Vévodkyni Keiru Knightley milují všichni Angličané. Až na jednoho

Praha – Historický film Vévodkyně, odehrávající se v Anglii 18. století, není rozhodně jen výpravnou přehlídkou dobových šatů, nádobí a účesů a la Marge Simpsonová. Základní příběh, partnerský trojúhelník, respektive čtyřúhelník, by jistě šel zachytit mnohem banálněji – stejně tak i naopak syrověji, je třeba říct –, ale režisér Saul Dibb naštěstí na mělčině neuvízl. Především díky uvěřitelným, neteatrálním výkonům Keiry Knightley, představitelky vévodkyně Georgiany z Devonshiru, za svobodna Cavendish, a Ralpha Fiennese, který si zahrál Georgianina manžela, vévodu z Devonshiru.

Film vychází ze skutečného životního příběhu praprapratetičky princezny Diany – Georgiany Cavendish z rodu Spencerů. I když se paralela životních osudů obou žen téměř podbízí, prvotním záměrem snímku není. Režisér Saul Dibb se rozmáchl mnohem více doširoka. Po otázce, která je aktuální i dnes, kdy muži nenosí paruky a ženy mají volební právo: kde jsou hranice osobní svobody a jakou její část může člověk obětovat, aniž by se stal nesvobodným.

„Ženské šaty jsou tak komplikované, protože ženy, na rozdíl od mužů, nemají jinou možnost, jak se vyjádřit“

Georgiana se ještě poměrně mladičká (tedy mladá na dnešní poměry – bylo jí sedmnáct) provdá za o pár let staršího vévodu z Devonshiru . Není to sice sňatek z lásky, ale Georgiana se mu nijak nebrání – vévoda je vážený a dobře zajištěný muž. A od ní jako od své ženy očekává jediné – syna.

Georgiana při jedné z večeří s politickými přáteli svého manžela prohlásí: Nejde být napůl svobodný, stejně jako nejde napůl milovat. Netuší ještě, že nejenže oboje lze, ale že si i oboje vyzkouší na vlastní kůži, když se pokusí vymanit ze šněrujících společenských pravidel Anglie 18. století.

Uběhne pár let, lidé Georgianu zbožňují, vévodovi přátelé oceňují její důvtip, ale za zavřenými domovními dveřmi je jen matkou dvou dcer, tedy manželkou, která nesplnila svoji „povinnost“. „Říká se, že vévodkyni všichni lidé milují, až na jednoho – jejího muže,“ šeptá se. Georgiana má pocit, že je pro svého manžela tím, co jeho psi – zábavou, když se nudí („Ach, jistě, jak mě mohlo napadnout, že bych měla se svým manželem o čem mluvit“), a příslibem papírového potomka.

Žebříček Anglie 18. století: Bůh, Anglie, muž … žena

Přesto snáší jeho avantýry se služebnými, a dokonce vychovává jeho nemanželskou dceru jako svou vlastní. Když ale zjistí, že se vévoda zapletl i s její přítelkyní Bess Fosterovou (Hayley Atwellová), které ve svízelné situaci nabídla střechu nad hlavou, ucho se utrhne. Poté, co se vévoda odmítne Bess vzdát, nabídne mu Georgiana, že bude jejich manželství ve třech akceptovat, pokud on bude tolerovat její lásku k mladému politikovi Charlesi Greyovi (Dominic Cooper).

Jenže… jenže je 18. století. Muž může mít manželku i milenku, žena ne. Muž může vychovávat své nemanželské dítě, žena se ho musí vzdát. Muž rozhoduje, žena poslouchá. Tak to prostě je. Georgiana se pokusí vzepřít, jenže… Jenže odejít s mužem, kterého miluje, znamená ho zničit. A pak jsou tu ještě děti, nitka, která se nikdy nepřetrhne a za kterou stačí jen trochu šikovně zatáhnout, aby se žena vrátila. Protože „pro své děti udělá matka cokoli“. I se vzdá části své svobody.

Být tak svobodný…

Vévodkyně ale není černo-bílý film, v němž Georgiana je ta hodná a její manžel ten zlý. Vévodu nelze posuzovat emancipačním měřítkem 21. století. Že není jediným osvíceným široko daleko, který by své ženě dopřál stejnou svobodu, jakou společnost dopřává jemu jako muži, mu těžko někdo může zazlívat. Je ke své manželce tvrdý, ano, ale neméně tak tvrdý je i sám k sobě.

„Doufala jsem, že bude jako otec. Pod skořápkou citlivý muž,“ stěžuje si Georgiana po svatbě své matce, že vévoda vůči ní neprojevuje dostatek ohleduplnosti, natož citů. On je ale projevuje, dvakrát dokonce poměrně okatě. Poprvé když se ujme svého nemanželského dítěte – to ale Georgiana jako důkaz, že má její manžel také srdce, nerozpozná. Podruhé v závěru filmu, když si před Georgianou povzdechne, jak by bylo krásné být svobodný. A že se neměl ženit, tím rozhodně nemyslí.

Vévodkyně (The Duchess). Filmové historické drama bylo natočeno podle knihy historičky Amandy Foremanové v koprodukci USA, Anglie, Itálie, Francie a Dánska. Snímek má na kontě cenu BAFTA (British Academy of Film and Television Arts) a Oscara za nejlepší kostýmy.

v kinech: od 26. února; režie: Saul Dibb; hudba: Rachel Portman; hrají: Keira Knightley, Ralph Fiennes, Charlotte Ramplingová, Hayley Atwellová, Dominic Cooper aj.

  • Georgiana s nemanželskou dcerou svého manžela zdroj: Bioscop http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/702/70199.jpg
  • Manželství pro tři zdroj: Bioscop http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/703/70214.jpg
  • Keira Knightley ve filmu Vévodkyně zdroj: Bioscop http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/703/70206.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...