Dálnici na Mikulov plánoval už Karel IV. Jedna z překvapivých informací, které se dozvědí diváci nové kabaretní satiry Městského divadla Brno. Letošní osmičková výročí pojala brněnská scéna po svém v rekapitulačním leporelu nazvaném Osmyčky. Češi v něm zjistí i něco o sobě.
Brněnské Osmyčky se utahují kolem české historie. A přitom si z ní utahují
3 minuty
Rekapitulační leporelo českých dějin v Brně
Osmičky se v brněnské novince odráží nejen v letopočtech, ale osm je i herců na jevišti a představení je osmým počinem tvůrčí trojice: režiséra Stanislava Slováka, dramaturga Jana Šotkovského a herce Petra Štěpána. Připojil se k nim také hudební skladatel Karel Cón.
Rozhodli se posvítit si na českou historii jako celek, počínaje praotcem Čechem, který podle tvůrců jistě vstoupil na Říp také v nějakém „osmičkovém“ roce. Zajímají je roky končící osmičkou, které byly pro tuzemské dějiny podstatné, i ty, v nichž se zdánlivě nic důležitého nestalo. A těmito (ne)událostmi ukazují na současnost.
„Ty osmičky jsou prostředkem, jak poukázat i na jiné věci vztahové, sociální nebo politické,“ podotýká Stanislav Slovák. Historií přitom diváky provádí „blaničtí rytíři naruby“ – Udavač a Zatykač. Souputníci českého národního osudu mají být ztělesněním typické české nátury.
Osmyčky (Městské divadlo Brno)
„Za nic se nepostavit, za nic nenést zodpovědnost. Přičinlivě někomu nastavit nohu, ale říkat, že jsem to nebyl já, a pokud jo, tak nás bylo víc,“ shrnuje Jan Šotkovský.
Isncenace Osmyčky prý ale nemá být ani učebnicí dějepisu, ani parodií. Divadlo novinku charakterizuje jako „kabaretně laděnou rozmarnou féerii s písněmi, která nasvěcuje české dějiny z nečekaného, hořkého i humorného pohledu“.
