Stupid Rider podruhé

„Kdo sám nehoří, nemůže zapálit jiné. Znáte ty kydy? Předvedu vám, jak by takové motivační plky měly vypadat v praxi. Jen mi předhoďte nějakého hajzla, který si kremaci stejně už dávno zasloužil a Jezdec ve mně se probudí. Poznáte to podle toho, že mi pod příčeskem přeskočí jiskra, a hlava (kvůli které si mě pletou s bývalým charakterním hercem Nicolasem Cagem) se promění v lebku, z níž začnou šlehat plameny. A z mé mašiny Yamaha V-Max se stane ohnivá koule a všem, co jsou na dosah, začne být pořádně horko. Protože já dostávám na toho chcípáka hlad a na vás taky, jestli rychle nevezmete kramle. Tak sekejte dobrotu, protože v přítomnosti Zla se nezadržitelně měním ve zrůdu! Jsem totiž ten chlap, co uzavřel smlouvu s ďáblem. Moje temná stránka je stále silnější, a tak jsem chtěl před ní (a po prvním dílu zvracejícími filmovými kritiky) utéci na druhou stranu světa. Jenomže před některými démony nezdrhnete, i kdyby vám hořela kromě palice i koudel za zadkem.“

Před pěti lety se ve vysokorozpočtové, popcornové komiksovce vzňal na filmovém plátně Ghost Rider poprvé. Spousta ohně, obehraných klišé a křečovitých grimas profesně se dále destruujícího Nicolase Cage, tuny nechtěné stupidity, komiks jako tupý „shitmix“, z něhož je možné vypreparovat jen pár osvěžujících detailů (jako jsou např. dobře vyvinuté plíce Evy Mendesové, které, zřejmě kvůli přístupnosti i pro mladistvé, ale stejně pořádně neukáže).

Do téhle poslepované legrace, podmalované „vytuněnou“ verzí kovbojské odrhovačky Ghost Riders in the Sky, se tehdy nasypalo pekelných sto deset milionů dolarů a základní průšvih byl, že se zhruba jednou tolik vydělalo. Takže je tady znova! Stupidní kostroun s veselými plamínky na skeletu a duší upsanou ďáblu – Nicolas Cage se svým příčeskem a flegmatickým výrazem ublíženého basseta, kterému právě došly granule. Tentokrát má ale matnou šanci, že ho jacísi pošahaní mniši zbaví jeho prokletí. 

Z hlediska geografické polohy Hollywoodu je Rumunsko a Turecko sice možné považovat za země na druhé straně světa, ale schovat se tam může jen debilní sklerotik, který zapomněl, že laciný evropský východ je zaslíbená země současných „seagalovek“ a dalších hollywoodských béčkových akčňáků. Takže se Johnny Blaze (se stále v pohotovostním režimu doutnajícím Jezdcem v těle) nemůže divit, že ho tam filmaři vyhmátli. Pro Idrise Elbu alias Moreaua (divného mnicha se zálibou ve starých vínech), který se dokázal z televizních seriálů prodychtit až do Hollywoodu a naučil se kvůli téhle roli jezdit obstojně i na motorce, to byla zívačka.

Ve špinavé hře je osud Dannyho, chlapce, z něhož chce starý kámoš ďábel (vystupující v člověčí podobě jako Roarke) učinit nového antikrista, aby se už mohl zbavit svého lidského těla, které je stárnoucí, zranitelné, pekelným svinstvem opotřebované, a pro jeho další satanské rejdy tudíž již téměř nepoužitelné. Jenomže Danny zatím úspěšně kličkuje před pohůnkem pekla Carriganem, jemuž nic ďábelského není cizí, provázený ranařkou matkou Nadyou, která je buď Cikánka, nebo Rumunka nebo prostě nějaká Evropanka s výraznější pigmentací. Tímto jsou všechny klíčové postavy zapojeny do blábolivě jednoduchého dějového schématu, v němž nemá cenu se nimrat, protože je stejně jen záminkou pro  to, aby se chrlil oheň, švihalo řetězem, pálilo z granátometů a raketometů a monstrózním korečkovým rypadlem zadupávali bezradně pobíhající záporáci do země. 

  • Ghost Rider 2 zdroj: Falcon
  • Ghost Rider 2 zdroj: Falcon

Úkol je daný. Kluka si musí vzít Jezdec a dopravit ho do bezpečí Svatyně, což vypadá na pěknou ptákovinu (navíc tam na ně čeká potetovaný podrazák Christopher Lambert), ale dobře to zní, když se to řekne nahlas jako věta dialogu. Pravidla jsou jasná jako megaproud hořící moče čurajícího Ghost Ridera (i to je tu k vidění, neboť v něm zakuklený anděl pomsty Zarathos musí také občas na malou). A stejně jasný je i reciproční obchod: „Potřebujeme tvoji pomoc a ty zase svoji duši. Tak zachraň kluka a my tě zbavíme kletby!“

„Já lidi nezachraňuju,“ oponuje chvíli pravdomluvný Johnny. Ale duše je kurňa duše (kde si má člověk nahonit jinou), takže pro jednou udělá výjimku a provede to, čemu se od prvního dílu zřejmě úspěšně bránil, totiž pustí Jezdce k sobě a zároveň ze řetězu. Blíží se totiž rozhodující nakládačka, kdy ho bude urgentně potřebovat, protože zpruzený Roarke se po svém, tedy ďábelsky, naprdnul a přeměnil Carrigana v zabijáckou zrůdu, pod jejímž dotykem se všechno živé vzápětí rozpadne v prach.

Po těžce se rodícím comicsovém specialistovi Marku Stevenovi Johnsonovi, který vykostil prvního Ghost Ridera, stejně jako předchozí Daredvil (dohadovat se je možné jen o tom, koho více), se o režijní křeslo tentokrát podělili akční kabrňáci Mark Neveldine a Brian Taylor (Zastav a nepřežiješ), kteří ztlumili svůj předchozí drive a dvojku pojednali jako drsnější komiksovou pohádku o tom, jak moc pocházející z říše Zla může být použita (z hlediska ďábla zneužita) i pro dobrou věc.

Tomuto přístupu, jenž vcelku jasně předem napovídá, kudy půjdeme, s kým a kam sítí žánrových klišé dorazíme, odpovídá i provedení, jemuž vévodí masochisticky se sebezničující Nicolas Cage v titulní roli. Jeho skeletoidní, vyceněná ohnivá tlama je paradoxně snesitelnější nežli jeho úchylné, pseudorozervané přehrávání a temně bolestínské pohledy člověka trpícího přítomností démona (nebo snad chronickým průjmem?). 

  • Ghost Rider 2 / Idris Elba zdroj: Falcon
  • Ghost Rider 2 / Johnny Whitworth zdroj: Falcon

A vás mimoděk napadá, jak málo by stačilo k tomu, aby to celé bylo posunuto do zábavně shozené, parodické nadsázky ve stylu „guilty pleasure“, tak jak to ilustruje srandovně klipová mutace Cage v démonickou tlamu Ghost Ridera za řídítky motorky (kromě ohnivého baletu s korečkovým rypadlem a nechtěně úchylných replik typu „Nebojím se tě!“ - „To bys měla!“) - jeden z nejzábavnějších momentů filmu. Jenomže takovýchto legračních okamžiků je tu pořídku a nechtěný smích pomalu zamrzá na rtech, neboť stále více sílí šílený pocit, že se tu někdo snaží marvat do Ghost Ridera Stanislavského.

Je otázka, zdali je Cage jen unavený nebo nemocný či zdali si z nás dělá legraci nebo potřebuje jen vydělat pár centů na nějaký menší ostrůvek v Karibiku. Fakt je, že mu ale nikdo z hereckého týmu nijak zvlášť nepomáhá, neboť Ciarán Hinds je sice nepřehlédnutelný týpek, ale satanské parametry prostě nemá, jako řadový záporák z fundusu působí i hajzlovský Johnny Whitworth (jemuž neprospěl ani záverečný zombie facelift) a možná Cikánce Volante Placidové nevěříte ani mateřské instinkty, natož ranařská ramena. A tak se mezi většími jmény (včetně camea Christophera Lamberta) jako docela sympatický chlapík prosazuje pomalu se k lepšímu prodírající Idris Elba, na kterého je příjemné podívání, obzvlášť když vyletí ze sedadla motorky, vznáší se nad propastí a přitom pálí na auto zabijáků, kteří pronásledují Dannyho. Hezký akční shot hned na začátku, který vzbudí očekávání, jež ovšem posléze nebude naplněno.

Tak to zase nějak nevyšlo. Nádrž Jezdcovy ďábelské Yamahy totiž stačila jen na (prakticky) neviditelné 3D a na půl cesty mezi akční comicsovou vypalovačkou a úsměvně zábavným brakem, jenž mohl usilovat o přívlastek kultovní. Prostě to byl špatnej kšeft, jak v závěru výstižně konstatuje i ďábel Roarke a s ním zřejmě i nejeden filmový divák, který si na tohle koupí lístek. Spirit of Vengeance – Duch pomsty, zní podtitulek originálu. A tak mě napadá, komu, proč a za co se tu někdo chce tak brutálně mstít?

GHOST RIDER: SPIRIT OF VENGEANCE. USA, Spojené arabské emiráty 2011, 95 min, české titulky, přístupné, 2D+3D. Režie: Mark Neveldine, Brian Taylor. Scénář: Scott M. Gimple, Seth Hoffman, David S. Goyer. Kamera: Brandon Trost. Hudba: David Sardy. Hrají: Nicolas Cage (Johnny Blaze/Ghost Rider), Idris Elba (Moreau), Ciarán Hinds (Roarke), Violante Placidová (Nadya), Johnny Whitworth (Carrigan), Christopher Lambert (Methodius). V kinech od 1. března 2012.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 8 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 11 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
před 22 hhodinami

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026
Načítání...