Praha – Miloš Zeman se celý den opíjí a uráží Jiřího Dienstbiera, Dienstbier si to nenechá líbit, Karel Schwarzenberg je rozpačitý, Jana Bobošíková je „buchta, která peče buchty“, Jan Fischer dosáhl maxima svých možností, zatímco Zeman si dá pro změnu ještě jednu skleničku. První přímou volbu hlavy státu České republiky rekapituluje dokumentární film režiséra Tomáše Kudrny Hledá se prezident. Snímek, který diváky uvede i do zákulisí volebních kampaní, přichází do kin ve čtvrtek 21. března, tedy necelé dva týdny po inauguraci nového prezidenta. Na podzim se pak objeví v České televizi, která je koproducentem snímku. Další informace hledejte na webu speciálu Hledá se prezident.
Filmový štáb zaznamenal rozjezd kampaně, shromažďování podpisů, zákulisí volebních kampaní devíti kandidátů v prvním kole i finále prezidentské volby. Režisér Kudrna popisuje svou metodu jako čisté pozorování: „Štáb s kamerou je pouhým svědkem událostí a přirozených situací. Nijak do nich nezasahuje, neintervenuje, neovlivňuje to, co se před kamerou odehrává, a neklade otázky.“
Na pozadí dramatických událostí první prezidentské volby filmaři dokreslují obrazy jednotlivých kandidátů tak, jak je nemohla zachytit zpravodajská média. Film přináší řadu mrazivých i vtipných momentů z volebního zákulisí a přibližuje divákům soukromou tvář kandidátů a jejich volebních týmů.
Fischerův dobrovolník žádá vysvětlení
Režisér přiznává, že na některé záběry je pyšný: Příkladně když Miloš Zeman hrubě třese s Janou Bobošíkovou poté, co rozvinul v diskusi, jaká je v ekonomických otázkách, přičemž až na konci promluvy si všiml, že i ona je součástí kruhu, ke kterému mluví. Dalším velice silným momentem je scéna, kde se mladý dobrovolník z týmu Jana Fischera odmítá smířit s tím, že jeho kandidát ve druhém kole nepřímo podpořil Zemana, a žádá vysvětlení.
Dokument ukazuje vztahy mezi kandidáty a vzájemné napadání, především špičkování mezi Zemanem a Dienstbierem, anebo kontroverze a útoky, které zapříčinil Schwarzenbergův výrok o odsunu sudetských Němců. Pozornost je věnována i pomoci, kterou pozdějšímu vítězi voleb Zemanovi v kampani poskytla jeho dcera Kateřina.
Snímek se naopak nezabývá diskutovanou otázkou financování jednotlivých kandidátů. „Nevěnovali jsme se tomu, protože jsme věděli, že to nevyřešíme,“ podotkl Kudrna. Film pomíjí i soudní dohru systému přepočítávání podpisů pro jednotlivé kandidáty.
Spřízněni přímou volbou
Kromě filmového dokumentu Hledá se prezident se prezidentské volbě věnuje i televizní časosběrný dokument v režii Víta Klusáka a Filipa Remundy, který vznikl jako součást série Český žurnál. Jejich snímek Spřízněni přímou volbou, odkazující názvem k dílu Karla Vachka, se premiérově představí v neděli 7. dubna. Klusák se mimochodem v Kudrnově filmu objeví právě ve chvíli, kdy se neústupně snaží zpovídat Miroslava Šloufa, který „nečekaně“ přišel podpořit Miloše Zemana.
První přímé volby prezidenta se nakonec zúčastnilo devět kandidátů, dokumentaristé sledovali ještě vyřazené kandidáty Vladimíra Dlouhého a Tomia Okamuru, který proti svému vyřazení podal stížnost k Ústavnímu soudu. Natáčelo se také s Karlem Randákem a Ladislavem Jaklem, kteří se však nakonec ve filmu neobjeví.
Zpočátku filmaři předpokládali, že film proloží postřehy a úvahami politologů, komentátorů, nebo odborníků na právo. „Po několika natáčecích dnech se ukázalo, že to, co natáčíme během kampaně v blízkosti kandidátů, je natolik atraktivní a dramatické, že by filmu padal řemen, kdybychom jeho tah rozbíjeli statickými rozhovory,“ vysvětluje změnu stylu Kudrna.
Ve filmu se přesto objevují i odborníci, jak se přirozeně baví mezi sebou v zákulisí, například Karel Hvížďala s Jaquesem Rupnikem, kteří si povídali o volbě prezidenta na oslavách narozenin Karla Schwarzenberga. Dále se ve filmu objeví třeba Erik Tabery nebo Alexander Mitrofanov. Snímek věnuje pozornost i podpoře, kterou jednotlivým kandidátům poskytli různí umělci, včetně Daniela Hůlky, Heleny Vondráčkové, Filipa Renče nebo Zdeňka Svěráka.
Miloši, neschovávej se!
Podle režiséra byli všichni kandidáti k filmařům vstřícní, protože potřebovali nějakou formu propagace. „Každý kandidát má zkušenosti s lidmi ze zpravodajství, a tak očekávali, že my se budeme také chovat jako lidé ze zpráv. Mysleli, že natočíme dvě tři odpovědi, pak několik ilustrativních záběrů a odjedeme do redakce. Museli jsme jim leckdy několikrát vysvětlovat, že takhle my nepracujeme, že děláme časosběrný dokument,“ říká režisér, který byl také hostem Hyde Parku ČT24.
Nejotevřenější byli podle něj týmy Jiřího Dienstbiera a Karla Schwarzenberga. „Dienstbier byl především otevřený tím, co říkal. Otevřeně pojmenovával, co se mu nelíbí na ostatních kandidátech a kdo například stojí podle jeho názoru v pozadí kampaně Miloše Zemana. Schwarzenberg a jeho tým zase byli otevření v tom smyslu, že nám dovolili natáčet i některé strategické porady nebo naopak velmi uvolněné okamžiky, ve kterých se nepracovalo, ale spíše relaxovalo,“ popisuje chování dvou kandidátů Kudrna. Naopak před druhým kolem volby bylo už velmi složité dostat se do blízkosti Miloše Zemana.
Podle tvůrců vzniklo během 105 natáčecích dnů tolik materiálu, že jsou připraveni v případě zájmu připravit další dva filmy o zákulisí první přímé volby prezidenta České republiky. S myšlenkou natočení filmu Hledá se prezident přišli zkušení producenti ze společnosti Negativ Kateřina Černá a Pavel Strnad, kteří oslovili režiséra Tomáše Kudrnu, který se zabývá hlavně publicistikou a dokumentem. V českém prostředí se Kudrna vyprofiloval jako autor názorově silných autorských filmů První mezi rovnými a Vládneme, nerušit (2007).
Producentská společnost Negativ vznikla roku 1995 a od té doby již její filmy získaly tři desítky Českých lvů, včetně několika ocenění za nejlepší film roku. Mezi nejúspěšnější filmy Negativu patří Návrat idiota (1999), Rok ďábla (2002), Štěstí (2005) a René (2008), které získaly významná ocenění na mezinárodních filmových festivalech. S režisérem Kudrnou producenti Negativu spolupracovali již na dokumentu Po dlouhé noci den (2011) o totálně nasazených ženách v nacistickém Německu.
