Vávra vyrazil směr Karlštejn, Hanák na brigádu. Před třiceti lety vznikla Pražská pětka

10 minut
Před třiceti lety vznikl snímek Pražská pětka
Zdroj: ČT24

Pět amatérských divadel Sklep, Křeč, Mimóza, Vpřed a Kolotoč před třiceti lety vtipně a drze vyprávělo o brigádě na venkově nebo výletě na Karlštejn. Film Pražská pětka pod režií Tomáše Vorla se sice po půlročním zákazu do kin probojoval až v roce 1989, ale vznikal už na jaře 1988.

Během 80. let vybujelo z komunistického podzemí svérázné umělecké hnutí, které v sobě stmelilo řadu nekonformních mladých lidí a definovalo se názvem „Pražská 5“. Díky specifickému humoru a tradicí nezatížené poetice se pět souborů Sklep, Křeč, Mimóza, Vpřed a Kolotoč zařadilo k oblíbeným pražským scénám. Během roku 1988 pak jejich umělecký výraz dostal i filmovou podobu.

„Vznik Pražské pětky byl absurdní a nečekaný. To jsem ještě studoval FAMU a přišel Karel Czaban, vedoucí tvůrčí skupiny z Barrandova, jestli nechci natočit videoklip. Já jsem řekl, že znám pět divadel a natočili bychom pět videoklipů. On řekl, abychom přinesli scénář. Tak jsem zadal šéfům všech pěti divadel, aby napsali scénář na klip, a oni mi napsali scénář na celovečerní film,“ vypráví režisér a herec Tomáš Vorel.

Pantomimická skupina Mimóza sehrála grotesku o strastiplném výletě jedné pražské rodinky v čele s Evou Holubovou a Davidem Vávrou „Směr Karlštejn“, výtvarné divadlo Kolotoč připravilo stylizované výtvarné vystoupení „Bersidejsi“, recitační skupina Vpřed veršovala satiru „Oldův večírek“ o chlapci, který pracuje jako údržbář v hotelu, a baletní jednotka Křeč tančila podobenství nazvané „Barvy“.

„Ta doba byla šedivá a bylo potřeba si dělat radost. Občas jsem to říkal v souvislosti s naším divadlem, ale platí to i pro Barvy, že my jsme si vytvářeli ve společnosti nějaký hrad, utíkali jsme se dovnitř a tam jsme mohli dělat, co jsme chtěli, svoje slavnosti, svůj svět,“ říká režisér a choreograf Michal Caban, který na vznik Pražské pětky vzpomínal v pořadu Kultura+.

Pátou povídkou „Na brigádě“ je parodie divadla Sklep na budovatelské filmy 50. let 20. století. Tramp (Tomáš Hanák) stopne autobus plný brigádníků, kteří jedou z města pomoci zemědělcům při žních. V dalších rolích se v Pražské pětce objevili třeba Milan Šteindler, Martin Dejdar, Zdeněk Marek, Radim Vašinka nebo Aleš Najbrt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
27. 4. 2025

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
27. 4. 2025

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
27. 4. 2025

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025
Načítání...