Fotograf Župník poprvé ukazuje Praze její přes třicet let staré noci

2 minuty
Události: Župník vystavuje soubor Paměti noci z Prahy v roce 1983
Zdroj: ČT24

Vůbec poprvé jsou v České republice k vidění snímky ze souboru Paměti noci slovenského fotografa Petera Župníka. Zachytil na nich atmosféru noční Prahy v roce 1983. Představitele Slovenské nové vlny vystavuje Nikon Photo Gallery na pražském Újezdě.

Peter Župník je známý především jako jeden z nejvýraznějších členů Slovenské nové vlny. Skupina osmi studentů FAMU svou hravou tvorbou v první polovině 80. let nabourala zaběhlý pohled na tehdejší fotografii a svými často provokativními snímky bořila tabu.

Župník se jako jediný obešel bez inscenované fotografie. Své dokumentární snímky vycházející z černobílé reportážní fotky upravoval formou domalby, čímž vznikl jeho umělecký rukopis. „Výsledné fotografie jsou působivé posunem hranic reality, nacházejí skryté tajemné významy pod povrchem všedních věcí a výjevů,“ napsala kurátorka výstavy Nadia Rovderová.

Fotografie Petera Župníka
Zdroj: ČT24

Po Paříži Praha

Cyklus fotografií z noční Prahy pořídil dvaadvacetiletý Župník v roce 1983. „Bylo to opravdu spoustu chození po Václaváku. Každý koukal, co je to za blázna, že tam fotí bleskem,“ popsal dobu, kdy soubor vznikal. Vzpomněl také na kulhavého, náhle se zjevujícího prodavače Večerní Prahy, jehož na jednom ze snímků zvěčnil.

Soubor z noční metropole socialistického Československa byl poprvé vystavován v Českém centru v Paříži v roce 2003. V Praze mají fotografie premiéru. Zájemci si je v Nikon Photo Gallery na malostranském Újezdě mohou prohlédnout do 20. srpna.

Narodil se v roce 1961 na východě Slovenska. Studoval užitou fotografii na střední umělecko-průmyslové škole v Košicích a následně uměleckou fotografii na pražské Akademii múzických umění. Věnuje se dokumentární fotografii a umělecké fotografii, ve které mění význam zobrazovaných předmětů malířskými technikami. Patří do skupiny fotografů označované jako Slovenská nová vlna – spolu s Tono Stanem, Rudo Prekopem, Kamilem Vargou, Miro Švolíkem a Vasilem Stankem, kteří v první polovině 80. let bourali zaběhnutá klišé inscenované fotografie.

Od roku 1995 žije v Paříži. Jeho fotografie jsou součástí kolekce Evropského domu fotografie v Paříži, najdeme je v Centru Georges Pompidou, v Elysejském muzeu v Lausanne, v UMPRUM v Praze a v soukromých sbírkách.

Zdroje: Wikipedie,  Niikon Photo Gallery

Peter Župnik
Zdroj: Wikipedie/Jindřich Nosek

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...