Utajený samorost. Výstava objevuje dílo sochaře a chartisty Milana Beránka

Desítky let tvořil výtvarník a chartista Milan Beránek sochy a plastiky doma v obýváku. Když byt plný umění opouštěl, rozhodl se galerista Tomáš Hejtmánek artefakty zachránit v původní podobě. Dílo svébytného umělce, který letos oslavil 81 let, je poprvé souhrnně k vidění v pražské galerii Arthouse Hejtmánek.

Expozice zachycuje objekty vytvořené z vyhozených věcí, koláže odrážející politickou situaci normalizace i postavy a zvířata ze sochařské plastelíny. Desítky děl z bytu Milana Beránka se přestěhovaly do galerie Arthouse. „Pokusili jsme se o takovou malou rekonstrukci panelákového bytu pana Beránka, takže je to tady nainstalováno tak, jak to skutečně v jeho bytě vypadalo,“ říká galerista Tomáš Hejtmánek.

Cesta za uměním

Milan Beránek se narodil v březnu 1936 v Dražůvkách na Moravě. Po začátku druhé světové války se s rodiči přestěhoval do Hodonína. Jeho otec byl v době heydrichiády zatčen a v roce 1943 popraven, matka byla nasazena na nucené práce v průmyslu a s malým Milanem pak jen náhodou unikla smrti při bombardování Hodonína. Roku 1972 si sama vzala život.

Beránek v padesátých letech studoval na Vyšší průmyslové škole v Břeclavi. Po absolvování Výtvarné školy Jaroslava Kvapila v roce 1961 ho sílící zájem o umění přivedl do Prahy, kde se zapsal na Lidovou akademii umění. Spolu s dalšími umělci založil skupinu Nezávislí, se kterou vystavoval až do konce šedesátých let. Zároveň pracoval jako revizní technik.

Na Hrádečku

Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy se spřátelil s Václavem Havlem, Václavem Malým, Petrem Uhlem a dalšími osobnostmi z okruhu tehdejších disidentů. Účastnil se setkání na Hrádečku a stal se dokonce signatářem Charty 77. V jeho bytě načas sídlilo také samizdatové nakladatelství, nynější Libri prohibiti. Odpor k režimu promítal do svých uměleckých děl.

Nahrávám video

Po změně režimu v roce 1989 byla část rozmanitého díla Milana Beránka vystavena právě v knihovně Libri prohibiti, kterou začal na počátku devadesátých let budovat jeho přítel Jiří Gruntorád. Ucelenou výstavu jeho tvorby však připravila až nyní galerie Arthouse Hejtmánek.

Průřez sochařskou tvorbou od drobnějších plastik po asambláže je doplněn básněmi a dobovými fotografiemi, které mapují autorův život. Součástí výstavy je také projekce dokumentu, navíc byl vydán katalog se soupisem a fotodokumentací díla. Výstava potrvá do 5. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
před 13 hhodinami

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
před 20 hhodinami

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.