Český pavilon získal na výstavě EXPO 2015 v Miláně bronzovou medaili. Skončil třetí za první Velkou Británií a druhým Chile. Informaci přinesl Radiožurnál. Světová výstava začala 1. května a v sobotu končí. Zúčastnilo se jí víc než 140 zemí.
Český pavilon získal na Expu bronzovou medaili, skončil za Británií a Chile
Českému pavilonu pomohla výhodná poloha hned u vchodu a jeho restaurace se zařadila do trojice těch nejlepších, které bylo možné navštívit. Favoritem byl ale už od začátku. Italská média ho zařadila mezi pětici, která stojí za návštěvu. Dostal se na druhé místo, hned za domácí italský projekt.
V průběhu výstavy pak získal český pavilon několik dílčích ocenění od návštěvníků a italských médií, například jako nejpohodovější pavilon, pavilon nejvstřícnější k dětem či pavilon s nejhezčí střešní zahradou.
Dvanáct metrů čtverečních živého lesa
Pavilon o ploše 550 metrů čtverečních navrhla dvojice architektů Ondřej Chybík a Michal Krištof. Sestavený je z padesáti recyklovatelných modulů, které bude po demontáži opět možné použít. Posloužit by mohly třeba jako kancelářská budova nebo školka.
Pavilon je ze tří stran obklopený vodou a jeho součástí je i bazén. Lidé si v něm mohou projít dvanáct metrů čtverečních živého lesa nebo si dát pivo a smažák:
První světová výstava se uskutečnila v Londýně v roce 1851 a od té doby se její význam markantně změnil. Podle historika světových výstav už nemá edukativní funkci. Jde spíš o to, aby se návštěvníci pobavili a přijali informace v populární formě.
Česká nebo československá účast na Expu ale zaznamenala na výstavách řadu úspěchů. Do historie se zapsala v Bruselu v roce 1958. Tehdy získala československá expozice v celkovém hodnocení nejvyšší cenu – Zlatou hvězdu, a desítky dalších ocenění. Střízlivá budova pavilonu ve tvaru obráceného písmene L byla složena ze tří krychlí bez oken a obložená žlutými deskami, zdobenými mozaikou z jantarového skla.
Za pavilonem byla umístěna polokruhová restaurace Praha, která byla poté převezena do Prahy a umístěna do Letenských sadů. V Bruselu slavila úspěchy i kinematografie – diváky uchvátil Polyekran (promítání filmů současně na několik pláten různých tvarů), Laterna magika či film Karla Zemana Vynález zkázy.