Kalousek: Peníze na kulturu budou, když je neprožerem

Praha – Ministerstvo kultury patří – měřeno výdaji ze státního rozpočtu – k nejmenším resortům. Na vysněné a slibované jedno procento může zřejmě zapomenout i nový ministr kultury, kterého, tak jako ostatní členy vlády, čekají naopak škrty. Ruce financování kultury nejvíce svazuje podle současného ministra Václava Riedlbaucha nedořešená otázka vztahu státu a církve. Nastupující vláda sice její vyřešení považuje za nezbytné, kandidát na ministra financí Miroslav Kalousek ale označil představu, že peníze, které z kulturního rozpočtu směřovaly na platy duchovních, zůstanou i pak ministerstvu, za naivní.

Svému nástupci – berounskému starostovi Jiřímu Besserovi – Riedlbauch radí, aby si nezapomněl „sáhnout na peníze“ ze strukturálních fondů Evropské unie (sám před pár dny podepsal jedno z rozhodnutí o jejich přidělení, tentokrát na renovaci brněnské vily Stiassni) a aby byl stejně vehementní v prosazování potřeb resortu jako on.

"Doufám, že najde pochopení u budoucího ministra financí. Ale myslím, že pan Kalousek kulturu nedusil ani v době, kdy na ministerstvu byl, takže to není žádný barbar, který by chtěl poničit, co je nastartováno," domnívá se Riedlbauch.

65 minut
Otázky Václava Moravce
Zdroj: ČT24

Jiří Besser o svých plánech

Do budoucna budu bojovat o to, aby kultura a ministr kultury nebyli všude poslední v řadě fotek, ale aby ministerstvo posílilo.

Za základní považuje vyřešení vztahu mezi státem a církví, na kterou část rozpočtu ministerstva kultury pravidelně putuje. Kalousek, stejně jako premiér Petr Nečas, ujišťuje, že se s církví chtějí dohodnout co nejdříve „tak, aby byly napraveny některé křivdy a aby církve a náboženské společnosti mohly být nezávislé na státu“. Jak bude dohoda znít a kdy k ní dojde, ovšem prý odhadnout nedovede.

Peníze určené na zajištění církví ale po vyřešení státně-církevních vztahů  ministerstvu kultury nezůstanou. „Není to proto, že bychom si nepřáli, aby se podíl výdajů ze státního rozpočtu na kulturu zvyšoval, ale finanční prostředky jsou jen jedny,“ vysvětlil Kalousek.

Rozhodně prý nesouhlasí s názorem, že kultura je jen „jahůdka na dortu“, ale je třeba si prý nejprve položit otázku, co je větší společenskou prioritou. „Podpora české kultury, nebo podpora nechození do práce?“ ptá se Kalousek. „Abychom uvolnili prostředky na kulturu, musíme je přestat prožírat někde jinde,“ odpovídá si.

M. Kalousek o koláči peněz po dohodě s církví

Buď je budeme projídat, a pak nebudeme mít na podporu kultury, nebo se rozhodneme, že je projídat nebudeme, že 50 procent z nás není sociálně potřebných, že nesmí existovat ekonomicky srovnatelná alternativa ke slovu pracovat, a pak je můžeme věnovat na obnovu kulturních památek a na kulturu. Ale nemůžete koláč zároveň mít a současně ho jíst, nemůžete ty peníze na jedné straně prožrat a na druhé věnovat kultuře.

Kandidát na post ministra kultury Jiří Besser chce finanční prostředky nejprve hledat na ministerstvu kultury prostřednictvím snížení mandatorních výdajů. „O kolik procent, to si netroufám říct, ale myslím, že je budu schopen najít. Teprve potom budu po ministrovi financí žádat další peníze,“ slibuje Besser.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...