Dramatické dějinné zvraty i milostné trojúhelníky před onyxovou stěnou slavné vily Tugendhat se dočkaly dramatizace. Městské divadlo Brno připravilo jevištní verzi úspěšného románu Skleněný pokoj. Britský autor Simon Mawer se při psaní inspiroval osudem slavné brněnské vily a jejích obyvatel. Autor dorazí 7. února i na světovou premiéru brněnské hry.
Drama ve vile Tugendhat. Do Skleněného pokoje se první odvážilo Brno
Kopie nábytku z vily Tugendhat i náznak proslulé onyxové stěny nechybí mezi kulisami, ve kterých se odehrává děj románu Skleněný pokoj. A nově taky divadelní inscenace, kterou ve světové premiéře připravilo Městské divadlo Brno. „Kniha Skleněný pokoj ukazuje nádherný rozmach československého státu mezi světovými válkami. Rozmach je vidět i na tom, kolik bylo v našem městě postaveno architektonických děl, nejen vila Tugendhat,“ uvedl režisér Stanislav Moša, který je zároveň autorem dramatizace.
Právě slavná vila a život jejích obyvatel byly inspirací románu, za nějž byl Mawer nominován na prestižní britskou literární cenu The Man Booker Prize. Postavy jsou však fiktivní a jména změněná. Po prvorepublikovém rozmachu kniha sleduje také další dějinné zvraty - okupaci, vyhnání Židů či nástup komunismu. Všechny změny se výrazně podepsaly také na osudu románové vily, která se mění nejprve v biometrickou laboratoř na zkoumání čistoty rasy, poté na fyzioterapeutickou tělocvičnu. Divadelní hra končí rokem 1968, nicméně román pokračuje ještě do roku 1990.
UKÁZKA z inscenace Skleněný pokoj (zdroj: ČT24)
Britské knihy o Brně
Předlohou ke hře Skleněný pokoj byla stejnojmenná kniha Simona Mawera. Román vyšel v roce 2009 a získal nominaci na prestižní Man Bookerovu cenu. Skleněný pokoj není prvním dílem tohoto britského autora, jehož děj se odehrává v Brně. I proto Mawer svolil a dorazil na brněnskou premiéru.
„Snažím se při svém psaní využívat co nejvíce představivost. Proto jsou pro mě cizí země, i Česká republika a Brno samotné, inspirací. Snažím se objevovat nové věci, nápady, místa,“ řekl Simon Mawer. Podle něj je psaní o známých věcech příliš jednoduché. „Musel jsem si o Brnu hodně věcí načíst a přemýšlet o něm, ale hlavně jsem využíval svou imaginaci,“ pokračoval.
GALERIE
videogallery_506368
Vilu Tugendhat si prý jako svou předlohu nevybral. Dům si vybral jeho. „Před dvaceti lety, když jsem psal jinou knihu, jsem ji navštívil. V domě byl román, který využíval jeho prostory jako jeviště pro svůj příběh,“ vysvětlil vznik povídky Mawer.
Brno už Mawer navštívil víckrát, do města zasadil také svůj „generický thriller“ Mendelův trpaslík. Svou cestu proto spojil i s účastí na připomínkách 150. výročí proslulých přednášek Gregora Johanna Mendela, zakladatele genetiky.