Recenze: Šmoulové

Jednou přijde čas, kdy musí každý Šmoula povstat a pořádně se nakrknout, což se pozná podle toho, že jeho modrá začne mít štych malinko do růžova (žádné, ale opravdu žádné metafory ani aktuální kontexty v tom prosím nehledejte). A ten okamžik nastal jedné vlahé newyorské noci, kdy došlo k vítěznému přešmoulování upoceného pizizubky čaroděje Gargamela. Dlouho se mělo za to, že jejich svět, kde se právě chystá oslava Modrého měsíce, je výplod chorobné představivosti (něco jako bílé myšky nebo vyrovnaný státní rozpočet) a tahle malá modrá stvoření neexistují. Omyl, vážení, opak je pravdou, oni opravdu jsou – a zrovinka míří k nám! Takže: Pojďme čekat první várku, někde poblíž Central Parku.

Na svět tyhle sympatické modré trpaslíky přivedl již v roce 1958 belgický kreslíř Pierre 'Peyo' Culliford, který je zkusmo přihodil do komiksu Johan & Pirlouit. Stačilo zahrát na kouzelnou flétnu a přiskotačili do příběhu, ale hlavně všechny bleskově odbourali a okouzlili. A tak se rychle postavili na vlastní nohy s velkými ťápotami a do roka a do dne měli v časopisu Le Journal de Spirou vlastní projekt.

Jsou si podobni jako Šmoula Šmoulovi

Všichni jsou malí, modří a kromě Šmoulinky (a dvou až tří dalších bab) jsou to všechno poctiví chlapi modráci, což otevírá sekundární badatelskou otázku, jak je to u nich se sexem, rozmnožováním a tak. Mají za sebou komiksy, knihy, veleúspěšný televizní seriál z produkce Hanna-Barbera (který dosáhl na nějakých čtyři sta epizod), videohry a úspěšnou invazi do obchodů s hračkami, kde se jich prodalo více jak tři sta milionů (a to nepočítám těch šest kousků, které se v tomhle snímku zatoulaly do newyorského hračkářství). Ale do celovečerního animáku, propojeného s hraným filmem ve 3D formátu, jdou nyní poprvé. Jmenují se podle svých vlastností a jejich nejčastějším slovem pro vyjádření čehokoli je „šmoulovat“, takže se vždycky domluví. V jejich radostném šmoulím světě, který je plný světla a sluníčka (a začne vás ve 3D formátu opravdu sugestivně válcovat již od prvních záběrů) se hrozivě převaluje jen jediný temný mrak, který nese jméno Gargamel a je to čaroděj. Přesněji řečeno jeden šmoulí esencí posedlý a v zásadě skromný kouzelnický úchyl, který chce jen neomezenou moc a světové uznání. Uznejte, že to zas není tak moc - tak proč to kurník pořád nejde?

S potměšilým baziliškem kocourem Azraelem, který nezřídka vypadá, jako by se pravidelně sjížděl jeho lektvary, slídí Gargamel kouzelným lesem a hledá šmoulí stopu. Ale nikdy by jejich pokojnou vesnici neobjevil, kdyby to moula Nešika (jak bývá jeho pravidelným zvykem) zase pěkně nepodělal…

Co se asi děje v duši čaroděje?

Pakliže vůbec nějakou má (a jestliže ne, má něco místo ní, a jestliže ano – co to k sakru může být)? Gargamel je prostě dominantní a nepřehlédnutelná postava, která nejen nastoluje otázky, ale hlavně vzbuzuje očekávání a přitahuje pozornost, i když pravidelně dostává přes čumák (nebo co to má). Není dobré se na něj citově vázat, jednak by člověk vypadal jako úchyl s posunutými hodnotami a navíc je jasné, že to s ním nemůže dobře dopadnout. Ale není možné nevidět, že právě s ním přichází akce a napětí, ale i gagy a hlášky (z nichž ta, ve které doporučuje v jisté situaci Azraelovi mentolku, mě fakt dostala). Bez něj by Šmoulové byli jen modře kolorovaná, povykující a poskakující nuda. Odvěký nepřítel Šmoulů Gargamel si totiž z jejich pronásledování učinil životní program. Vypadá jako neškodný blbec s předkusem (s nímž by mohl zaskakovat za Kralíka Rogera) a dětinskou zálibou v dramatickém vynořování se z mlhy (kteréžto si užívá v páře nad newyorskými kanály). Vypadá sice jako neškodný blbec, ale je nám předkládán jako pěkný hajzl, stejně jako jeho vypráskaný kocour Azrael, kterého pravidelně háže do riskantního terénu dřív, nežli na něj vstoupí sám.

  • Šmoulové 3D zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2779/277834.jpg
  • Šmoulové 3D zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2779/277828.jpg
  • Šmoulové 3D zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2779/277832.jpg
  • Šmoulové 3D zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2779/277835.jpg

Přiznávám, ať mi děti, Peyo i Šmoulinka odpustí, že on, a nikoli Taťka Šmoula či sterilní chlapík z reklamky Patrick Winslow s dobrotivou gravidní chotí, se pro mě stal ústřední (byť smutnou) postavou tohoto snímku. Záporáci jsou v takovýchto příbězích nepostradatelní a jejich figury bývají leckdy hodně výživné. A Gargamel, skvěle přehrávaný profláklým hlasem ze Simpsonových Hankem Azario, je čirou esencí této premisy. Ale možná, že to vlastně není až tak špatný chlap, tenhle Gargamel, který nahnal Šmouly zapovězenou cestou do kouzelného portálu, skrze který proskočili spolu s ním a jeho věčně vytočeným kocourem do New Yorku. Nebýt jeho, nebylo by o čem vyprávět - a on sám chce být jen lepší čaroděj, než je. Dobrý čaroděj je lepší než blbý čaroděj, o tom není žádná, ale problém je v tom, že k tomu nutně potřebuje modrou esenci, kterou jsou Šmoulové napumpovaní od hlavy po paty. Jenomže

Šmoula není moula

S novým prostředím se rychle sžil a hlavně díky své „plyšákovitosti“ získal i nové přátele. A modrou posedlý mág, který ve vytahaných kamaších a vlajícím županu pobíhá po ulicích a vyptává se znechucených Newyorčanů na malé modré mužíky, je tu stejně sám jako v kouzelném lese. Tak se nedivme, že jsou čarodějové (s výjimkou Gandalfa) většinou zlí, samotářští a nepřátelští introverti. Zakyslí páprdové, kteří, tak jako Gargamel, vypadají, že si naposled vyprali kamaše v loňském sněhu a je jim to jedno, protože se s nimi stejně nikdo  nekamarádí, o slušnou ženskou nezavadí a všechno si musí odřít sami.

  • Šmoulové 3D zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2780/277930.jpg
  • Šmoulové 3D zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2780/277936.jpg
  • Šmoulové 3D zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2779/277830.jpg
  • Šmoulové 3D zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2780/277938.jpg

Columbia a Sony tyhle již téměř polozapomenuté šmoulí skřítky vytáhly znovu na světlo filmového světa evidentně s pocitem, že by to ještě mohli zkusit a kromě generace nostalgiků, kteří na nich vyrůstali, dostat do kina i novou generaci diváků. A tak evropští trpaslíci vyskotačili z fundusu a vpadli do Ameriky, kde navzdory jejich banální story recyklovaných ikon, která nepřináší nic moc nového ani zábavného, se na ně kupodivu i slušně chodí do kina (což by Evropa, odkud pocházejí, mohla dále potvrdit). Spíš než oni však zvítězil rodinný formát snímku, který přivádí do kin přece jen více publika, byť mě, kromě nenaplněného příslibu, že si Gargamel něco začne s Patrickovou sexy šéfovou Odile, nenapadá již nic dalšího, čím by mohli výrazněji oslovit jeho dospělou část. Kromě toho, že to jsou roztomilí slaďoši, toho už Šmoulové totiž o mnoho více nenabízejí. Výjimkou je jen 3D formát, který barvitě funguje zejména ve Šmoulí říši, ale své dobré momenty si vybírá i při jejich newyorské anabázi. Řečeno slovy jednoho z nich: „Vadilo mi to, ale míň, než jsem čekal.“

  • Šmoulové 3D zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2779/277829.jpg
  • Šmoulové 3D zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2780/277927.jpg
  • Šmoulové 3D zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2780/277931.jpg
  • Šmoulové 3D zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2780/277934.jpg

Šmoulí parou vzad!

Až vyjde modrý měsíc a hvězdy se správně srovnají do řady, brána do jejich světa se znovu otevře a oni se vrátí, odkud přišli. A to je dobře pro ně i pro nás. Přiznávám, že je to tak trochu i pocit úlevný, ale nemohu se ubránit obavám, že si hned tak nedají pokoj a vypadli domů hlavně proto, aby mohli v klidu spíchnout další sequel, s nímž se na zapovězenou cestu vydají za nějakou dobu znovu.

THE SMURFS: USA 2011, 102 min., český dabing, přístupný, 28 kopií + 2D + 3D. Režie: Raja Gosnell, scénář: J. David Stem, David N. Weiss, Jay Scherick, David Roon, kamera: Phil Meheux, hudba: Heitor Pereira. Hrají: Hank Azaria (Gargamel / Václav Knop), Neil Patric Harris (Patrick Winslow / Ondřej Brzobohatý), Jayma Maysová (Grace Winslowová), Sofia Vergara (Odile / Jitka Čvančarová). Hlasy: Oldřich Vlah (Taťka Šmoula), Tomáš Juřička (Měloun), Jiří Prager (Koumák), Andrea Elsnerová (Šmoulinka), Michal Holán (Nešika), Jaroslav Kaňkovský (Mrzout). V kinech od 11. srpna 2011.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 16 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
před 17 hhodinami

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...