Ženy proti černobílému světu

Praha – Na pozadí rasově rozdělené společnosti amerického státu Mississippi v polovině minulého století se odehrává snímek Černobílý svět, který je mezi devíti nominovanými na Oscara za nejlepší film. Do českých kin vstupuje příběh převážně ze ženského světa 26. ledna.

Černobílý svět vznikl podle stejnojmenného románu (vyšel i česky) Kathryn Stockettové, s níž se režisér Tate Taylor zná od dětství. Společně vyrůstali v 70. letech v Jacksonu v Mississippi, tedy ve stejném městě, kde se fiktivní příběh knihy, potažmo filmu, odehrává.

Taylor na sebe před Černobílým světem v kinematografii příliš neupozornil. Objevil se jako herec vedlejších rolí v několika snímcích (v romantické komedii Překročit všechna pravidla nebo v Planetě opic Tima Burtona) a seriálech (z těch úspěšnějších v Queer as Folk a Odpočívej v pokoji), zkusil si také napsat scénář k celovečernímu snímku a zrežírovat ho. Jeho komedie Pretty Ugly People byl ovšem celkem propadák.

Režisér Tate Taylor a herečka Ema Stoneová při natáčení filmu Černobílý svět
Zdroj: ČT24/Falcon

Nic takového se o jeho nejnovějším počinu říct nedá, soudě alespoň podle ocenění na Zlatých glóbech, nominacích na ceny BAFTA a především Oscary. Pod Černobílým světem je podepsán jako režisér i jako scenárista a ani v jednom případě prý nestál o „hollywoodskou verzi amerického Jihu“.

Příběh se odehrává v Mississippi, kde ještě v 60. letech minulého století dělila svět černých a bílých hluboká propast. Přestože černošské hospodyně vychovávaly generace bílých dětí, uklízely každý kout „bílých“ domácností a znaly všechna jejich tajemství, bílé dámy v Mississippi předstíraly, že černoši jsou nebezpečná rasa a učily to tak své děti.

V tomto prostředí vzniká přátelství tří žen – jedné bělošky a dvou černošek. Spojuje je tajný spisovatelský projekt, který se pokouší překonat zažitá společenská pravidla a svou existencí tak všechny tři ženy ohrožuje.

Eugenia „Skeeter“ Phelanová právě dokončila školu a - na rozdíl od svých vrstevnic – touží víc než po manželství a dětech po kariéře. Rozhodne se živit psaním a získá místo v místních novinách. „Nikdy se neodvážila neposlouchat, vždycky se snažila podřídit zákonům společenským, rodinným i pravidlům svých přátel. Ale co se týče psaní, začíná postupem času zvolna chápat, že uvažuje progresivněji než lidé z jejího města. Svým způsobem se z pohledu Skeeter jedná o příběh o dospívání,“ podotkla k postavě její představitelka Emma Stoneová.

Skeeter začne také tajně psát knihu o „černobílém světě“ – s pomocí Aibileen, služky své nejlepší kamarádky. Aibileen souhlasí s tím, že se se začínající spisovatelkou podělí o svůj život. „Vnímám ji jako nedobrovolnou hrdinku,“ říká o Aibileen herečka Viola Davisová. „Snaží se zkrátka nějak přežívat poté, co přišla o syna, být neviditelná, ale pak se na scéně objeví Skeeter. A ta v ní probudí vzrušení ze zjištění, že její existence může mít nějaký smysl, že může svůj život zasvětit něčemu jinému, a sice vyprávění svého příběhu.“

Než jí do života vstoupí Skeeter je Aibileeninou největší oporou kromě víry i kamarádka Minny, také služebná s pověstí nejlepší kuchařky v Mississippi. Potom, co je kvůli vzdoru vyhozena ze služby u přísné strážkyně hodnot Hilly (Bryce Dallas Howardová), začne pracovat pro osamělou Celii (Jessica Chastainová). „Je silnou ženu, která žije v utlačujícím prostředí, zneužívanou manželkou a matkou pěti dětí,“ popsala Minny její herecká představitelka Octavia Spencerová.

Silné pouto mezi trojicí žen jim mimo jiné pomáhá uvědomit si, že občas je třeba vybočit ze zajetých kolejí – i pokud to znamená nutnost konfrontovat celé město tváří v tvář a ukázat mu, že doba se mění. „Doufám, že lidem pomůže se zastavit, popřemýšlet o minulosti a přiměje je začít se dělit o své vlastní příběhy o tom, co pro ně někdo znamenal,“ přeje si režisér Černobílého světa Tate Taylor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 1 mminutou

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 10 mminutami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 1 hhodinou

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 4 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 11 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...