Morricone nahrává v Praze hudbu k Tarantinovu zasněženému ne-westernu

Americký režisér Quentin Tarantino je v Česku, do Prahy ho totiž přivedl italský skladatel Ennio Morricone. Pro Tarantina složil hudbu k novému filmu The Hateful Eight a vymínil si, že ji nahraje s Českým národním symfonickým orchestrem. Tarantinova novinka se má odehrávat výhradně na sněhu. Spíše než o klasickém westernu plném akce se hovoří o konverzačním dramatu. A nálepku 'westernovosti' odmítá i Ennio Morricone. „V tomto případě s tím nemá westernová muzika vůbec nic společného. Je to muzika pro Tarantinův příběh, hudba pro charakter, který dává svým filmům,“ řekl skladatel.

Hudbu k westernům jako Tenkrát na západě skládal ještě před první klapkou, Tehdy Sergio Leone točil film podle Morriconeho not. V případě snímku The Hateful Eight to bylo přesně naopak. Nejdřív vznikal film a teprve v samém závěru oslovil Quentin Tarantino Ennia Morriconeho a začali se bavit o tom, jak bude vypadat hudba.

Podobu svých filmů drží Quentin Tarantino pevně v rukou a proto se ani během nahrávání nechtěl nechat rušit. Na veřejnosti by se ale měl přeci jen objevit, spolu s Enniem Morriconem přislíbili návštěvu závěrečného koncertu Prague Proms.

Italský skladatel Ennio Morricone, který je podepsán pod 500 filmy a seriály, získal dvě ceny
Grammy a v roce 2007 konečně i Oscara za celoživotní dílo. Nejvíce se zviditelnil spoluprací s italským režisérem Sergiem Leonem, a to hudbou k jeho filmu Tenkrát na Západě (1968). S Leonem ale spolupracoval na celé řadě dalších filmů, známou se stala i trilogie Pro hrst dolarů (1964), Pro pár dolarů navíc (1965) a Hodný, zlý a ošklivý (1966).

Za sebou má ale i spolupráci s mnoha dalšími režiséry, mezi nimi je například Brian de Palma (Nedotknutelní), Roman Polanski (48 hodin v Paříži), Franco Zeffirelli (Hamlet), Giuseppe Tornatore (Bio Ráj a Malena), Roland Joffé (Mise), Oliver Stone (U-Turn), Georges Lautner (Profesionál) či Adrian Lyne (Lolita). Morricone skládal také pro Piera Paola Pasoliniho. Jedna ze starších nahrávek se objevuje i ve snímku Quentina Tarantina Kill Bill.

Ennio Morricone
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Ennio Morricone se narodil v Římě 10. listopadu 1928. V mládí hrál na trubku v jazzové kapele, filmové hudbě se začal věnovat na počátku 60. let. Zpočátku psal doprovod ke komediím a béčkovým filmům, později už ale pracoval pro Ettoreho Scolu či Bernarda Bertolucciho. Průlomem se staly nahrávky pro Leoneho. Morricone se zabývá i symfonickou a komorní hudbou, je například autorem chórové skladby k 11. září 2001.

Skladatel, který záměrně nemluví anglicky a celý život odmítá nabídky na přestěhování do Hollywoodu, je od roku 1956 ženatý. S manželkou Mariou vychovali čtyři děti. Syn Andrea se stal rovněž skladatelem filmové hudby a dirigentem. V poslední době Morricone často jezdí i do Prahy do nahrávacích studií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...