Návštěvníci výstavy se prostřednictvím téměř šedesátky snímků seznámí s ateliéry deseti umělců. „Sudek se je rozhodl zachytit jako určitý doklad vývoje díla a toho, co umělce obklopuje a tvoří pro umělecké dílo kontext,“ vysvětlila Taťána Petrasová z Ústavu dějin umění AV ČR.
Galerie: Z výstavy Josef Sudek: V ateliéru
Sudek tak zvěčnil například vznik sochy Jana Žižky na pražském Vítkově, na níž sochař Bohumil Kafka pracoval čtrnáct let. Nahlédl také do tvůrčí dílny Josefa Wagnera, Josefa Mařatky, Hany Wichterlové nebo svého přítele Andreje Bělocvětova.
Vystavené fotografie se ale dochovaly pouze jako negativy. Proto bylo nutné z nich vytvořit tzv. newprinty. „Newprint je označení pro novodobou kopii. Jde o nový otisk autorova materiálu. V tomto případě jsou použity kontaktní kopie, negativ je kopírován přímo na plochu fotografického papíru. Je to trochu interpretace, ale nejde o snahu vytvořit nového Sudka,“ vysvětlil autor vystavených newprintů Vlado Bohdan.
Expozice chce připomenout i intimní atmosféru Sudkova ateliéru, proto před ní – na pomyslné zahrádce – stojí jeho fotoaparát, jímž umělec zahradní zátiší často zachycoval.
Ateliéry umělců pohledem Josefa Sudka
Přenést se do uměleckých ateliérů minulého století mohou návštěvníci v Galerii Věda a umění, která sídlí v budově Akademie věd, do 27. ledna. U příležitosti výročí Josefa Sudka ale uspořádala akademie také mezinárodní sympozium, na němž se odborníci pokusí odpovědět například na otázku, v čem spočívá Sudkova jedinečnost.