. Momentálně nejoblíbenějším spisovatelem je detektivní autor Jo Nesbo (zatímco ve všech předchozích průzkumech držel prvenství Michal Viewegh), z knih v oblíbenosti vede série o Harrym Potterovi. 

Výzkum Čtenáři a čtení 2018: Nejoblíbenější autor
Zdroj: Národní knihovna/Nielsen Admosphere
Výzkum Čtenáři a čtení 2018: Nejoblíbenější kniha
Zdroj: Národní knihovna/Nielsen Admosphere

Průměrně přečte každý Čech starší 15 let za rok necelých 13 knih a čtení se věnuje zhruba půl hodiny denně. „Paradoxní je generace 65+,“ doplňuje Trávníček. „Na jednu stranu mezi seniory najdeme nejvíce nečtenářů, na druhé straně ale i nejvíce nadprůměrných čtenářů. Četli v mládí, chodili do knihoven a v seniorském věku se vracejí k tomuto vzorci.“

Ani u mladých lidí se ale podle Trávníčka není třeba obávat, že by je čtení nezajímalo. „Není to tak, že by moderní technologie válcovala tištěnou knihu, ani u nejmladší generace. Je nicméně patrné, že čím mladší generace, tím větší náklonnost ke čtečkám, chytrým telefonům a audioknihám,“ upřesnil.

Výzkum Čtenáři a čtení 2018
Zdroj: Národní knihovna/Nielsen Admosphere

Nové knihy lidé nejčastěji získávají jako dárek. A i když počet knihoven v tuzemsku rok od roku klesá, mají také v porovnání s ostatními evropskými státy pořád poměrně dost možností si knižní tituly vypůjčit. „Česká republika patří mezi státy, které mají nejhustší síť knihoven na světě. Máme skoro pět knihoven na 10 tisíc obyvatel. Průměr EU je asi 2,3,“ ujišťuje Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny.

O tom, co a jestli vůbec budou lidé číst, rozhodují především rodinné vzory. Vášnivými čtenáři se nejčastěji stávají ti, kterým v dětství někdo předčítal.