Vítězslav Vejražka a jeho manželka Jarmila Krulišová ve hře Anna proletářka v Národním divadle (1951)
Vítězslav Vejražka byl předním členem činohry Národního divadla, kde hrával mužné charakterní role. V soukromí už tak charakterní nebyl. Jako herec se prosazoval už před válkou, vystupoval ve filmech pod pseudonymem Petr Vít. Později, už pod svým jménem, si výrazné role zahrál například v protibaťovské agitce Botostroj, ale i v historickém příběhu Františka Vláčila Ďáblova past.
Po válce vstoupil Vejražka do komunistické strany a v roce 1949 dobrovolně podepsal spolupráci se Státní bezpečností. Nejprve pracoval pod krycím jménem AK 70, poté se z něj stal agent Novák.
„Vypadal velmi urostle, velmi mužně, díky tomu měl v popisu práce svádět ženy a nechat se s nimi filmovat při intimních hrátkách,“ popisuje autor a režisér hry Tomáš Vůjtek, v čem spočíval hlavní Vejražkův úkol. Prvním zadáním, které dostal, bylo svést vlastní tetu.
V Ostravě uvádí hru o herci, který byl agentem StB
Vůjtek je v posledních letech ceněn za svou divadelní trilogii, která se věnuje zásadním okamžikům českých dějin minulého století. Hry S nadějí i bez ní, Slyšení a Smíření nastudovala Komorní scéna Aréna v Ostravě. I hrou Slávek Novák si Vůjtek připomíná minulost, aby podnítil k zamyšlení nad přítomností.
„Tehdejší doba se začíná trochu idealizovat. I tady sílí hlasy, že nebylo všechno tak špatné. Přinejmenším to, že jsme měli v roce 1949 pornoherce a nikdo o tom ještě nevěděl, je skutečně něco, na co můžeme být hrdi.“
Tomáš Vůjtek
Při psaní hry čerpal Vůjtek co nejvíce ze skutečnosti. „Devadesát procent replik jsou autentické citace z hlášení, která Vejražka skutečně velmi svědomitě vypracoval,“ upozorňuje. K nápadu napsat inscenaci o Vítězslavu Vejražkovi ho přivedl herec Přemysl Bureš, jehož také obsadil do hlavní role. Agentovi Slávku Novákovi je totiž výrazně fyzicky podobný.
