V Hamrech u Hlinska prošel v sobotu masopustní průvod masek, který je od roku 2010 součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Obyčej obchůzek je na vesnicích stále živý, zvláště na Hlinecku se veselice maškar udržuje v tradiční podobě již od 19. století. Kořeny slavností jsou však ještě starší.
OBRAZEM: Maškary opět vítají jaro. Tradiční masopust je světové kulturní dědictví
V okolí Hlinska mají obchůzky stále tradiční ráz. V obcích Vortová, Studnice, Hamry a místní části Hlinska Blatno jsou k vidění masky, které si udržují stejnou podobu po dlouhá desetiletí a mají je oblékat pouze muži. Na zachování tradice má zásluhu i skanzen na Veselém Kopci.
Spolehlivé doklady o podobě zvyků zachovaných na Hlinecku pocházejí z první poloviny devatenáctého století, podoba masek předávaných z otce na syna je ale podle etnografů nejspíše ještě starší. Kořeny slavností, které měly zajistit dobrou úrodu, plodnost a také vítaly blížící se jaro, pak sahají ještě do předkřesťanských dob.
Jarní novoročí
Počátky masopustu je patrně třeba hledat v kultu zimního slunovratu. Váha soudobého masopustu se ale přenesla na příchod nového vegetačního období, jarního novoročí. V lednu a v únoru se dokončovaly práce hospodářského roku, domlacelo se obilí, zpracovávala se příze.
V životech lidí šlo o čas svateb, zabijaček, tancovaček, řady obchůzek s prvky koledy, hrály se divadelní scénky s masopustní tematikou. Zároveň se konaly přípravy k nadcházejícímu hospodářskému období, které začínalo jarními pracemi na polích.
Na seznam nehmotného dědictví Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) byly masopustní průvody a masky z Hlinecka přidány v listopadu 2010 v keňské metropoli Nairobi. Na zápis je navrhlo 11 zemí včetně Česka.
Masopust, jinak také karneval, sice vrcholí průvodem, ale označuje celé období mezi Vánocemi a postní dobou, která je přípravou na Velikonoce. Celá masopustní doba začíná počátkem ledna po svátku Tří králů a končí Popeleční středou, která letos připadá na 14. února.
