Ve věku 66 let zemřel po vážné nemoci spisovatel Petr Šabach. K Šabachovým nejznámějším dílům patří povídková sbírka Hovno hoří, podle níž vznikl úspěšný film Pelíšky. „Petr Šabach zemřel doma, jak si přál. Na jeho přání bude rozloučení bez obřadu, jen v rodině,“ uvedl Lukáš Růžička z nakladatelství Paseka, které Šabachovy knihy vydává.
- K uctění památky Petra Šabacha zařadí Česká televize do vysílání film Občanský průkaz (od 20:15 na ČT1) a pořad Na plovárně s Petrem Šabachem (od 22:40 na ČT art).
„Život nepíše povídky s pointama. Nikomu z nás se nestala příhoda, která by se dala hned vyprávět v silvestrovské televizi,“ řekl sám Šabach o svém díle.
Byl tvůrcem regionálním, zaklesnutým do krajiny několika pražských čtvrtí. Jeho spisovatelské alter ego se potloukalo po dejvické Hanspaulce, hltalo bigbít a zůstávalo radostně spontánní normalizačnímu režimu navzdory. Je tak patrno třeba z povídek o hudbě soustředěných v knize s názvem Škoda lásky z roku 2009.
Šabachovi přátelé vzpomínají na jedinečného vypravěče
Pokud jde o hudbu, nejvíc Šabacha proslavilo jiné dílo, novela Šakalí léta, podle které vznikl v roce 1993 stejnojmenný muzikál, první výrazný počin tohoto druhu v Česku od dob Starců na chmelu. Napsal jej scenárista Petr Jarchovský, režíroval Jan Hřebejk a hudbu, z níž vzešla řada hitů, složil Ivan Hlas.
„Já jsem ty věci, než je Péťa začal psát, hlavně znal tak, jak je vyprávěl. Takže i Šakalí léta jsem znal z vyprávění z hospody. Byla to úžasná sezení, občas až naše ženy nebyly rády, protože se nám to protáhlo na delší dobu,“ vzpomíná Hlas. „Umřel mi jeden z nejbližších kamarádů, prožili jsme spolu v Dejvicích opravdu úžasné věci,“ dodal hudebník.
Osvědčené duo Jarchovský – Hřebejk v dalších letech využilo Šabachovy náměty ještě několikrát, a to v populárních snímcích Pelíšky, Pupendo a U mě dobrý.
Jan Hřebejk označil Šabacha za velkorysého a hodného člověka. Vždy bude vzpomínat například na procházky po pražských Dejvicích, na které chodili ještě s dramaturgem a scenáristou společných filmů Petrem Jarchovským a kde jim Šabach vyprávěl. „Skutečně nejvíc si ho vybavuji jako vypravěče. Měl jsem rád jeho humor, který byl stejný, jako lidé znají z jeho knih,“ doplnil režisér.
„Mně odešel velmi blízký kamarád, se kterým jsem měl vlastně spojenou celou tu svou pouť. Po celou tu dobu byl mojí inspirací,“ reagoval na Šabachův odchod Jarchovský.
Posledním zfilmovaným Šabachovým literárním námětem je Občanský průkaz, tentokrát v režii Ondřeje Trojana (2010). Ve stejnojmenné knize z roku 2006 se Šabach vrátil do období Pražského jara a vytvořil knihu, která postihuje tu více, tu méně zřetelnou svíravost totalitního státu.
Maličkost na okraj: Trocha talentu
Petr Šabach se narodil 23. srpna 1951 v Praze v rodině vojáka z povolání, maminka pracovala na ministerstvu školství a kultury. V 80. letech začal publikovat v Mladé frontě, Práci, Tvorbě a v jiných periodikách své povídky.
Svou první knihu, sbírku povídek Jak potopit Austrálii, vydal v roce 1986. To už měl za sebou řadu povolání (technický redaktor v Pragokoncertu, metodik kulturního domu, noční hlídač v Národní galerii, oborný referent na Akademii výtvarných umění a v Galerii hlavního města Prahy), a také studium Střední knihovnické školy a dálkově kulturologie na Filozofické fakultě UK.
Hovno hoří, Opilé banány či Putování mořského koně jsou další z titulů Šabachových knih, v jejichž řadě představuje zajímavý počin kniha Ramon z roku 2004. V ní do obvyklého světa drobných lidí s jejich všedními radostmi i starostmi vnáší pohyb postava cizince.
Šabach také vyučoval tvůrčí psaní na Literární akademii a na otázku, zda se dá psaní naučit, říkal: „Řemeslo se naučit dá. Je to jako se vším. Taková maličkost na okraj je talent…“
V březnu 2011 vydal svazek deseti povídek s názvem S jedním uchem naveselo, jako obvykle obsahující hlášky rádobyzkušených frajerů z pražského předměstí. O rok později následovala novela Máslem dolů.
Vloni v lednu získal Šabach od Českého centra PEN klubu Cenu Karla Čapka pro rok 2016, která se udílí každý druhý rok za významný literární počin. Podle poroty Šabach nalezl zvlášť přesvědčivý způsob, jak oslovit mladou generaci. Zejména tím, jak zdůraznil styčné rysy mezi vlastním projevem a myšlením svých čtenářů, jejich vnímáním světa kolem sebe.
